Kolejiště - pokračování

 (4.1.2004)

  

Kolejivo

   Jak jsem již předeslal v úvodu, uvažoval jsem o použití kolejiva staršího provedení, které jsem měl doma. Nechtělo se mi moc kupovat další kolejivo, byť nového modelového provedení, protože by to znamenalo navýšení nákladů, a vzhledem k jiné geometrii nového kolejiva by došlo při zachování délky staničních kolejí ke zvětšení rozměrů Výhybka kolejiště, což nebylo možné. Rozhodl jsem se pro použití kolejiva staršího provedení, byť méně modelového. Ukázala se i výhoda této volby vzhledem k počtu izolovaných míst na kolejnicích, pro které se daly se využít místa spojů jednotlivých kolejnic. Současně jsem se rozhodl, že ve viditelném nádraží použiji výhybky staršího provedení s pevným přestavníkem pro jejich vyšší funkční spolehlivost (po úpravě) a výhybky novějšího provedení s oddělitelným přestavníkem budou ve skrytém nádraží. Pokud by s nimi byl nějaký problém, nebude to působit tolik rušivě jako ve viditelném nádraží.  Po úvahách ohledně uchycení kolejí k podkladu jsem dospěl k tomu, že nejlepší bude uchycení pomocí speciálních vrutů. Na rozdíl od přilepených kolejí lze totiž koleje bez problémů a poškození opakovaně demontovat. 

Úpravy kolejiva 

   Před úpravami kolejiva byl definitivně přijat návrh kolejového plánu kolejiště. 
Koleje jsem rozebral a do každého prutu jsem zespodu zaletoval napájecí vodič. V místech izolování kolejnic jsem nahradil vodivé kolejové spojky izolačními, případně pokud místo odizolování přišlo jinam, prut jsem rozdělil na dvě části a do každé z nich zaletoval napájecí vodič. 
Výhybka   U výhybek staršího provedení (s pevným přestavníkem) jsem současně rozdělal přestavník, vyčistil jej a na veškeré elektrické vývody naletoval vodiče přímo (pro zvýšení spolehlivosti). Kryty přestavníků jsem připevnil pomocí šroubků, pro případnou snadnou demontáž přímo na kolejišti. U přestavníků výhybek novějšího provedení jsem na vstupy vinutí cívek a střední vstup také naletoval vodiče přímo. V místech dotyku jazyku výhybky a kolejnice jsem kolejnici napiloval, tak aby přechod byl skryt v profilu kolejnice.
   U viditelných kolejí jsem natřel pražcové lože tmavou hnědou barvou. Stejně jsem natřel přestavníky výhybek a rozpojovacích kolejí. Pražcové lože jsem položil na šedivý fotokarton natřený Herkulesem, nasypal štěrk a zalisoval. Po zaschnutí, začištění okrajů a vyvrtání otvorů pro uchycení prutů a otvorů v pražcích jsem vzniklý celek přelakoval matným lakem AGAMA. Poté jsem koleje smontoval.  Takto upravené koleje byly připraveny k montáži.

 

Elektronika kolejiště 

  Základem elektroniky celého kolejiště jsou dva snímací obvody schopné zaregistrovat projíždějící vlak příslušným úsekem a směr jízdy (reagují na trakční proud protékající motorkem lokomotivy). Jeden je připojený k "širé trati" na pravé straně kolejiště, k "širé trati" na levé straně kolejiště. Tento obvod přímo řídí funkci přejezdu na levé straně kolejiště. Každý tento obvod při změně svého stavu vysílá řídící impulsy pro další Elektronika elektronické obvody. Další součástí jsou obvody, které v závislosti na postavení vlakové cesty ve skrytém nádraží ovládají ochranné kolejové úseky ve skrytém nádraží, podávají hlášení obsluze kolejiště. Navíc analyzují poruchové stavy přestavníků výhybek. Obdobné obvody snímají postavení vlakové cesty zhlavím stanice, ovládají ochranné kolejové úseky před návěstidly, adresují kolejové rozpojovače, podávají hlášení obsluze kolejiště a v součinnosti s dalšími obvody ovládají funkci návěstidel. 
Pro řízení odjezdových návěstidel slouží i dva druhy časovacích obvodů, které jsou ovládány řídícími impulsy ze snímacích obvodů.
   Pro řízení vjezdových návěstidel slouží obvody, zpracovávající informaci o postavení vlakové cesty zhlavím stanice a současně ovládané řídícími impulsy ze snímacích obvodů.
Zdrojem impulsů pro blikající světla přejezdu a vjezdových návěstidel a jako akustický generátor slouží multivibrátor. 
   Diodová adresovací kaskáda umožňuje stavění cesty zhlavími jedním tlačítkem.
Součástí elektroniky je napájení a jištění proti přetížení napájecího a trakčního transformátoru. Nadstavbou základní elektroniky je elektronika programovatelného automatu. 


