1

Téma: Kombinace různých materiálů

Ponořil jsem se do další problematiky. Opět klasika, dokud člověk žije v blažené nevědomosti, tak nic neřeší a je v pohodě. Čím víc však o něčem ví, tím víc toho neví a otázek přibývá. Pokud je tedy někdo schopný a ochotný přispět teoretickým vysvětlením a hlavně praktickými zkušenosti (co se dlouhodobě (ne)osvědčilo), rád se přiučím.

Tentokrát jsem narazil na problémy spojené s kombinováním různých materiálů. Což je sice mnohdy lákavé z praktického hlediska, ale obecně se spíše nedoporučuje. Když si vzpomenu třeba na knihu od J. Syrovátka, tak tam prezentuje různé méně obvyklé postupy. Vybavuji si třeba trup s klasickou dřevěnou kostrou potaženou na rovnějších plochách nějakými plastovými deskami a více zakřivené oblasti jsou vyplněné balzou mezi žebry a olaminované. Což je sice kreativní řešení šetřící spoustu práce, ale přeci jen bych měl z té heterogenity obavy. První co člověka napadne je problém se spojováním různých materiálů (vhodné lepidlo co spolehlivě lepí oboje).

Potom jsem narazil na upozornění ohledně teplotní roztažnosti, která je pro různé materiály odlišná. Tak se může stát, že i pevně slepený spoj se časem rozpadne právě v důsledku pnutí způsobeného rozdílnou tepelnou expanzí obou částí. V tomto se bohužel dostatečně nevyznám, nejsem studovaný strojař. Ani se mi moc nechce zkoušet počítat nějaké příklady, obávám se, že bych měl problém se správnou interpretací výsledků (jaká hodnota je ještě OK a co již znamená problém). A beztak spíš než teorie bude užitečnější praktická zkušenost. Pokud jde o teorii, tak jsem si zkoušel vyhledat hodnoty koeficientů teplotní roztažnosti. Závěry jsou takové, že jeho hodnoty pro plasty jsou zhruba řádově vyšší, než u dalších materiálů běžně používaných v modelařině (dřevo, laminát, běžné kovy). Tedy kombinovat plasty s něčím jiným (s výjimkou drobností na nástavbách apod.) zřejmě nebude to pravé ořechové (navíc s ohledem na možné problematické lepení). Zbytek navzájem zřejmě bude celkem v pořádku, hodnoty jsou podobné, ale ne natolik, aby bylo zcela jasno (netuším, zda dvojnásobná hodnota koeficientu může signalizovat problém, anebo to je zanedbatelné). Samozřejmě si dokáži představit, že problém může nastat spíše u větších těles (trup, paluba), zatímco členité nástavby složené z více drobnějších částí zřejmě budou více v pohodě.

Co se praxe týče, tak vím třeba, že se zrovna nedoporučuje kombinovat balzu s tvrdšími dřevy, ale tam je to spíš o různém broušení. Což by z větší části mělo ošetřit společné olaminování. Právě kombinace dřeva a laminátu je podle všeho dlouhodobě všeobecně osvědčená a bezproblémová (olaminování dřevěných trupů, dřevěné výztuže laminátových skořepin). Ovšem narazil jsem třeba v nějaké diskuzi, že někdo při stavbě kombinoval překližku s laminátovými deskami, což mu jiní rozmlouvali (a mě nebylo zcela jasné proč).

Co by mě hlavně zajímalo, je kombinace laminátu s kovem (především s hliníkem, s kterým v poslední době pracují čím dál víc). Na první pohled v pohodě. Hliník se dobře lepí epoxidem a laminát je přímo epoxid. Akorát nevím, zda takové spojení funguje dlouhodobě stejně spolehlivě, jako laminát s dřevem. Vlastně bych jednu vlastní zkušenost měl. Asi před 10 lety jsem na laminátovém trupu monitoru imitoval pancéřové pásy pomocí hliníkové lišty přilepené epoxidem. Dosud vše OK, tedy pozitivní. Ovšem z jednoho příkladu ještě nelze činit spolehlivé obecné závěry. Rovněž fakt, že to spojení není přímo kov na laminát, ale je tam mezivrstva tmelu (PE + stříkací) a barvy (základová + akrylová). Proč mě to vlastně zajímá? V dané oblasti by se totiž nabízelo minimálně několik nadějných aplikací. Třeba jsem zachytil zkazky, že někdo údajně imitoval plátování obšívky polepením konvenčního trupu (dřevo? laminát?) právě nějakými plíšky. Dále třeba problém s bočními kýly apod. vystupujícími prvky na trupu, co nejdou dost dobře olaminovat, ale musí se dodělávat dodatečně. Aby to nebylo z bláta do louže, chtělo by to je zhotovit z voděodolného materiálu nevyžadujícího další úpravu. Tak proč ne třeba plech. A konečně třeba vyztužení laminátové skořepiny kovovými díly namísto tradiční překližky a dřevěných lišt. Mělo by to přednost v absenci komplikací se spolehlivou ochranou proti vlhkosti. Tedy uvítám případné cizí názory a zkušenosti.

