Unětice - prvomájové setkání modelářů

2.5.2004

Foto:  Keba

   Do Únětic cesta dlouhá...přes celou Prahu, tedy alespoň ze Spořilova. Kdyby jste se mě zeptali jak nejblběji se do této vesničky na okraji Prahy dostat, určitě bych Vám dobře poradil. Přitom ještě jako bonus byste obdrželi rady jak zakufrovat přímo v Úněticích. Místo v plánovaných 14:00 hod jsme s manželkou dorazili na setkání modelářů o celou hodinu později.

   Na správnou odbočku k rybníku nás nakonec po telefonu navedla Dáša, která už měla první projíždění s Najáde za sebou a nabíjela baterie. Únětický rybník leží v malebném údolíčku. Počasí nám přálo, přístup k vodě byl ideální, hladina klidná a nálada skvělá. Když jsem se rozhlídl, zjistil jsem, že sestava byla "klasická". Roman s Dášou přivezli Najáde a navíc Roman přivezl ukázat i letadla. Druhý Roman přivezl svoji plachetnici (viz "Představujete své modely") a remorkér, Ante s Martou, kdy Ante si přivezl svůj osvědčený dělový člun a novinku - nafukovací člun s motorkem. Marta svůj oblíbený fotoaparát. Já jsem přivezl Presidenta Masaryka, Abecrobieho a Meskalera a moje manželka Monika si vzala videokameru aby vše natočila. A také Ivoš s hezkou plachetnicí. K tomu děti a psi. Ještě po nás dorazil Honza Bareš (JaBa) ukázat vrtulník.

   Pak už se celou dobu jen jezdilo, povídalo a pojídalo dobře ogrilované masíčko a kuřecí křidélka.