Zabezpečovací zařízení

   Zabezpečovací zařízení je navrženo tak, aby co možná v největší míře napodobovalo funkci skutečného zabezpečovacího zařízení na tratích ČD. Samozřejmě některé záležitosti jsou poněkud zjednodušeny a některé úplně vynechány s ohledem k velikosti "výseče" trati na kolejišti.

Návěstidla 

   Pro zhotovení funkčních návěstidel AŽD jsem použil stavebnice firmy LOCO. Oproti původnímu provedení stavebnic jsem zhotovil návěstidla pětisvětelná a čtyřsvětelná. Jako podklad pro Návěstidla stavbu mi posloužil typový výkres návěstidla. Desky návěstidel byly po úpravě na příslušný počet světel natřeny černou matnou barvou a čočky zaskleny přípravkem ClearFix. Poté byly osazeny LED diodami SMD, které mají společný vývod na katodách. Zadní stranu desky jsem přetřel černou barvou proti prosvítání světla a potom šedivou barvou. Tak bylo dosaženo modelovějšího vzhledu zadní strany desky návěstidla. Po slepení obou polovin stožáru jsem průchozí otvor převrtal na nepatrně větší průměr tak, aby tudy mohly procházet vlasové lakované vodiče pro napájení a současně narovnaná kancelářská sponka nahrazující trubku, která drží horní část desky návěstidla. Tato sponka prochází celou délkou stožáru, čímž jej zpevňuje a chrání proti ulomení. Stožáry byly po dolepení detailů zkompletovány a natřeny. 

Přejezdové zařízení 

   Jako podklad pro stavbu mi posloužil typový výkres přejezdníku se závorou. Výstražníky přejezdu AŽD jsem slepil z rozřezaných desek návěstidel výše uvedených Přejezd stavebnic. Stínítka jednotlivých světel jsem zkrátil asi na polovinu a zaoblil ostré spodní hrany. Potom jsem je natřel černou matnou barvou a čočky zasklil přípravkem ClearFix. Dále jsem je osadil LED diodami SMD, které mají vyvedeny vývody samostatně. Zezadu je připevněna trubička pro osazení na stožár.
   Pro pohon závor jsem upravil přestavníky mechanických návěstidel SIBA, rozdělal a odstranil rozpínací kontakt a jedno ze dvou oček, která ovládají táhla. Otvor po tomto zrušeném očku jsem zaslepil. Po Přejezd vyčištění jsem na vývody cívek naletoval přímo vodiče. Kryty přestavníků jsem připevnil pomocí šroubků pro snadnou demontáž. Veškeré vývody jsou ukončeny na upraveném FRB konektoru pro snadnou manipulaci při případné demontáži. Břevna závor jsou vyrobena z papíru laminovaného vteřinovým lepidlem. Stožár je navinut z papíru a jeho středem prochází vlasové vodiče k LED diodám a současně kancelářská sponka nesoucí na svém konci světelný výstražník. Skříň pohonu z kartonu je nalepena na stožár. Skrze ni prochází hřídelka závory, zvedané přestavníkem. Při konečné montáži a provední povrchové úpravy jsem nad výstražníky upevnil kříž symbolizující přejezd a pod výstražníky tabulku "POZOR VLAK".

JiSa