Share

Palec nahoru Palec dolu

2

Re: Kombinace různých materiálů

Ahoj Petře,
asi nezodpovím vše, avšak mnohým už jsem se více či méně zabýval. Díky tomu že poměrně dost pracuju s lepty, řeším, co a jak přilepit. Lepím hodně na plast.
Co se týká leptů samotných, je to jiná kapitola, ty se snažím v maximální možné míře pájet.
Lepení leptů (nebo jiných kovových součástí) na plast pak závisí na různých faktorech – velikost spoje, velikost samotné kovové součásti a s tím spojené předpokládané namáhání.

Běžné prcky lepím sekundovým lepidlem, téměř většinou extrařídkým. Hlavně pohledové věci (např. nějaké výraznění na superstruktuře, nitkové kříže na zbraních a podobné).
Pokud je kovová/leptaná věc někde usazená (řekněme kanón) a nemusí se otáčet, snažím se na ni přidělat trn, v podkladové ploše vyvrtám dírku a trn do díry vlepím. Ideální stav je když druhá strana je někde schovaná, to pak může bejt trn delší a na druhé straně si můžu dovolit i lepidlové divočiny.

A teď velké plochy. Důležitá věc je zda velká plocha sedět na podkladu (plast/dřevo/lamino) natěsno, nebo zda je akceptovatelná vůle (cca 1mm+). Tepelnou roztažnost kov vs. něco jiného perfektně tlumí různá pružná lepidla (klidně i s kaučukovým základem), ale v drtivé většině jsou velmi viskózní a udělat "ztracený předěl" mezi nimi je dost obtížné. Sekundová lepidla jsou v tomto dobrá, ale křehká. I epoxidy, hlavně řídké. Stalo se mě, že i na dobře očištěný a zdrsněný povrch jsem přilepil a po pár dnech jsem někde špatně zabral a ono se to odlouplo jak nálepka. Dělal jsem různé blbosti, zkoušel i sekundové lepidlo na pneumatiky (používají autíčkáři - je "pružnější") a podobně. Nejlíp mě osobně zas vyšlo naletovat trny a ty zapustit do podkladu.
Ale i tak se bojím, že v parném létě, kdy na model na vodě bude pálit slunce se prostě něco urve.

Asi před třemi-čtyřmi týdny jsem lepil duralové boční kýly na lamino trup. Vycházel jsem z toho, že kdyby byly kýly (tloušťka 1,5mm) jen posazené na trupu pouze přilepené, chtě nechtě by byl spoj malý a snadno náchylný k ulomení. Takže jsem při řezání na kýlu vyřízl i malé (cca 10mm široké, +-7mm vysoké) trny (opět) a takto kýl zapustil do trupu. Lepidlo epoxid s kovovým plničem. dural jsem před tím pořádně zdrsnil a odmastil acetonem. Po vytvrzení jsem pak ještě ze spodní vnější strany vtlačil epoxid do drobné mezery mezi trupem a kýlem (na pár místech vůle max 0,5mm). Zbytek pak zbrousit. Vevnitř to pak překryju tkaninou a přelaminuju (ještě to není hotovo).