Obrázky
	Pohled na místo našeho soustředění na hrázi rybníka. Tento pes se jmenoval Gaston a obratně se proplétal mezi modely. Ovšem nejvíce ho fascinovaly plující lodě. Ante svůj dělový člun zachránil rychlou plavbou od břehu poté, co Gaston to již nevydržel a hupl do vody. Podruhé Antemu málem prokousnul nafukovací člun. Přistávací manévr musel být dopředu ohlášen, aby Dáša Gastona přidržela stranou, ale jednou byla málem odtažena do vody.
Modely
	Romanova plachetnice má řízené jen kormidlo. Plachty se nastavují pevně, ale i tak jezdila v mírné větru velmi hezky. Vlastně po mnoha letech se opět dostala na vodu a když Roman líčil její osudy, museli jsme žasnout, že znovu plave. Plachty jsou plátěné, kormidlo obstarává jedno klasické starší servo a trup je z překližky.
	Roman ještě jezdil s tímto remorkérem. Někteří si ho možná budou pamatovat z letošních prvních Lužin. Remorkér je poháněn motorem z magnetofonu, napájí jej baterie z akuvrtačky. Kormidlo je řízeno servem, otáčky motoru ovládá regulátor Nautilus. kosíček jeho plavby jsem zachytil digitálním fotoaparátem na video.
	Anteho dělový člun snad již není potřeba příliš představovat. Pohání jej dva motory SPEED400, otáčky řízené regulátorem plus servo kormidla. Mohli jste jej vidět na Lužinách i na zimní Vltavě. Zato jeho druhá loď byla úplná novinka. Nafukovací člun je poháněn závěsným motorkem. Člun nemá kormidlo a směr plavby je řízen natáčením celého motoru stejně jako u skutečné předlohy. Chyběl jen panáček. Servo je ukryto v bílé skříňce za sedadly, přijímač pod volantem a baterie v přídi trupu. Tenhle člun je přesně ta správná věc na vyblbnutí.
	Najáde je již mezi námi velmi dobře známá a co do rychlosti a elegance se jí zatím nikdo z nás nevyrovná. Když motor SPEEDY 700 dostane pořádnou šťávu, tak opravdu po hladině klouže hodně rychle.
	Tato krásná plachetnice, která patřila Ivošovi se mi zalíbila natolik, že jsem  si řekl, že jednoho dne si nějakou podobnou musím postavit. Nakonec mi ji i Ivoš zapůjčil a poprvé jsem si mohl vyzkoušet jaké to je řídit plachetnici. První poznatek je, že to není až tak jednoduché, jak to na obrázku vypadá. Loď je ovládána kormidlem. Plachty přitahuje a povoluje proporcionální naviák.
Lidičky
	Pohled do objektivu...to je Roman. Jeho hlavní doménou jsou letadla, ale lodě už ho také učarovaly. Stal se neúnavným propagátorem našich setkání.
	Z leva je manželka Honzy Bareše, který stojí vedle ní a před nimi jejich děti (rodinka hezky pohromadě), Roman, Ivoš a Dáša. Netuším co pozoruje, protože v tuto dobu žádné letadlo neletělo.
	Moje žena Monika (vlevo) a Marta se sešli u grilu. Monika se ujala grilu poté, co Roman na něm udělal ražničí a opustil jej. Když chceme mít z našich setkání slušné fotky, musí být Marta s námi. Skutečně nedá celou dobu fotoaparát z ruky.
Modelářské nádobíčko
	Nabíječka se prakticky nezastavila.
	Představte si, že po hladině rybníka proháníte plachetnici a přitom si hovíte v tomto krásném křesílku...
	Různé potřebné drobnosti se nosí třeba v těchto boxech, který stejně dobře poslouží i jako heliport. Ten vrtulník patřil Honzovi a lítal moc hezky. Pilotovat takový vrtulník není asi žádná švanda.
Na vodě
	Hladina Únětického rybníku byla jako zrcadlo. Ideální podmínky pro pouštění Presidenta Masaryka (vpravo). Plachetnice už to měly horší, ale jezdit se dalo. Romanova plachetnice je vlevo.
	Ještě jeden pohled na PM, který je následován Romanovou plachetnicí.
	Romanova plachetnice právě chytila lehký vánek a nádherně se zrcadlí v hladině.
	Anteho novinka na vodě. Při spouštění na hladinu mu ji málem sežral Gaston, ale Ante prokázal skvělý postřeh.
	Ivošova plachetnice. No není to nádhera ? Ivoš mi ji také zapůjčil. Jezdit s plachetnicí je skutečně pohodová záležitost...tedy pokud to umíte.
	Romanův remorkér se k pozdnímu odpoledni dostal na vodu také.
	Krátký video snímek remorkéru při pomalé plavbě podél pobřežní navigace. (637kB)
Masíčko
	K těmto obrázkům asi není co dodávat. Prostě mňamka !
Gaston

   První testovací plavba mého Meskaléra dopadla dobře. Vše fungovalo jak mělo. Druhý prototyp Lukášova regulátoru fungoval naprosto spolehlivě a ovládání otáček motoru bylo naprosto plynulé a model reagoval přesně tak jak měl. Takže s jízdními vlastnostmi modelu jsem celkem spokojen. Sice jsem nabral trošku vody poté co jsem přídí zajel do vlny po Najáde, ale díky umístění komponent v trupu jsem mohl jezdit dál. Možná Meskaléro bude potřebovat trochu odlechčit, ale to se ukáže až bude model hotový. S Meskalérem Vás seznámím určitě v některém samostatném článku.

   Vlastně poprvé se na hladině také veřejně představil President Masaryk. Sice jsem ho měl sebou už i dřív na Lužinách, ale nebyly zrovna podmínky pro jeho plavbu a tak byl pouze jako statista. Několik hodin už má naježděno z loňska i letošního roku, ale to jsem byl u vody vždy sám.

   Mě se tahle akce moc líbila. Je mnohem zábavnější, když na hladině pluje víc lodí, máte s kým povídat a ještě k tomu zbaštit něco dobrého. Tak zase příště.

Keba