13.8.2003 - 8.9.2003
Většina leteckých, raketových a i lodních modelářů se bez balzy prostě neobejde. Pro svoje vlastnosti je neocenitelným materiálem, který se někde dá těžko nahradit. Balzu používají i jiné obory než jen modeláři, např. výroba hraček, nábytek, obklady hudebních studií a pod.
Co to balza vlastně je? Balza je strom, který roste v tropických pralesech . Roste poměrně velmi rychle. Během půl roku od vysazení má kmen již průměr okolo 4cm a dosahuje výšky 3 až 4m. Dřevo balzy je hodně nasáté vodou a proto se musí opatrně sušit. Nejlepší kvality dřevo dosahuje zhruba 6-10 let po vysazení. Strom je již vysoký dvacet až třicet metrů a průměr kmenu se pohybuje v rozmezí dvaceti až třiceti centimetrů. Když se strom nechá růst delší dobu začne dřevo ztrácet na kvalitě. Hlavní výhodou balzy je její velmi nízká hmotnost.
Dělení a výběr balzy Chcete-li z balzy stavět s úspěchem, musíte znát její zvláštnosti, umět ji třídit a správně zpracovávat. Hustota balzového dřeva je asi 60-350 kg/m3. Dalo by se tvrdit, že čím má balza větší hmotnost tím je i pevnější a naopak. Proto se balza třídí do tří základních skupin. Na tvrdou, střední a měkkou. Odborně se však třídí více podrobněji.
Druh balzy se v praxi zjišťuje vzájemným porovnáváním rozměrů a hmotnosti jednotlivých prkének. Také podle zabarvení lze rozpoznat o jakou balzu jde. Obecně platí, že světlejší balza je lehčí a kvalitnější, tmavší je naopak těžší. Poměrně přesně tvrdost balzy odhadnete pomocí vrypu nehtem. Tvrdší balza se snadno řeže na tenká prkénka a proto zde najde převážně právě ji a zase naopak. Při výběru je důležitý také způsob řezu dřeva. To se pozná podle orientace let (letokruhů). Jsou tři základní způsoby.
Jak který řez je veden nejlépe ukazuje obrázek. Prkénka řezaná radiálně (1) jsou vhodná například pro žebra křídel, odtokových lišt nebo na potah trupu a pod. Nehodí se na potah zakřivených ploch nebo stáčení trubek. Prkénka řezaná tangenciálně (2) se hodí na potah zakřivených ploch, na stáčení trubek, tuhý potah křídel apod. Prkénka řezaná namátkově (3) se hodí na to ostatní. Je ovšem třeba každé takové prkénko předem vyzkoušet, protože jejich léta mají pokaždý jiný sklon a tím i jiné vlastnosti. Těžko se také dají rozpoznat, protože se mohou svým sklonem let blížit k tangenciálnímu nebo radiálnímu řezu. Spráně rozpoznat balzu, to chce trochu zkušeností, ale až budete nějakou kupovat zkuste si vzpomenout na to co jste se o balze dočetli. Výběr té správné se vždy vyplatí!
Balza se většinou prodává v prkénkách a nebo hranolech. Proto ji potřebujeme nařezat na potřebnou délku, vyříznout požadovaný tvar a pod. Jak správně na to si ukážeme v této části. Nástroje k řezání
U lupenkové pilky použijeme list s co nejjemnějšími zuby. Když nasadíte do pilky list s příliš hrubými zuby, bude pilka balzu trhat. Obzvláště u tenkých prkének. Lupenková pilka je maximálně vhodná k vyřezávání nepravidelných tvarů, kruhových otvorů a pod. Listová pilka je naopak velmi vhodná tam, kde potřebujeme dodržet kolmost řezu. Také se používá na zakracování hranolků a silnějších prkének. Opět se snažíme použít pilku s jemnými zuby. Řežeme balzu
Při řezu podél let dřeva muséme dávat pozor, aby nám nůž neuhnul stranou. To se stane velmi lehce, protože léta dřeva fungují něco jako svodidla. Nůž musí být maximálně ostrý a pokud to jde řežeme podle pravítka ! Při řezání pilkou po letech to platí také. Pilka se rychle zařezává, ale má neustále snahu uhnout stranou. Proto se nenechte strhnout rychlostí a snadností řezu a na pilku netlačte !