Ohledně lepidel a lepení kovů, je zde poměrně hezký článeček zde: https://www.lepidla.cz/cs/a/lepeni-kovu.html
A stejně tak i na epoxidy (jen je takový stručný): https://www.lepidla.cz/cs/a/dvouslozkov … oxidy.html

Ještě bych zmínil epoxidovou plastelínu. Mám ji moc rád, utěsňuju s ní třeba hřídele když jdou z trupu, jako tmel na velké díry... Dobře drží snad na všem (krom PET.... big_smile )

Share

Palec nahoru Palec dolu

3

Re: Kombinace různých materiálů

Ahoj, dík za poznámky. O těch leptech jsme už někdy diskutovali. Sám jsem dosud nezkoušel, akorát jsem na kitech lepil vteřiňákem různé předem nabarvené drobnosti (tedy nešlo použít lepidlo na plast). Právě ta křehkost vteřiňáku mi dělá starosti. Vícekrát mi něco někde upadlo, či se mi podařilo ulomit. Ale nevím, zda bylo na vině vyloženě lepidlo, nebo spíš moje (ne)šikovnost při lepení. Každopádně jistě pomůže větší styčná plocha, vzájemné zapadání dílů apod. jak píšeš. Také obavám o lepty se nedivím, ztratit při ježdění něco takto drahého a pracného jistě zamrzí.

Kaučuková lepidla (=kontaktní?) jsem si dosud neoblíbil, možná kdybych s nimi více zaexperimentoval a zvyknul si na způsob aplikace. Nicméně se u nich obecně obávám o trvanlivost (kaučuk časem zpuchří, zkřehne a rozpadne se). S polyuretanovými jsem si porozuměl více (zatím pouze Purex). Šikovné jak to vypění a zaplní různé spáry. Dobré na dřevo a různé pěnové plasty, ale údajně to lepí dobře i kovy (nezkoušel jsem). Nevýhodou pro mě je delší doba vytvrzení, tedy jsem vždy aplikoval jen v případech, kdy šlo lepené díly dobře fixovat, a byl čas čekat na výsledek. Zřejmě více než na modely jsem je zatím užil při opravách v domácnosti (nábytek, boty apod.). Nepříjemná bolest je samovolné vytvrzování vzdušnou vlhkostí. Jak se jednou načne lahvička, nepomůže ani pečlivé uzavření a po delším nepoužívání zbytek uvnitř ztvrdne. Stejné je to s vteřiňáky. Proto jsem dosud PU i CA nakupoval jen v malých baleních a snažil se je používat na nějaké jednorázové práce s větší spotřebou, jelikož než by nastala další příležitost k použití, zbytek v obalu by byl stejně k ničemu.

Tímto nešvarem netrpí právě epoxidy, také jeden důvod proč jsem si je oblíbil. Po prvotní nedůvěře jsem si osvojil jejich způsob použití a vyhovuje mi. Velká výhoda, že jak vytvrzují chemicky, nemění objem, také schopnost vyplnit drobné nerovnosti se hodí. S epoxidy odpadají patálie s kroucením a deformacemi známé z lepení papírových modelů acetonovými (Kanagon) či disperzními (Herkules) lepidly. Dlouho jsem měl epoxidové spoje za extrémně odolné a prakticky věčné (až jsem se je někdy bál použít, pokud bych náhodou někdy potřeboval daný spoj rozebrat). Ale časem jsem zjistil, že to také neplatí zcela všeobecně. Pro epoxidy se udává vysoká pevnost v tahu a smyku, ale v ohybu to je horší (buď křehké a praskne, nebo se odloupne). Což mě párkrát nemile překvapilo. Ale svůj vliv na nepevnost spoje mohla hrát i zanedbaná příprava před lepením (viz. odmaštění a zdrsnění).

Epoxidy s kovovým plničem (tekutý kov) jsou také dobré, rád s nimi lepím tam, kde se hodí jejich větší viskozita (větší díly, kde se hodí vyplňovat hrubší nerovnosti apod., zatímco běžné čiré řidší epoxidy využívám spíš na různé drobnější části). Také se udává, že vedou teplo, což by právě mohlo být užitečné z hlediska rovnoměrného zahřívání celého tělesa, aby se nějaká část nezahřívala výrazně více než ostatní a nemělo to pak za následek nějaké problémy.

Epoxidovou plastelínu jsem již také objevil a docela si ji oblíbil. Využil jsem ji třeba na instalaci hřídelí a tmelení větších spár (jak píšeš) i na jiné věci. Mimo jiné třeba na vyztužení přídě (natlačit zevnitř do špičky trupu), či na modelování různých přechodů, třeba zrovna mezi hřídelí a trupem, anebo pro vytvarování zakulacené hrany přídě pokud možno do špičky. Přišlo mi to tak lepší, než nahrubo nakydat nějaký tvrdý tmel (PE apod.) a pak to pracně vybrušovat. S epox plastelínou jsem si to hezky vytvaroval a vyhladil (dostatečná doba zpracovatelnosti) a po vytvrzení už jen lehce přebrousil.

