Nemáš za co...
Čím víc o těchhle kytkách víš, tím více vidíš nepřesnosti v modelu.
Ale buď v klidu, do opravdu razantních změn se jen tak někdo nepouští (ani já ne), ta záď je v podstatě zkousnutelná. Nemyslím, že by jsi narazil na soutěži na hodnotící orgán, který by ti dokázal vyargumentovat, že to "takhle" máš špatně/mimo realitu...

Viděl jsem změnu oblouku napravovat takto:

Jen už to je asi zásah co bys asi nechtěl vůči katagorii do soutěže.

Kouknu zda něco najdu, jde ti o boky strojovny nebo o zadní stěnu kde jsou dveře? Jo, dej bacha na počet okýnek, mě například jeden pár okýnek do strojovny utekl a už se mě je nechtělo dodělávat... Koukni na originál.

Však se taky koukni, jak se ten tup láme v oblasti těch dvou posledních prolisů v bortu. Pokud klín, tak delší.

Bok strojovny jsem ještě přímo zblízka nehledal, ale apoň jsem z knížky vyřízl pravobok a lebobok Snowberry.
Při pohledu na levobok se zdá, že tam je jen jedno okýnko, mezi pravou a prostřední náloží. Je tam ještě jeden flek více nalevo, nad levou náloží,  avšak to si myslím že je jen kus sítě nebo hadru co čumí přes okraj strojovny. Mimochodem, všimni si umístění cedulky s názvem lodi, je za plošinou s vorem, nikoliv jako u stavebnice mezi plošinou a koncem zvýšené přídě (ta cedulka je ten tmavej obdélník).

Na fotce pravoboku je okýnko nad pravou náloží. Jen jedno. Mezi pomocnými jeřáby na zvedání náloží do odpalovače je pak ještě na stěně černej vlek co vypadá jako okýnko, ale nesedí mě výška a rozměr (a flek co u toho je). Na jiné fotce to asi bude vidět lépe, ale nehledal jsem (lenost). Možná to bude trychtejř od zvukovodu z můstku. Co je ale zajímavé je, že se zde zdá, že první odpalovač má jinou osu než ten druhý - nutno potvrdit jinou fotografií. Obecně tato praxe byla, aby vystřelené nálože pokryly co nejlépe plochu kolem domělé pozice ponorky. Dále je zde zajímavost se stojan platformy pom-pomu. Respektive, je tam vidět páté okýnko světlíku, které zároveň je téměř pod osou pom-pomu. Kdyby tam byl kuželový stojan, nemohlo by tam to okýnko být, nebo by musel být až za světlíkem, ale mimo osu usazení pom-pomu, což ale zase nedává logiku vůči váze celého kanónu. Takže vylučovací metodou si myslím, že tam je taktéž podstava do kříže..... A takhle to je u kytek se vším....

Ano, tenhle obrázek levoboku je naprosto jednoznačný.  Na druhé straně možná budou okna také dvě, avšak podle fotek to nevypadá, že by byly ve stejné pozici. Aspoň to na konci strojovny tam (vypadá že) není.
Ten kříž pod pompomem je zřetelný i pod tvojí poslední fotkou. Kolmá strana je nalepená na světlík, podélná plocha šla přes světlík (kde byla jistě navařena na tu nosnou stropní traverzu na fotce) a na druhé straně pod úkryt obsluhy kanónu.

"Tak to začíná vypadat, že si po dokončení budu moct postavit ještě jednu Snowberry, ze vše originálních dílů, co mi zůstanou.."
Ani já jsem o Vánocích nezahálel a zase o nějaký kousek posunul stavbu Snowberry směrem ke zdárnému konci. Jelikož je práce na trupu zdlouhavá a stereotypní, odbíhám s radostí k nástavbám a detailům. Tentokrát přišla řada na zadní kanon Mark VIII - neboli POM-POM.

Kanon Mark VIII:
Asi již netřeba komentovat originální díl z krabičky a tak pouze přidávám fotky pro porovnání. Z fotek se to moc nezdá, ale je to fakt šíleně titěrné, takže jsem trochu bojoval s tím, aby vše bylo "pohyblivé a funkční". Chybí dodělat zaměřovače, nicméně na ty přijde řada až těsně před barvení, protože během té doby by se určitě ulámaly.