Broušení balzy Balzové dřevo se dá velice dobře brousit. K tomu použijeme nejlépe brusný (smirkový) papír různé zrnitosti. Papír si připevníme (přilepíme) k nějakému špalíku nebo malému prkénku (stačí odřezky). Tak získáme brusný nástroj k opracování balzy. Rovné plochy nikdy nebruste tak, že položíte smirkový papír na destičku a pomocí prstů lehce tlačíte na smirkový papír. Tím veškeré nerovnosti je zvýrazníte. Vždy používejte brusný špalík. Brousíme vždy po směru let dřeva případně krouživými pohyby. Nejdříve hrubším papírem nakonec tím nejjemnějším.
Lepení balzy Balza se dá velice dobře spojovat lepením. Dobře provedený lepený spoj je často pevnější než samotný materiál (tedy balzové dřevo). V dobře provedeném spoji to praskne málo kdy. K lepení lze velice dobře použít acetonová lepidla (Kanagon), sekundová gelová lepidla a nebo lepidla dispersní (Herkules). Všechna jsou snadno dostupná a i poměrně levná. Když lepíme acetonovým lepidlem, použijeme metodu tzv. "dvojího lepení". Obě lepené plochy natřeme lepidlem a necháme zaschnout. Pozor aby lepidla nebylo příliš mnoho. Lepené plochy by na sebe nemusely dobře dosedat. Po zaschnutí lepidla opět naseme lepidlo a lepené díly k sobě přitiskneme, zafixujeme a lepidlo necháme dobře proschnout. První vrstva lepidla se totiž vpije do balzového dřeva a vyplní všechny póry. Druhá vrstva lepidla už zůstává na povrchu a spojí lepené díly. Acetonové lepidlo zasychá zhruba 15 minut. Záleží na přístupu vzduchu ke spoji. Velké plochy mohou schnout i delší dobu. Spoj je zpravidla pevnostně odolný za 1-2 hodiny. Acetonová lepidla nemají při lepení ráda vlhkost. Spoj, který byl např. proveden na vlhkém balzovém dřevě, získá mléčný odstín, dlouho zasychá a není pevnostně odolný. Dispersní lepidla mají tu výhodu, že nezapáchají jako lepidla acetonová. Hodí se k lepení velkých ploch. Zasychají delší dobu než acetonová lepidla a jejich spoj není tak tuhý. Vykazuje jistou pružnost, což se může hodit. Dispersní lepidla jsou vodou ředitelná ale po zaschnutí se ve vodě již nerozpouští. Když provádíme spoj pomocí dispersního lepidla, tak NEUPLATŇUJEME metodu dvojího lepení. Lepidlo se totiž nevsakuje a spíše přilne k povrchu.
Pomůcky pro lepení Lepený spoj potřebujeme na dobu schnutí lepidla zafixovat, aby se nepohnul. K tomu obvykle používáme špendlíky, pérové kolíčky na prádlo, různé pérové kancelářské spony a pod. Dřevěné pérové kolíčky použijeme tam, kde nehrozí, že by se kolíček dostal do kontaktu s naneseným lepidlem. Pokud spoj stlačíme, může se stát, že trocha lepidla se vytlačí. Toto lepidlo pak může přilepit i kolíček a tím dílo znehodnotit. V tomto případě jsou lepší kolíčky plastové, které jsou vůči acetonovým a dispersním lepidlům jaksi imunní. Dřevěné kolíčky mají zase tu výhodu, že jejich konce můžeme seříznout a tím zajistit lepší tlak na lepený spoj.
Kolíčky a spony ale mohou způsobit i nežádoucí jev a to je promáčknutí
materálu.
Druhou nečastěji používanou pomůckou při lepení jsou špendlíky. Možná
si myslíte co je na špendlíkách ? Prostě to tam píchnu a hotovo. Není to
tak až tak jednoduché.
Konec |
|
|||||||||||||||