Vánoční Lužiny na Vltavě- zimní setkání lodních modelářů

18.12.2004

Foto:  Keba

 

   Jak se stalo již nepsanou tradicí, těsně před setkáním panuje hnusné počasí. Nebylo tomu ani tentokráte jinak. Dopoledne pršelo a foukal silný vítr. Nakonec přestalo pršet a tak zhruba ve tři čtvrtě na jednu jsme s manželkou nasedali do auta a odjížděli směr Lužiny ...

 

  Pohled na zamrzlou hladinu nádrže dával tušit, že tentokráte se na Lužinách jezdit nebude. Naprostá většina vodní plochy byla pokryta silným ledem, se kterým by si neporadil ani model ledoborce, kdyby byl. Navíc silně foukalo. Na kousíčku rozmrzlé hladiny se jezdit nedalo.

   Sešlo se nás tentokráte jen pár skalních. Chvilku jsme přešlapovali na místě a přemýšleli co s načatým odpolednem. Nakonec padlo rozhodnutí, že už asi stejně nikdo nepřijde, a že se šoupneme do Braníka na Vltavu. Bohužel jsme se špatně domluvili s jedním pánem, který poprvé přišel na naše setkání i se svou paní a měl novou loď, kterou chtěl předvést. Parkoval jinde než mi a tak jsme si dali sraz na křižovatce. Opravdu jsme na něj čekali kousek za křižovatkou a vyhlíželi, kdy se objeví jeho auto. Po chvíli jsme čekání vzdali a jeli dolů k řece sami. Docela nás to mrzelo a doufáme, že tím na nás nezanevřel a příště přijde zase.

   Naše kolona automobilů, čítající celkem tři vozy chvilku hledala tu správnou uličku, jak se dostat na vytoužené místo. Po jednom obratu a couvání ze slepé uličky jsme nakonec zbývajících cca 200m došli pěšky. Plácek na pouštění lodí naprosto ideální. Kamenný břeh se schody až do vody, místa dost, bylo kam položit věci žádné bláto...i přes tu zimu pěkné a pohodové místečko. Pak už jsme vybalili svoje fidlátka a proháněli svoje lodě na hladině Vltavy. Jezdil Ante s Arturem, Ivoš s Lédou, Lukáš s Divokou Sviní a já s Meskalerém. V jednu chvíli naše lodě vyhnaly velké vlny na břeh, kromě Lédy. Netrvalo dlouho a vítr se zmírnil a jezdili jsme vesele dál. Objevilo se i několik náhodných diváků a mezi nimi byl i pan Miloš, který našemu Klubu NAMOLO! udělal tak velkorysou nabídku, které jsme nemohli odolat. Raději se ale o ní nebudu rozepisovat, abych to celé nezakřiknul.

   O největší vzrušení se ovšem postaral Nex, když přivezl ukázat vznášedlo, které zakoupil v Hypernově. Statečně se s ním nakonec vrhl na hladinu, protože jsme ho trochu vyhecovali a předvedl, že se to skutečně vznáší. Ovšem moc nechybělo a vznášedlo po chvilce zmizelo pod hladinou. Hopsalo po vlnách jak žába, pouštělo z pod měchu velké bubliny a pomalu nabíralo vodu. Naštěstí se vznášedlo podařilo včas dostat ke břehu a tím ověřit, že tlačné vrtule mohou sloužit i jako lodní šrouby.

   Pomalu se začalo smrákat a najednou se ještě objevil Roman se synem. Bohužel už jsme měli sbaleno a tak jsme s ním alespoň malou chvilku pokecali, popřáli si hezké Vánoce a všechno nejlepší do nadcházejícího roku, protože letos jsme se viděli opravdu naposled.

 

Lužiny 18.12.2004 Pohled na zamrzlé Lužiny.
Lužiny 18.12.2004 Sešlo se nás opravdu jen pár.
Lužiny 18.12.2004 Někteří z nás zimou opravdu trpěli.
Lužiny 18.12.2004 Idylka zmrzlých uší.
Lužiny 18.12.2004 Takřka polární výprava.
Lužiny 18.12.2004 Nexovo vznášedlo vyrazilo statečně na hladinu

Videosnímek (628kB)

Lužiny 18.12.2004 Po chvilce se to ale zvrtlo a začal boj o jeho záchranu
Lužiny 18.12.2004 Po vytažení na břeh vypadá i nadále použitelně.
Lužiny 18.12.2004 Zátočina za Ledárnama s pěkným místem jako stvořeným pro pouštění lodí.
Lužiny 18.12.2004 Je kam věci odložit i
Lužiny 18.12.2004 Tak to bylo pro letošní rok opravdu všechno.

 

Úplná obrázková galerie

 

   Přeji všem čtenářům stránek MONAKO krásné a pohodové Vánoce. Do Nového roku všechno nejlepší, hlavně zdraví a štěstí a smozřejmě hodně modelářských úspěchů !

 

Keba