Palpost pro kanon Mark VIII:
Jedna z částí Snowberry, kde jsem si upřímně musel vymýšlet je podstava palpostu. Z fotek je zřejmé, že nebyla kruhová, nýbrž do kříže, na druhou stranu je to jediné, co se dá alespoň předpokládat. Nedá se dohledat ani to, zda byla podstava odlehčena nějakými otvory v plechu, či zda byla nějak víc ukotvená do nástavby apod. Zatím tedy ponechám takto, když se něco objeví, budu dodělávat. Horní díl jsem předával kvůli tloušťce pevného zábradlí a rozměrům "budky" za ním. O té taky nemám tušení, k čemu vlastně sloužila. A v neposlední řadě jsem musel udělat nový světlík, jelikož ten stávající měl jednu z ventilací ve špatné pozici.

Jelikož je to letos můj první příspěvek, rád bych vám všem popřál štěstí a hlavně zdraví v Novém roce, neb všechno ostatní si zvládneme vyrobit! 

Zdar Tome,
safra a já na modelařinu vůbec přes vánoce nešáhl. Měl bych se stydět.
A věc druhá, asi bych se měl začít učit kreslit v 3d....

Takže budka je přístřešek pro službukonající obsluhu kanónu. V podstatě jen krabice, v největší pravděpodobností s lavicí, aby obsluha nebyla během služby vystavena přímé nepřízni počasí. Bonusem je, že když písknou poplach, nehrabeš se z podpalubí nahoru, pak rychle po žebříku na platformu, připravit kanón k palbě a najít cíl. Podobné přístřešky jsou vidět na mnoha lodích RN.
Ten bordel na zemi v levo vedle kanónu, heleď upřímě odpovím, že nevím. Může to bejt cokoliv. Osobně bych se ale klonil k tomu, že to může být krycí plachta pro kanón, jelikož na mnohých fotkách jsou kanony zaplachtované během kotvení v přístavu. Velmi často jsou kryté hlavně Hedgehogy. Pokud bys nějakou věc na modelu zaplachtoval, myslím že nejdeš nijak špatně proti hodnocení, protože to se běžně používalo.

Kterou přesně nástavbu průlezu myslíš? Hoď foto...

Není to přímo vidět, máš ještě na pom-pomu zásobník s napáskovanou municí? Dává se do té prázdné části přímo přes štítem.

No jo, jenže kreslit ve 3D = po práci kde čumím do počítače zas sednout k počítači... Ale jinak to nepůjde a bude třeba to zkusit.

Už chápu co myslíš.
Heleďse, Slackville na fotkách kolem zvýšené přídi má takovej rantlík, ale ten končí v oblasti schodů k zádi (tam kde kotelna přechází ve strojovnu). Na nástavbě strojovny rantl ani okap není a na jiných fotkách takové detaily nejou vidět. Nicméně (teď mě budeš nenávidět) jak paluba zvýšené přídě, tak nástavba strojovny mají drobný průhyb (jejich strop), takže voda na stropě stejká ke straně.
Pokud by pak rantlík byl, někde by se musela dělat louže a ta voda by stejkala v první řadě tím místem = tam by byla špinavá stopa tuplem. Ale ani to na fotkách vidět není.
Takže buď tam je, ale při příjezdu respektive při nečinosti na kotvě dostali kluci námořníci košťata a hurá čistit, nebo štětku s barvou a hurá natírat. Fotek po plavbě není tolik, spíše jsou fotky při opouštění přístavu - a to je loď vydrhnutá a načančaná.

Jak je založená munice v pom-pomu je krásně vidět na fotkách čtyřhlavňových pompomů
 

Munice taky nebyla nijak malá, naopak..:

Tak snad rozklíčováno. Na HMS Helitrope je pěkně vidět, žežádný rantl na palubách nebyl. Na druhou stranu je zde krásně vidět, že mám špatně podstavu palpostu, jelikož ta byla přes celou šířku světlíku. Budu takticky dělat, že jsem to neviděl. Na mou obranu, třeba to bylo u Snowberry jinak, když jí dělala jiná společnost.. snad..

Vedli jsme diskuzi na chatu ohledně toho přístřešku za pom-pomem. RomanT měl dobrou připomínku, že ten přístřešek mohl sloužit ke skladování munice.
Bohužel nikde ve svých záznamech nemám fotku co by do toho přístřešku nakukovala, takže obě varianty, jak moje tak Romanova jsou možné. Možná někde na zahraničních webech se tomu věnovali.

S těmi pom-pomy mi přijdou pravděpodobné obě varianty. Vzhledem k pozici palebného postavení (vyvýšené, přístup po žebříku) je zřejmé, že přísun obsluhy i munice by v případě bojového poplachu nemusel být dostatečně rychlý, tedy by se dalo čekat obojí v pohotovosti přímo na palpostu.

