76

Re: Experimentální parník

listopad 2019

Po delší pauze pokračovaly plánované testy mého parníku. Mezitím se sice vyskytlo pár teplejších dnů s hezkým počasím, bohužel jsem byl pokaždé mimo domácí základnu za jiným programem a na parník jsem se znovu dostal až po více než měsíci, začátkem listopadu, kdy bylo opět chladněji. Na pořadu bylo testování změn parametrů šroubu a vlivu tepelné izolace kotle. Původně jsem to chtěl zkoumat samostatně, ale nedostatek času mě donutil obě záležitosti spojit. Nicméně zcela srovnatelné podmínky s předchozím testem bych tak jako tak neměl, protože koncem září bylo o něco tepleji, než nyní (17°C proti 12°C).

Lodní šroub jsem ponechal improvizovaný plechový, ovšem jeho listy jsem nastavil do výraznějšího stoupání a navíc jim dal prohnutý profil (se záměrem optimalizace tahu při jízdě vpřed, tah při zpětném chodu nyní postrádá smysl).

Pro tepelnou izolaci kotle jsem použil stejné materiály jako loni k ochraně trupu, tedy plochou skelnou samolepicí šňůru a síťkou zpevněnou hliníkovou fólii. Z těchto komponent jsem zhotovil jednoduchý obal plechového krytu topeniště (nesahá až dolů, jelikož bylo nutno ponechat odkryté ventilační otvory).

Tepelná izolace samozřejmě znamená závažnou změnu provozních podmínek kotle, s kterou výrobce nepočítal. Nelze tedy dále slepě spoléhat na uživatelský návod, ale je třeba ověřit, zda v novém režimu nehrozí vyvaření veškeré vody z kotle. Nejprve jsem tedy podnikl zkoušku na suchu, při které byla zjištěna dostatečná rezerva. Nicméně výsledek testu byl ovlivněn nekvalitním palivem (viz. dále), tedy jej nelze přeceňovat a zkoušku bude třeba pro jistotu zopakovat. Další zkoušku bude třeba provést v příští sezóně, za vyšších (letních) teplot.

Možná, že je moje opatrnost v této věci přehnaná, neboť použitá izolace zatím neprokázala dostatečnou účinnost. Povrch pláště kotle byl v provozu stále příliš horký a hrozil popálením při doteku. Snad by bylo třeba aplikovat více vrstev skelné šňůry (respektive silnější), anebo nějaký jiný materiál. Zatím tedy zůstává účinek izolace s otazníkem.

Moje testování tentokrát provázela notná dávka smůly. U vody mi selhal zapalovač (zřejmě vypotřebovaná náplň) a tak jsem se musel vracet pro náhradní. Kromě toho zklamalo dosud spolehlivé a osvědčené palivo (tuhý líh Hexa). Předchozí krabička byla OK, ale ta nově načatá byla nějaká vadná. Kostky lihu šly neobvykle špatně zapalovat a i po rozhoření opakovaně zhasínaly, v topeništi přitom zůstávalo stále dost nevyužitého paliva. Pokud líh zrovna hořel, tak neobvykle neochotně, plamen byl proti normálu menší a čadivější. Tentokrát se tedy kromě unikající odpadní páry doopravdy kouřilo i z komína (viz. video). Příčina je mi nejasná, stářím to nebude, když jiné dlouhodobě skladované palivo fungovalo dobře. Vlhkostí také ne, když zásoby skladuji uvnitř domu v suchu a teple. Zřejmě se bude jednat o nějakou vadu materiálu, však před kolísavou kvalitou pevného lihu bylo varováno již dávno, ve mnou zmíněné recenzi parníku Jirka v RC Revue.

Výkon strojovny byl tedy vlivem nekvalitního paliva nebývale nízký. Kotel se rozehříval příliš dlouho, strojek se rozbíhal neochotně, často vynechával (párkrát jsem ho muset znovu rozběhnout přímo na vodě) a otáčky byly patrně nižší než obvykle. Vzhledem k dřívějším zkušenostem se dalo při pokusu o jízdu čekat fiasko. Nicméně efekt byl nečekaně pozitivní. Přes uvedené potíže nebyl parník o nic pomalejší, než při předešlých testech. Zásluhu za tento výsledek bych přičetl modifikovanému lodnímu šroubu.