Ten tvůj postup instalace bočního kýlu je hezký příklad. Právě jsem již někde na fotce viděl usazení bočního kýlu do drážky vyříznuté v trupu (nevím co to bylo za materiály). Tvoje řešení s čepy mi však přijde méně pracné a šikovnější (pevnost by tím provedením měla být zajištěna). Můj první nápad by byl jako u vystřihovánek, boční kýl ve tvaru L či T (dvě L), aby byla pomocí těch ohnutých chlopní zajištěna dostatečná styčná plocha. Anebo v průřezu A (však u reálných lodí ty boční kýly obvykle měly v průřezu nějaký profil a nejednalo se o prostou placku), ale to leda když by to v daném měřítku dávalo smysl. V tvém případě (větší tloušťka materiálu, tedy těžko ohebné) samozřejmě bezpředmětné. Spoj natupo lepený epoxidem běžně užívám, ale jen pro menší věci a místa kde nehrozí větší namáhání. V tvém případě bočního kýlu bych se rovněž bál, to je zrovna dost exponovaný díl. Spojení skrz trup dle tvého řešení zřejmě bude to nejpevnější.

Odkazy fajn, lepidla.cz též znám a již jsem tam vyhledával různé informace. Dík za připomenutí, znovu jsem si to přečetl (opakování matka moudrosti).

Share

Palec nahoru Palec dolu

4

Re: Kombinace různých materiálů

Ohledně bočních kýlů - taky jsem uvažoval nad tím, prostě do trupu vyříznout drážku a tam vlepit kýl, ale nemohu si pomoct, takové řešení mě přijde jako příliš velké oslabení skořepiny trupu. Výhodou by bylo o něco čistější zasazení. Nicméně, i pomocí trnů je to opravdu čisté, jen je potřeba více práce při vyřezávání profilu aby kopíroval prohnutí trupu.

Jinak ohledně těch profilů a reálných bočních kýlů, hodně závisí na dané lodi: u korvet jsem viděl jak mají v podstatě placku zakoučenou nějakou kulatinou (né zas tak vekou) a ze spoda na několika místech podpůrný vzpěry (boční kýly se postupem času zvětšovaly, jak se korvety vylepšovaly) a ty postavené později mají velmi drobné A v první polovině (jako vystužení) - první sekundy dokumentu zde https://www.youtube.com/watch?v=4U4VqSv … p;index=41
U fregat River zas boční kýl vypadá opravdu jako placka jen drobně olemovaná přinýtovaným U profilem - tady na tom videu v čase 2.54 https://www.youtube.com/watch?v=N7qMdou … 7&t=0s

Share

Palec nahoru Palec dolu

5

Re: Kombinace různých materiálů

S tím řezáním drážky máš zřejmě pravdu, i když jistě záleží na více faktorech (tloušťka stěny, zda jsou uvnitř nějaké výztuhy atd.). Tvoje řešení sice vyžaduje více práce při řezání bočního kýlu, ale drážka vcelku zase více řezání do trupu. A to oboje nějaké křivky, takže z hlediska pracnosti asi podobně. Ještě otázka, zda drážka vždy půjde naskrz. U nějakého tlustostěnného trupu by snad stačil jen zářez do obšívky. Sice by to jistě nebylo tolik pevné, ale pořád lepší, než čistě na tupo. Anebo lepit na plochu (jak jsem uváděl), pro zjednodušené provedení postačující, ale co jsem viděl fotky a nákresy, tak to není úplná blbost a tak nějak se připevnění řešilo i v reálu.