Ohledně munice to bývalo obvyklou praxí, v diskutovaném případě (automatické protiletadlové zbraně) se v blízkosti kanónů nacházela pohotovostní munice a teprve v případě déletrvající palby docházelo k jejímu dodávání (přirozeně pomalejšímu) z podpalubních skladišť. Malorážová munice se vesměs zásobovala ručně, leda na velkých lodích mohly být nějaké výtahy ze skladů do distribučních míst na palubě či nástavbách poblíž palpostů a odtud se již munice roznášela ručně. V mnoha případech jsou tak poblíž PL kanónů vidět různé plechové bedničky sloužící právě jako schránky pohotovostní munice.

Ale způsobů mohl být více. 40mm Boforsy mívaly munici rozvěšenou na vnitřní stěně ochranného ohrazení. Na zdejších fotkách pom-pomu nic takového nevidím, ale tyto zbraně byly rozdílné a užívaly jiný systém zásobování municí. Modernější a výkonnější Boforsy v Royal Navy pom-pomy postupně nahrazovaly, ale nikdy zcela nevytlačily (výroba nestíhala), přednost měly na větších lodích, korvety je zřejmě nikdy nenesly (snad by věděl někdo ze znalců korvet). Nabíjely se pásky po 4 nábojích ručně zakládanými do podavače na horní straně závěru (proto ty schránky na nábojové pásky zevnitř zástěny). Další způsob (zásobníky) využívaly dříve diskutované 20mm Oerlikony.

Zatímco pom-pomy využívaly klasický nábojový pás (původně textilní, později spolehlivější kovový). Jejich konstrukce totiž přímo vycházela z klasického kulometu Maxim (zvětšení z puškové ráže na 40mm). Podle dostupných údajů http://www.navweaps.com/Weapons/WNBR_2pounder_m8.php se náboje dodávaly v krátkých pásech po 14, které se daly spojovat do větší délky. Nábojové pásy se zakládaly do těch zmíněných přihrádek po straně kanónu (nejednalo se tedy o zásobníky v pravém slova smyslu). U jednohlavňových pom-pomů (viz. na korvetách) se tam vešlo 56 nábojů, což vystačilo na cca půl min nepřetržité palby. Není mi však zcela jasné, jak přesně se ten pás do schránky poskládal (nějak cik cak?) a zda ho bylo možné během boje nastavovat novými pásy (jak bývalo běžně možné u pěchotních těžkých kulometů), anebo se po jeho vystřílení musel založit nový (což by znamenalo nežádoucí prodlení střelby).

Dalo by se očekávat, že celková zásoba munice byla několikanásobně vyšší. Běžný počet nábojů na hlaveň činil u malorážové PL munice stovky až tisíce ks, ale to se týká větších lodí, zatímco otázka, kolik munice byly schopny naložit malé korvety a zda se náboje vůbec skladovaly ve stísněném podpalubí (kde stejně nebyla na rozdíl od větších lodí patřičně chráněná muniční skladiště), anebo byly veškeré zásoby munice na palubě poblíž kanónu. Potom by dávalo logiku využití té boudičky právě pro uskladnění alespoň části munice (muselo by se odhadnout dle rozměrů, kolik by toho byla schopna pojmout).

Osobně mě přesný způsob fungování zbraňových systémů dost zajímá, ovšem z maketového hlediska není podstatné znát všechny podrobnosti, akorát správnou podobu toho, co je na modelu viditelné a nějakým způsobem s ztvárňuje. Ovšem při modelování jistě pomáhá, když člověk ví, co přesně to tvoří a není to pro něj jen anonymní věc.