Závěry jsou takové, že původní šroub (Modela 30 mm) byl pro daný případ příliš malý. Ze zkušenosti z elektropohonu sice vím, že dokáže pořádně táhnout, ale až od jistých otáček, kterých zřejmě parní strojek není schopen dosáhnout. Improvizovaný plechový šroub při jeho prvním testu rovněž vykázal slabý tah, což vzhledem k docela mírnému stoupání listů příliš nepřekvapilo. Teprve nyní po výraznějším nakroucení listů dokázal pořádně zabrat i při nízkých otáčkách. Při minulém testu strojek zpomalil vlivem odporu šroubu ve vodě pouze nepatrně, nyní docela výrazně (jasně slyšitelné). Předpokládám tedy, že jsem se teprve nyní dostal se šroubem do vhodné oblasti a hodlám jeho aktuální verzi zatím ponechat i pro příští testy. Jestliže loďka plula takto nadějně i s mizerným výkonem strojovny, mělo by to být za standardních podmínek s dobrým palivem o poznání lepší, natož příští rok v teplejším počasí.

Nepříjemné, že mě při experimentování neustále brzdí nedostatek času a další okolnosti. Vše se hrozně vleče a musím nuceně vyčkávat, zatímco mám zrovna elán do dalších testů. Snad se mi do příchodu zimy podaří ještě alespoň jednou vyplout a vyzkoušet aktuální potenciál mého parníku bez vlivu výše popsaných potíží.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dorp1dtvrp61dk7uo6av1v3q3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dorp1h821m54glap7pd55r885.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dorp1khf1uv31c1gtc1fb6io7.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dorp1ni41m8d1crg1vk9iotuhha.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

77

Re: Experimentální parník

Video z testů parníku začátkem listopadu 2019:

Share

Palec nahoru Palec dolu

78

Re: Experimentální parník

Nejnovější test parníku (polovina listopadu 2019) bohužel přinesl velké zklamání. Přesněji řečeno se vůbec nekonal z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek (Vysočinu o víkendu sužoval vichr). Akorát jsem tedy na suchu prověřil minule zmíněné palivo a dospěl k závěru, že na vině špatného výkonu při posledních testech nemuselo být pouze ono, ale rovněž atmosférické podmínky mající za následek špatný tah v topeništi (však i kouř z komínů na vesnici padal k zemi). Zato nyní za silného větru měl domovní kotel tah vynikající a také plamenům v topeništi parníku intenzivní přísun čerstvého vzduchu svědčil. Ovšem přitom zas docházelo ke starému známému problému s plameny mimo kotel, což mělo za následek znatelné výpadky výkonu. Pokoušet se za daných podmínek o další testovací plavbu by naprosto nemělo smysl a znamenalo by akorát zbytečný hazard. Což se stává, počasí se neporučí a člověk se musí přizpůsobit. Nicméně mě zrušená plavba tentokrát citelně mrzela, jelikož kromě větru bylo počasí poměrně hezké a teplé, dost možná poslední šance na vyplutí v této sezóně. Než znovu zavítám do domácích končin, může klidně naplno udeřit zima a s dalšími testy bude nutno počkat do jara. Ale co se dá dělat…

Přiznávám, že po uplynulém víkendu nejsem zrovna v pozitivním rozpoložení. Po třech letech od prvních konkrétnějších úvah, po dvou letech od pořízení strojovny a po roce od postavení trupu stále stojím na počátku cesty a mému parníku toho chybí k dokonalosti poměrně dost. Pomalý postup vývoje však nemůže překvapit, jestliže se nezaměřuji jen na páru, ale věnuji se také jiným kategoriím modelů. Pokud by šlo jen o výkon, je konvenční elektropohon jasným vítězem, pára mu svou uživatelskou komplikovaností nemůže konkurovat. Nicméně parníkům se člověk obvykle věnuje z jiných pohnutek a podstatný není jen cíl, ale i cesta. Osobně mě pára nepřestává lákat a fascinovat a těším se na další experimentování. Námětů na něj mám stále víc než dost.

Share

Palec nahoru Palec dolu