S reálnou podobou bočních kýlů pravda, bylo to dost proměnlivé. U menších lodí (viz. tvé oblíbené korvety) často jen placaté, tlustší profil (tvarem jako A či V) spíš u velkých lodí. Na nějakou dokumentaci jsem již také narazil, ale konkrétně si teď nevybavuji, takže jen obecně https://www.google.com/search?q=bilge+k … irefox-b-d

Share

Palec nahoru Palec dolu

6

Re: Kombinace různých materiálů

Aby tady nediskutovali jen dva, přidám i já svoji trošku do mlýna...
Osobně jsem lepil různé materiály: kov - dřevo, plast (tvrzený polystyren) - dřevo, laminát - dřevo, vše epoxidem a bez problémů. Co pravda, s lepty žádnou extra zkušenost nemám, ale to, co jsem dosud lepil, byl lept na plast (plastikové modely) a tam fungoval vteřiňák k naprosté spokojenosti. Dřevo (v to počítám samozřejmě i balsu) mezi sebou lepím buďto disperzním lepidlem (à la Herkules) nebo - v případě že předpokládám větší zatížení - epoxid. Lepidlo typu Kanagom taky funguje, ale léta letoucí jsem jej už nepoužil. Musím přiznat, že ani jedno lepidlo mě ještě nezklamalo. Ani vteřiňák, který jsem použil na spoje lipová lišta - překližka (plaňkování paluby) a papír na spáry mezi plaňkami.
Z časopisů (hlavně Model Boats) mám načteno, že kov na laminát nebo plast se běžně lepí vteřinovým lepidlem, epoxidem nebo i výše zmíněným "alkaprenem". Podle relací evidentně zkušených modelářů to funguje spolehlivě.
Většinou je klíčem k úspěchu zdrsnění a odmaštění obou stran spoje a potom jde samozřejmě o to, jakým způsobem je spoj namáhaný a jestli lepidlo musí vyplňovat velké spáry nebo jestli je vše dokonale spasováno. To mají lepidla nejraději...
Pokud bych měl navázat na téma upevňování součástek typu boční kýl nebo "A" vzpěry lodních hřídelí, dost často se používají kovové "trny" vlepené do součásti a uvnitř trupu náležitě "opatlané" lepidlem (většinou epoxidovým), Součástka je pak lepená k trupu v podstatě natupo. Další variantou (ještě bytelnější) jsou ploché montážní výstupky, které se ještě provrtávají tak, aby se daly uvnitř pojistit kolíčkem (co nejtěsnější kontakt s vnitřní stranou trupu) a ještě se lepí, opět většinou epoxidem, eventuálně se na to používá karosářský polyesterový tmel (typu Rapid).
Způsobů je spousta, jde jen o to zvolit si ten který mi osobně vyhovuje a o kterém jsem přesvědčený/kterému věřím, že funguje. A je v podstatě jedno, jestli dám na radu zkušenějších nebo jestli si to všechno postupně vyzkouším sám a vyberu si to "nej". Někomu vyhovuje jednoduchost, někdo preferuje technicky co nejdokonalejší řešení. Je to jako se vším ostatním. To se týká i toho lepení. Jsou samozřejmě vyloženě špatné aplikace (např. kancelářská lepící pasta na plast pod vodou), ale spousta dalších připouští použití různých typů lepidla na tytéž spoje, se srovnatelným výsledkem. Jednoznačná nebo jediná správná volba - kromě určitých výjimek - většinou není k dispozici.

Share

Palec nahoru Palec dolu

7

Re: Kombinace různých materiálů

Dík za cenný příspěvek. Osobní zkušenosti se vzájemným lepením různých materiálů jistě užitečné. Také soudím užitečné, když máš nastudované širší informace včetně zahraničních zdrojů. Osobně jsem bohužel omezen na několik málo tuzemských webů a DF, které navíc nejsou příliš živé a dopátrat se určitých informací je mnohdy obtížné. Jistěže je vždy možnost vlastního experimentování, s čímž nemám zásadní problém (s ohledem na mé profesní zaměření). Ale ne vždy je čas a chuť, zejména když jde o extrémní případy (např. ověření pevnosti spojů v dlouhodobém časovém horizontu). Tedy mnohdy závisím na studiu zdrojů a využití cizích zkušeností. Někdy se mi chce při stavbě modelů experimentovat a zkoušet neprobádané cesty, jindy se raději přidržím všeobecně osvědčených postupů.