Tedy soudíš (víš), že ty pásy byly poskládány po vrstvách odzdola nahoru? To by dávalo logiku s ohledem na hladké vedení pásu bez nežádoucích odporů a tření (což by mohlo a také často v praxi způsobovalo zasekávání, zřejmě i proto jsem na nějaké fotce zahlédl olejování těch nábojových pásů pro pom-pomy). Nemožnost nastavování pásů při palbě se mi zdá pravděpodobná (s ohledem na manipulační komplikace), třeba to bylo možné během přestávek mezi palbou, ale pouze spekulace. Z hlediska bojové účinnosti by to představovalo vážný nedostatek (munice jako naschvál dojde v nejméně vhodnou chvíli). Stejným nedostakem však trpí všechny zásobníkové systémy (kromě Oerlikonů třeba japonské 25mm, které navíc používaly nízkokapacitní ploché zásobníky namísto větších bubnových), ale zas výměna zásobníků je relativně snadná a rychlá, což se o založení těžkého pásu zrovna říct nedá. V tom byla právě výhoda mechanismu Boforsů, který umožňoval kontinuální palbu při dostatečně rychlém zakládání nábojových pásků obsluhou. Vzhledem k vodnímu chlazení by i pom-pom měl teoreticky být schopen nepřetržité palby, ale bez jasných důkazů je tedy na místě skepse (zkusil jsem skouknout nějaká videa z netu, ale nebylo průkazné co se s nábojovými pásy při střelbě děje). Ideálně najít nějaký dobový manuál apod. (což už se mi v několika případech podařilo - vesměs zbraně a stroje užívané US Navy).

Ohledně užívání pom-pomů toho zas tolik nevím, reference jsem dosud zachytil rozporuplné. Na jedné straně údajná nízká účinnost (avšak dle některých zdrojů způsobená nevyhovujícími zaměřovači, respektive systémem řízení palby) a poruchovost (avšak údajně vesměs vlivem špatné údržby či nekvalitní munice). Na straně druhé však solidní hodnocení v souladu s tvou poznámkou. Tak jako tak Boforsů nebylo nikdy dost, nedostatek pociťovala i USN, tedy RN musela v užívání pom-pomů chtě nechtě pokračovat až do konce války.

Článek výborný (obsahuje vše možné k dělostřelecké problematice - konstrukce děl, závěrů, lafet, brzdovratných mechanismů, ovládací hydrauliky, munice, podrobnosti ohledně řízení palby atd., vše se týká Royal Navy WW2). Jak jsem ho zběžně prošel, zjistil jsem, že jej znám. Už jsem někdy předtím objevil a prostudoval, ale zřejmě ne zcela detailně (ostatně jako řadu dalších zdrojů z internetu), jelikož studium odborných materiálů v EN je dost náročné na čas a energii, zejména když se jedná o velmi komplexní problematiku jako řízení palby. To pak mívám pocit, jako bych se znovu učil ke zkouškám na (technické) VŠ. Ovšem každý takový zdroj člověka posouvá ve znalostech o kousek dál a přidává další kamínky do mozaiky informací.

Ten citovaný odstavec jsem našel hned zkraje, týkal se popisu výzbroje křižníku, zatímco u korvet to mohlo být v něčem odlišné. Různé varianty lafetace pom-pomů jsou popsány třeba viz. včerejší odkaz (Navweaps). 4 hlavňové nesly pouze větší lodě (od torpédoborců) a 8 hlavňové jen ty největší (letadlové, bitevní, větší křižníky). Korvety uvezly jen ty jednohlavňové. Některé varianty (především vícehlavňové) byly motoricky poháněné, u jednohlavňových také existovala poháněná verze, ale na korvetách byly zřejmě jen ruční. Což odpovídá tomu cos vymodeloval (u lafety jsou vidět klasická ruční ovládací kola pro náměr a odměr). U Oerlikonů je uváděna poháněná dvouhlavňová verze, zatímco ty jednoduché (viz. korveta) byly ručně ovládané (střelec se zapřel do těch okrouhlých ramenních opěrek, hýbal kanónem pohybem svého těla a ručně tiskl spoušť, pomocník měnil vystřílené zásobníky).

Pom-pom directors znamená systém řízení palby, česky se často překládá jako zaměřovač, ale to zcela nevystihuje podstatu, protože zaměřovač má význam spíš něčeho jednoduššího (mechanické či optické mířidlo), zatímco director je systém složený z dálkoměrů a dalších přístrojů pro detekci vzdálenosti a pohybu cíle, plus počítač (v té době vesměs elektromechanický) kalkulující dodaná data, výstupem jsou záměrné prvky pro zbraň. Takové systémy se nejdříve zavedly pro hlavní výzbroj (těžká děla ve věžích, před WW1), ale během WW2 byly využívány už i pro menší PL zbraně (kromě těch nejmenších ručně ovládaných). Problematika řízení palby je nesmírně komplikovaná, pro přehled alespoň https://en.wikipedia.org/wiki/Fire-control_system . To se však týkalo vícehlavňových instalací a jednohlavňové pom-pomy byly podle všeho vybaveny pouze mechanickými mířidly obsluhy (záměrné nitkové kříže).

