Jak se staví "Polabská dráha"

 (16.1.2004)

část: 1, 2, 3, 4, 5

   Už ani nevím přesně o čem jsme s Tomášem spolu začali začali poprvé komunikovat, ale e-mailů přibývalo a postupem času z toho vznikla od Tomáše vystřihovánka pily a další připravuje. Nedávno jsme spolu začali tak trochu přemýšlet nad kolejištěm pro které si Tomáš doma našel místo. Vznikla celá řada návrhů, náčrtů a nákresů jak nejlépe využít získaný prostor a pak i vlastního kolejiště. Protože si myslím, že pro mnoho mladých a nebo začínajících modelářů může být možnost sledovat jak tak takové domácí kolejiště vzniká zajímavé, dohodli jsme se s Tomášem, že bude na Monaku zveřejňovat fotky z postupující stavby se svými poznatky. Pro ty zkušené bude možná tato dlouhodobější reportáž zase inspirací.

Keba

1. část

   Po vnitřním boji jsem se se smířil s tím, že zamáčknu slzu a nechám ještě svoje Ho-čka ležet doma ve skříni a doufat, že po rekonstrukci druhého podkroví, získáme u druhého dědečka vetší místo na naší železnici, a přešel na tolik oblíbený rozchod TT.

	Tak tento kout je určen k výstavbě kolejiště.
	Z hlediska využitelnosti pro praktické bydlení asi nic moc, ale kolejiště se tam nakonec vejde.

   Pak následovala domácí debata kolik vlastně můžeme v našem přechodném bydlišti zabrat na naší železnici. Jak je vidět dostali jsme k dispozici kout na periferii našeho podkroví. Ten sloup je na zlost, ale díky dobrému návrhu našeho správce Monaka Jardy, se podařilo eliminovat i tento problémek.

   Tento víkend jsme začali. Po dopoledni stráveném v Baumaxu jsme dorazili s nařezanými látkami a základovou deskou. Latě jsou smrkové 19x70mm. Nohy jsou profilu 60x60 včetně spojovacích špalíku v rozích nad skřínkou. Deska je dřevotříska tl. 10mm rozměrů 800x1900mm. Boční uši pro továrnu a koncovou stanici doměřím a dodělám později.
Spoje jsou lepené disperzním lepidlem a zpevněné vruty. Desku jsem zatím nešrouboval, protože ještě bude třeba ji upravit prostupy a vstupními otvory do tunelu a pod nádraží k přestavníkum výhybek. Na desku plánuji nalepit polystyren tl. 4-5 cm pro modelování terénu.

	První část kolejiště je usazena.
	Jak je vidět, první dodávku již pečlivě zkoumal budoucí ředitel "Polabské dráhy"

 Konec první části...

2. část

   Můžete si prohlídnout fotky z pokusů s kolejivem na hlavní stanici. Jak je vidět oproti původnímu návrhu to trochu doznalo změn. Levé zhlaví je děláno z obloukovek. Důvodem je snaha o maximální prodloužení staničních kolejí. Pravé zhlaví je pro změnu ještě nedořešené, jak je vidět z fotek. Ještě jsem udělal jednu variantu, ale ještě je ve fotoaparátu. Nastává trochu problém se stoupáním. Jestli je maximum 1cm/1m délky kolejiva tak to je tedy kapánek problém s klesnutím hl. tratě a podjetím pod vedlejší. Jak je vidět, pan ředitel, už si zvyká na svoji ředitelskou židli. :-)

   Taky jsem si uvědomil, že jsme nikdy neřešili otázku elektriky. Elektrice absolutně nerozumím. Můžete mi poskytnout nějaký schéma zapojení. Budeme muset osadit nějaký napájecí koleje a podobný hračičky. Z letmého studia internetových návodů nejsem zatím moc moudrej. :-)
   Jinak nás soudruzi z NDR kapánek vypekli. Letos se nedělají oblouky R286 45st ale R310 30st. :-) což trochu mění prostorové nároky. Ještě, že jsem udělal ten rám o 100mm hlubší.

Konec druhé části...

3. část

  Stavba se sice pomalým, ale jistým tempem posunuje směrem ke svému cíli. K dnešnímu dni je osazeno celé levé zhlaví, pravé zhlaví je dokončeno mimo zástavby "angličana". To ještě budu muset vyřešit podle toho jak mi přesně vyjde geometrie návaznosti na staniční kolej a propojení s vyhybkami pravého zhlaví.