Ta problematika lepidel je samozřejmě velmi obsáhlá. Sám vycházím z vlastních omezených zkušeností, které nemusí korespondovat se zkušenostmi cizích osob. Proto se některým aplikacím divím a příliš jim nedůvěřuji, ale nedělám si patent na pravdu a chápu, že za zdánlivě paradoxními rozdíly mohou stát určité nenápadné detaily. Rozhodně nechci vyvolávat konfrontace (kterým se bohužel v minulosti nevyhnulo ani zdejší DF), ale dát dohromady co nejvíc různých informací z různých zdrojů, ať si to každý vyhodnotí podle sebe. Určitě platí, že pro spoustu aplikací jsou vhodná různá lepidla a potom záleží spíše na subjektivních faktorech, čemu dát přednost.

Herkules je moje nostalgie z mládí. Slepil jsem s ním nejeden papírový model. Ovšem při pozdější stavbě funkčních lodí (mé první plovoucí vystřihovánky), jsem narazil na problém s nedostatečnou voděodolností a pevností spojů. Tedy jsem ho od té doby použil již pouze při kašírování. Tuto nedůvěru jsem si posléze přenesl na všechna disperzní lepidla (i když je u nich deklarovaná odolnost proti vodě, tak to při bližším prozkoumání dané normy znamená pouze vzdušnou vlhkost, nikoli namočení) a podobně s různými vodou ředitelnými laky. Proto mi není zcela jasné, jak to, že s disperzemi někteří běžně lepí i velké dřevěné díly, pevnostní spoje apod. Rovněž jsem narazil na lepení planěk na kostru právě Herkulesem. Je mi divné, že to takové „chabé“ lepidlo udrží (plaňky pruží a mají snahu se od žeber odtrhnout). Ale jak jsem uvedl, nechci zpochybňovat a polemizovat, i když sám bych se takové aplikace neodvážil.

Kanagon je další nostalgie, pro mě dosud živá. Jak se mi neosvědčil Herkules, začal jsem na papírové a balzové lodě přednostně používat právě toto voděodolné acetonové lepidlo. Ovšem i zde se vyskytly problémy. Jelikož při schnutí dochází kvůli odpařování ředidla k silnému smrštění, má to mnohdy za následek kroucení dílů. Na menší spoje to ještě jde, ale na větší plochy to je poměrně nevhodné, i vzhledem k rychlému zasychání (které je jinak vítané). Jednu dobu už jsem se bál, že je s touto tradicí konec, změnili recepturu a kvalita lepidla se tím značně zhoršila. Ale v posledních letech je vše zdá se opět při starém, jak složení uvedené na obalu, tak charakteristická vůně. Která je pro mě osobně dosti příjemná a mám ji v paměti pevně asociovanou právě s tradiční modelařinou.

CA je jistě jasné v případě hladkých nesavých povrchů, ale podivil jsem se, že to prý leckdo úspěšně používá i pro lepení dřeva, papíru apod. Jestli v tom není nějaký trik, vždyť dle mých zkušeností tyto materiály řídké CA nasají (kvůli tomu je prý někteří dokonce využívají k impregnaci, namísto tradičního nitrolaku) a potom to na povrchu nelepí jak má. Ale zjevně to nějak jít musí.

Epoxidy (mám na mysli ty rychlé, déle tuhnoucí jsem s výjimkou laminovacích pryskyřic dosud neaplikoval) jsou jasné, ty jsem si oblíbil právě pro jejich schopnost slepit skoro vše a vytvořit velice pevný spoj. V poslední době si akorát poupravuji poznatky ohledně jejich limitů a záludností při jejich aplikaci. Tedy za mě jasný favorit, ale fakt že zcela univerzálně se použít nedají a existují aplikace, pro které jsou vhodné méně či vůbec.

Ohledně techniky upevňování zmíněných součástek na trup rovněž velmi cenné informace. Dosud jsem totiž příliš neřešil, mimochodem na to nenarazil a vlastně až nyní díky Dejvovi se dostalo na výsluní.