V závěru toho dokumentu se mi podařilo všimnout o pom-pomech něco více (str. 4 webu a str. 167 manuálu, pod ilustrací 4hl. pom-pomu) https://maritime.org/doc/br224/part4.htm Zaujal mě odstavec, který cituji:

"Ammunition is supplied in belts; eight belts per gun, each belt consisting of 14 rounds, are loaded on to the feed rails. The first and last round of each belt rests on the rails and are connected to the next belt by connecting links. The remainder of the belt hangs in a bight."

Z toho plyne, že jednotlivé 14ks nábojové pásky byly v nábojové schránce ohnuty do U, horní (krajní) náboje nasazené na vodicí lišty a zbytek pásu volně visící v ohybu (což sedí s fotkami, při pohledu z boku je vidět 7 nábojů nad sebou). Jednotlivé pásky pospojované, tedy tvořící vícenásobné ležaté S. Při střelbě je tak celý dlouhý pás postupně tažen do zbraně a na vnějším konci zásobní schránky se tak uvolňuje prostor (což opět sedí s některými fotkami, na rozdíl od hypotézy složení pásu do stojatého S - to by náboje ubývaly po vrstvách). Takový systém se zdá při bližším zamyšlení logický a uživatelsky přívětivější, než jiné hypotetické varianty. Dále mi přijde, že v takovém uspořádání by bylo doplňování částečně vystřílené zásoby napojováním nových pásků celkem reálné (něco takového naznačují některé fotky).

Pod částí o pom-pomech je v tom dokumentu pasáž o Oerlikonech. Ten vyobrazený má trochu odlišnou lafetu (bez kola pro výškové nastavování). Je mi známo, že lafetací existovalo více typů (některé jen v USN či RN) a bez podrobnějšího zkoumání nedovedu rozhodnout, zda je verze použitá pro tvou korvetu správně.

O náčrtek jsem se pokusil a přikládám, předem se omlouvám za kvalitu, v grafice nejsem zrovna zběhlý. Není to nic přesného, natož v měřítku, jen schéma pro názornější pochopení principu, tak jak jsem porozuměl tomu odstavci v EN manuálu.

Jsou to dva pohledy (zepředu a z boku). Černě jsou znázorněny náboje a články pásu, šedě součásti zbraně. Prázdný obdélník je závěr, obdélník kolem nábojů ten úložný box, šedé čáry uvnitř ty vodící lišty (na kterých spočívají horní náboje). Při pohledu zepředu chybí první náboj (je již uvnitř závěru). Popis v manuálu se týkal vícehlavňového provedení s větším množstvím munice (delší boxy), můj náčrtek by měl odpovídat jednohlavňovému pom-pomu (4 pásy po 14ks, celkem 56 nábojů). Právě z toho čelního pohledu by měl být zřejmý způsob propojení nábojů v pásu (v horní řadě se jedná o napojení jednotlivých základních pásků). Přijde mi, že to tak mimo jiné souhlasí s pozorováním videozáběrů střelby (někdy se horní náboje nehýbou - zrovna se spotřebovává dolů zavěšená část pásu, jindy se posunují směrem k závěru - zrovna se přitahují náboje ležící na horních lištách).

Ještě, když se podívám na některá videa, napadají mně následující komentáře:

https://www.youtube.com/watch?v=6KsXYK_CNoQ pouze zběžné, ale zdá se, že se při střelbě viditelné náboje (tedy horní vrstva) nehýbou, v závěru obsluha přináší nový pás jako by ho chtěla (za střelby) přidat do zásobního boxu

https://www.youtube.com/watch?v=LQNl1SCLj7A 0:35 a 1:00 opět není (téměř) patrný pohyb munice

https://www.youtube.com/watch?v=XIvKRHrHoYM 2:20 a dál opět stejné či podobné záběry

Jinak všude je patrné, jak se ve vícehlavňových kompletech jednotlivé hlavně střídají ve výstřelech (pro rovnoměrnou hustotu palby a vzájemné vykrytí intervalů mezi výstřely).

Ohledně uložení (pohotovostního) střeliva pom-pomů jsem v tom textu nic nenašel, pojednává se tam většinou o technice palby. Ani se tomu nedivím, jelikož jde o obecnou dělostřeleckou příručku. Uložení munice se mohlo lišit podle typu lodě. Jak tomu bylo přesně na korvetách by se nejpravděpodobněji nalezlo v materiálech týkajících se právě korvet. Ale jestliže máš všechny renomované publikace prostudované a dotyčné údaje tam nejsou, tak bohužel jedině pátrat dál.