   Dvě hlavní staniční koleje jsem se rozhodl vybudovat s betonovými pražci, zbytek bude s dřevěnými. Mělo by to znázorňovat, že se našeho nádraží dotkla nějaká rekonstrukce. Bohužel se mi nepovedlo nalepit koleje zcela rovně jako podle pravítka, ale to nevadí, koneckonců je to takové lidštější. Pochůzka po regionálních nádražích našich drah mi dá určitě zapravdu.

   Ale začněme tam kde jsme skončili posledně. Námitky některých přispěvatelů do diskuze ohledně desky jako základu jsem zapracoval. Ostatně jsem to měl v plánu již původně. Zhotovil jsem výztuhy do nosné části rámu a nádraží uložil na špalíky do příslušné výšky. Obě nádraží jsou postaveny na desce sololitu tl. 5mm. V tomto bodě je třeba upozornit, že se opravdu vyplatí si pořádně rozmyslet geometrii kolejiva v návaznosti na výztuhy. Pokud budete montovat skryté přestavníky z druhé strany desky může se stát, že se trefíte zrovna do výztuhy a bude nutno ji poměrně prasně předělávat. Stojí vás to čas, práci a nervy. 
   Kolejivo je k sololitu lepeno disperzním lepidlem Herkules. Má to tu výhodu, že pokud se něco moc nepovede stačí to navlhčit a potom snadno odlepit. Pod kolejivem jsem desku nabarvil šedozelenou vodovkou. Pro jistotu, kdybych nezvládl štěrkování podle svývh představ, tak aby neprosvítalo dřevo.
   Napájecí kabely jsou přiletovány zespodu na kolejnice a protaženy dírkou v podložce. Důležité je si udělat pořádné značení, nebo požívat jiné barvy drátů třeba pro každý napájecí okruh jinou apod. Přibývají dost rychle a orientace je nutná. Trať je uložena ve spádu směrem ke skrytému nádraží. Štěrkové lože je imitováno papundeklem z krabice o tl. cca. 3mm. To je nalepeno na Kappa desce, která je podložena dle spádu. Jako materiál se mi tato deska jeví veli dobře. Je to poměrně pevné dá se to lepit Herkulesem, protože obě strany jsou z papíru. Navíc se to dá lehce řezat nožem a nedělá to binec jako když řežete překliřku a podobné materiály. Navíc vám opravdu stačí jen ten nůž.
   Na fotografii je vidět i přišpendlená flexi kolej jak to povede na náspu. Tyhle propojovací koleje přijdou připevnit až nakonec, až bude napevno i deska nádraží a nebudu ji muset otáčet pro montáž.

 Konec třetí části...

4.část

   Tempo se pořádně zpomalilo. Není času nazbyt, ale to ostatně zná každý. Budování probíhá víceméně v hodinových směnách po večerech.
   Stav je následující. Základní ovál je ukončen včetně osazení přestavníků pod výhybkami. Trať je dělena na jednotlivé kolejové úseky a od nich jsou vyvedeny dráty směrem k poloze budoucího řídícího pultu.
   Ten je zatím kámen úrazu zprovoznění základu. Zdroj už máme. Mám přislíbeno od táty, ze to dá nějak dohromady a že vymontujeme nějaké přepínače a podobný materiál. Zatím jsme se k tomu nedostali, takže vláčky zatím nejedou. Prostě je to stav k u zoufání. Bohužel jsem tak trochu závislý na této subdodávce. Mezi tím jsem jsem se věnoval trochu horní trati.

   Nemile mne překvapily výškové poměry u portálu tunelu. Ten jsem sice posunul co nejdále od nádraží, abych měl co nejvíce volné koleje, ale zase jsem trochu v prostorovém presu ohledně horní tratě a jejího nadvýšení nad tunelem.
   Takhle to budu muset řešit zářezem za tunelem. Tohle mne čeká i na pravé straně, ale tam mám trochu víc místa v půdorysu, takže by to nemuselo být tak na krev. Tato výšková kóta určuje polohu mezilehlé stanice. Proto se budu teď zase věnovat tomuto úseku trati. Jako nosnou část konstrukce použiji svoji oblíbenou Kapa desku. Imitace náspu a štěrkového lože bude provedena z papundeklu. Abych dosáhl co nejlepšího výsledku nakreslil jsem si celý oblouk 90st. na počítači jako šablonu kterou přilepím na papundekl a vyříznu. Kolejivo použiji normální ne flexi podloží R310/30st. Ještě přemýšlím zda neudělat horní nádraží zcela "vyndavací" což by umožnilo přístup do skrytého nádraží ve velmi vážné havarijní situaci. Dole je sice přístupový otvor, ale jeden nikdy neví co se může stát. Nosná deska bude ze sololitu položená na příčných žebrech. Musím si dát pozor abych neudělal stejnou chybu jako dole a nedal si žebro pod přestavník.