Se závěrem příspěvku naprostý souhlas. Pokud by si to všichni vzali k srdci, předešlo by se nejednomu nedorozumění a zbytečnému sporu. Mohu jedině vyznat, že sám mnohdy přeskakuji mezi různými přístupy podle momentálních okolností. Něco mě baví a jde mi provést poctivě, tak to tak udělám, ale něco jiného třeba nedokážu udělat dle doporučených postupů, i když bych chtěl. Jindy vědomě volím zjednodušení a úsporu pracnosti s ohledem na požadovanou kvalitu výsledku. Jestliže stavím pouze malou jednoduchou lodičku, která se stejně na vodu dostane sporadicky na pár chvil, nevidím smysl v technicky dokonalých řešeních, ale jde mi hlavně o rychlou, snadnou a lacinou stavbu. Pokud bych naopak měl v úmyslu budovat něco většího, složitějšího, co má obstát v náročnějších podmínkách a dosáhnout delší trvanlivosti, považoval bych naopak za vhodné volit dostatečně spolehlivá a osvědčená řešení. Což je právě ten důvod, proč se nyní pídím po různých materiálových a technologických informacích. Jinak mám samozřejmě dostatek zkušeností a invence, abych si dokázal nějak poradit a model úspěšně stvořit. Akorát přitom nemám výsledek zaručený a musím klasicky postupovat metodou pokus omyl.

Share

Palec nahoru Palec dolu

8

Re: Kombinace různých materiálů

Jenom ještě pro doplnění - částečně v reakci na tvůj příspěvek.
CA jsem lepil dřevo a papír, jak jsem uváděl, ale bylo to husté CA. A to mi fungovalo. V podstatě i celou obšívku trupu na Fairey Huntsman (diagonální dvouvrstvá obšívka) jsem takto lepil a v pohodě.
Pokud jde o lepidla disperzní, na dřevo jsou velice dobrá a lepené spoje jsou velmi pevné. Pokud se trup dobře naipregnuje nebo olaminuje, nemusíš mít vůbec obavu ohledně (ne)odolnosti vůči vodě. \Obecně by mělo být snahou, aby se voda do lodě nedostala a z vnější strany je minimálmě barva, v dnešní době spíš i laminát, takže při běžném provozu opět není třeba mít obavu z toho, že by vlhkost pronikla do dřeva a lepidlo díky tomu povolilo.
Ohledně epoxidů jsem slyšel, že čím je "delší", tím je lepší. To platí určitě v případech, kdy je potřeba, aby se dostalo do nějakých špatně přístupných spár dříve, než začne tvrdnout. Osobně 5-minutové epoxidy příliš v lásce nemám, ale to je spíš kvůli času na zpracování. Na menší věci OK, na něco většího sáhnu spíš po 30-minutovém.
Pokud jde o lepidla typu chemopren, tak tam vím, že jsou používána například na oblepení vnitřní strany bortu (u laminátových trupů) nad palubou místo mnohem pracnějšího tmelení a broušení vnitřní strany laminátu.
Ještě jsem nezmínil jedno lepidlo, které jsem ale už dlouho nikde neviděl. Bylo od UHU a bylo to něco jako Dentacryl (metakrylát). Je to pryskyřice a prášek a lepí opravdu snad vše na vše ...
Jinak mi padl do oka takovýto přehled: https://www.ireceptar.cz/hobby/lepidla- … lastu.html
Snad se hodí.

Share

Palec nahoru Palec dolu

9

Re: Kombinace různých materiálů

Husté CA zřejmě bude na savé materiály vhodnější, jak píšeš. Ostatně pokud sám někdy CA použiji, tak právě to gelové (s řídkými tekutými jsem kdysi učinil neblahé zkušenosti). Kromě eliminace rizika nechtěného zatečení je plus, že vytvrzení není zcela bleskové.

U toho Herkulesu šlo o to, že s ním byla slepena papírová loďka, impregnována nitrolakem a při provozu jsem posléze zjistil, že některé spoje vlhnou a rozlepují se (především na trupu, ale i později na nástavbách, když je namočila vlna, co šla přes palubu). Zřejmě lak popraskal, anebo ty spáry prostě nebyly impregnované dostatečně. Po opravení dotyčných spojů Kanagonem již OK.

Problém ochrany proti vodě je věčná otázka. Impregnace a laminace je kontroverzní téma, co se bouřlivě řešilo zde i jinde a nerad bych šťoural do vosího hnízda. Jistě se shodneme, že za normálních podmínek by se voda dovnitř lodě dostat neměla a vnitřní konstrukce měla být před ní v bezpečí. Ovšem také víme, že to tak vždy není a přes všechnu péči někdy vlhkost dovnitř pronikne. Potom záleží na mnoha věcech. Osobně bych to příliš neřešil v případě nenáročných loděk, co se na vodu moc nedostanou, a riziko problémů při namočení není veliké a případné negativní dopady nejsou příliš vážné. V případě náročnějších aplikací už bych ale nebyl tolik ochotný riskovat a preferoval bych spíše spolehlivě voděodolné materiály a lepidla. Z počátků své modelářské tvorby mám pár lodiček z balzy a papíru, postavené z mého dnešního pohledu pochybnými postupy a přesto jsem až na výjimky (viz. výše) nezaznamenal problémy. Jednoduše proto, že ty modely strávily na vodě minimum času, tedy se nic nestačilo projevit.

Ohledně epoxidů mám též nastudováno, že ty déle tuhnoucí mají větší výslednou pevnost. Jinak ta rychlost se vztahuje pouze na manipulační pevnost, plné vytvrzení (proběhnutí chemické reakce) trvá vždy výrazně déle (aspoň 24 h). Klasické epoxidy (jako 1200) se mi právě moc nezamlouvaly dlouhou dobou tuhnutí, proto jsem uvítal ty moderní 5 min. Ty mi většinou vyhoví, ale jsou aplikace, kdy se hodí delší doba zpracování, proto mám po ruce i 30 min. Naopak mnohdy je několik min zbytečně moc a uvítal bych něco ještě rychlejšího, jenže CA už je zas příliš a Kanagon je dobrý jen na dřevo, papír apod., ale na plasty, kovy, laminát nefunguje.

U kontaktních lepidel (Chemopren apod.) se mi nějak nezamlouvá způsob aplikace. Také mám obavy z trvanlivosti (je to na bázi kaučuku a ten časem degraduje). Ale zas když to mnoho lidí spokojeně používá, tak nemůže jít o vyloženě špatnou věc.

S Dentacrylem jsem se setkal někde v laboratoři, smrad příšerný, jinak zkušenosti nemám.

Přehled také pěkný, už jsem narazil na více podobných, je to jistě užitečné, jelikož materiálů a lepidel je spousta a je obtížné se ve všem vyznat.

Ještě bych rád doplnil, že výběr lepidla ovlivňuje řada faktorů, nikoli pouze vhodnost pro konkrétní materiál a pevnost spoje. Třeba ekonomické hledisko. Určité lepidlo může být výborné, ale lepení velkých ploch by bylo vzhledem ke spotřebě finančně neúnosné, tedy přijatelné pouze pro malé spoje. Potom třeba bezpečnostní a zdravotní hledisku. Mně kupříkladu CA vadí kvůli dráždivým výparům. Ale i epoxidy nejsou neškodné a ostatně skoro vše má nějaká rizika. Podstatný je charakter spoje, zda těsný kontakt materiálů či spára, zda tuhost či pružnost, zda maximální pevnost a trvanlivost nebo pouze provizorní dočasný spoj apod. To vše výběr vhodného lepidla velice ovlivní, přestože se může jednat o stále stejné materiály.

Co mi přijde zásadní je osobně preferovaný styl lepení a vůbec celé stavby. Někteří dávají přednost lepení větších celků naráz, složitější sestavu fixovat, zalepit spoje a nechat delší dobu vytuhnout. Mě však takový postup přijde příliš komplikovaný, otravný a též rizikový (posun dílů při špatné fixaci). Proto intuitivně preferuji postupné sestavování ve více menších krocích. Potom ovšem logicky potřebuji rychlejší lepidlo. Optimální mi v tomto přijde Kanagon a lepidla na plastikové stavebnice. Ovšem s tím zdaleka nelze pokrýt všechny aplikace. Právě dlouhé schnutí mi rovněž vadilo u disperzí. Také jinak výborné PU má tuto „vadu“.

Roli hrají i jiné vlastnosti samotného lepidla nesouvisející přímo s jeho aplikací. Na CA, PU (a také silikonu) mi vadí, že jakmile se balení jednou otevře, tak se nastartuje nezadržitelná reakce (vytvrzení vzdušnou vlhkostí) a pokud se lepidlo nevypotřebuje včas, zbytečně zatuhne a vyhodí se. Při malé spotřebě a delších prodlevách se to pak nevyplácí.

Tak by se dalo pokračovat, jistě by někoho napadly další skutečnosti hodné zmínky. Závěrem mohu jedině souhlasit s tvými slovy, že optimální a univerzální řešení neexistuje. Co je dobré pro jednoho, nemusí být vhodné pro druhého, záleží na osobních preferencích.

Share

Palec nahoru Palec dolu