   V tunelu jsem si vyzkoušel štěrkování, které jsem několikrát konzultoval se zkušenějšími kolegy z oboru. (Michal - Trainmania, JiSa - Monako). Přilepil jsem opěrnou zeď u výjezdu z tunelu a začal jsem modelování skalního masívu. Vznikl mi tam takový pěkný palouček pod skálou. Až budu modelovat terén na čisto, udělám tady nějaký sroubek pro skauty nebo jenom opuštěné tábořiště. Trošku se mi nepovedlo navázat skálu na tunelový portál. Vznikla asi cca 2mm spára, kterou bude nutné nějak zaretušovat. Pokud by někdo měl nějaký neotřelý nápad nebo fotky skutečnost sem s nimi.

Na pravé straně jsem začal budovat stoupání vedlejší tratě. Násep končí u budoucího mostu přes silnici. Most už je výškově ustavený, takže ho přilepím a budu pokračovat dále až do úrovně horní zastávky.

   Podíváme li se na plánek, je jasné, že obě vnější "uši" našeho kolejiště přímo volají po modulovém ztvárnění. Člověk může lépe se základním rámem manipulovat a dá se pracovat i jinde. Proto jsem zahájil stavbu modulu "koncové stanice". Mám postavený rám a základní desku pro montáž kolejí. Stanice bude koncová a až jednou dostavíme celé kolejiště budeme stavět navazující moduly pro sváteční velkoprovoz. Navíc je můžu budovat odděleně na stole mimo kolejiště. V tomto směru budování jsem zatím pokročil tak, že už mám připravené výhybky. Na zhlaví budou zase použity obloukové výhybky pro maximální prodloužení staničních kolejí. Použiji dvě levé proti sobě takže budou obě koleje stejně dlouhé. Budou dvě průjezdné, z nich budou odbočovat dvě koncové. Jedna ke skladišti s rampou a z druhé jedna k malému depu pro jeden stroj. Teď mám na stole rozestavěné druhé stavědlo. Jen co ho dokončím a spolu s St1 ho dám na Monako, začnu s osazováním kolejí, abych se zase mohl vrátit k modelování svých oblíbených stavbiček.

Postupy stavby

   Staniční koleje jsou lepeny Herkulesem přímo na desku sololitu. Stačí navlhčit a jdou kdykoliv odlepit. Napájené drátky jsou protaženy deskou dospod a vedeny po konstrukci rámu. Na to jsem vymyslel jeden fígl.

   Nalepil jsem tam papundekl z krabice a drátky protahoval jednotlivými kanálky. Lehce se to dělá a hlavně neztratíte přehled co je co, protože si na papundekl napíšete co kterou dírou vede a nemusíte potom zpětně všechno prozvánět. (viď Jardo)

 (Pozn. Jardy: Ano je to opravdu lepší !)

   Násep je dělaný z Kappa desky, Která je podkládaná dle potřeby do spádu. Na to jsem přilepil vystřižené lože z papundeklu a nechal proschnout. Potom jsem to celé přelepil pruhy novin. Tím se celá konstrukce zpevní a dobře se na to štěrkuje a původní hranaté tvary se změní v přirozené křivky.

   Štěrkování provádím následovně po osazení kolejí. Natřu místo pro štěrk roztokem Herkulesu a vody (1/10 + kapka jaru). Zasypu štěrkem a uhladím štětečkem. Spodní vrstva se mě tím přichytí k papíru. Pak jemně zakapu znovu roztokem Celek se prosytí roztokem. Ze začátku to vypadá dost odporně, ale po zaschnutí je to o moc lepší. Původně jsem měl trochu obavu zda to přežije čištění vysavačem, ale můžu vás uklidnit. Na novinovým papíře, kterým je násep polepen to drží fantasticky!

Konec čtvrté části...

5.část

   Tomáš má teď spoustu starostí spojených s bydlením. Kromě Polabské dráhy ještě staví dům pro svoji rodinu a tak mu nezbývá čas na to, aby mohl publikovat svoje poznatky ze stavby. Práce na Polabské dráze postupují sice pomalu, ale jistě vpřed. postavil již dva moduly, které umožní základní kolejiště rozšiřovat a na základní desce se začal tvarovat terén.

   Protože jak již jsem uvedl, Tomáš nemá čas na psaní, ale fotografovat stíhá, připravil jsem malou obrázkovou galerii asi za posledního půl roku. Můžete si alespoň v obrazové zkratce udělat představu jak práce na Polabské dráze pokračují. Až bude Tomáš moci, určitě zase pár řádek napíše.

Keba

kliknutím na obrázek se Vám otevře celá galerie

 

Tomáš Chren