1

Téma: Bitevní loď Musaši rekonstrukce

Můj RC model slavné bitevní lodi japonského císařského námořnictva (IJN) Musaši, postavený na základě kitu Tamiya, není na Monaku žádnou novinkou. Již v roce 2004 jsem publikoval článek ohledně jeho výstavby http://www.mo-na-ko.net/lode-Musashi.htm a relativně nedávno, v roce 2018, vyšel článek shrnující zkušenosti ze třinácti let provozu tohoto modelu http://www.mo-na-ko.net/php/portal/view … 2018040001 Když loď v létě 2017 prodělala poslední vážnější úpravu (výměna zdroje plus pár dalších drobností), považoval jsem to za definitivní stav na dlouho dopředu. Nicméně již po necelých dvou letech mi to nedalo a pojal jsem ideu dalších vylepšení, jejichž realizaci jsem naplánoval na sezónu 2019.

Share

Palec nahoru Palec dolu

2

Re: Bitevní loď Musaši rekonstrukce

Pohon

První úpravou měla být další změna pohonného zdroje. Důvodů k tomuto kroku jsem měl několik. Zřejmě tím hlavním byla výstavba nové (rozměrnější) lodě, pro kterou se právě dobře hodil dvoučlánek Li-Ion s regulátorem D-SYS MD-10DCRS, aktuálně instalovaný právě v Musaši. Přičemž v ní jsem ho nyní mohl docela dobře postrádat, jelikož se napájení dvoučlánkem v praxi ukázalo jako předimenzované.

Původně jsem pro pohon Musaši používal 6V olověnou gelovku a již tehdy bylo třeba pro maketovou rychlost omezovat výkon nastavením na vysílači. V průběhu let však při různých reorganizacích pamětí rádia došlo k vymazání těchto dat a po následném přechodu na napájení ze 2S Li-Ion se stal přebytek výkonu ještě výraznějším a jízda na plný plyn ještě více nerealistická. Samozřejmě by to opět šlo řešit omezením v menu vysílače, snížení napájecího napětí se mi však jeví jako technicky správnější opatření. Tomu však dříve bránila nedostupnost vhodných regulátorů schopných pracovat pouze s jedním článkem Li-Ion.

Doba se však změnila a mezitím jsem již jednočlánkový pohon aplikoval na několika nových modelech a zavedl ho jako standard pro své mini lodě. Z tohoto schématu se nyní vymykají pouze dříve projektované papírovky Wien a Arizona (klasický přijímačový čtyřčlánek NiMH) a právě Musaši. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se mi jevilo vhodné přejít na jednočlánkové napájení také u ní. Vhodný akumulátor jsem již měl k dispozici (velikost 18650, kapacita 2,2 Ah) a loni jsem rovněž pořídil vhodný regl, čerstvou novinku od DSYS (MDD6W).

V rámci uvedených změn jsem konečně definitivně opustil nevyhovující Tamiya konektory a v případě jednočlánkových instalací pro menší modely jsem kompletně přešel na konektory BEC (JST). Jelikož jsem měl u Musaši z minulosti naměřenou hodnotu maximálního statického odběru ve vaně (cca 1 A), očekával jsem, že použitý regl a konektory provozní proud s rezervou snesou (při aplikaci zdroje o nižším napětí odběr ještě poklesne). Což bylo ověřeno při dalším vanovém testu, maximální proud nyní dosahuje kolem 0,5 A. Přičemž zajímavé, že naměřená hodnota proudu je dokonce nižší, než v případě křižníku San Francisco (cca 0,6 A, rovněž 1S Li-Ion). Přitom ten pohání 4 mini elektromotorky, zatímco Musaši mnohem větší motor Speed 280. Oba modely jsou ve stejném měřítku (1:350) a mají 4 šrouby, ovšem Musaši výrazně větší (průměr 14 mm proti 10 mm). Názorná demonstrace efektivity převodovek, která je bohužel vykoupena nadměrnou hlučností.

Nový regl jsem k motoru připojil prostřednictvím konektorů, aby jej bylo možno snadno odpojit a využít v jiné lodi (pořizovat extra regl pro každý mini model, který reálně absolvuje pár krátkých jízd za sezónu, považuji za plýtvání finančními prostředky). Kromě nového akumulátoru a reglu zůstalo uvnitř vše při starém, včetně původní gelovky ve funkci balastu.

Při zkušební plavbě se nová konfigurace pohonné jednotky vcelku osvědčila. Maximální rychlost dle předpokladu znatelně poklesla a nyní již působí přirozeně. Rovněž hlučnost převodovky snížením otáček poklesla. Daní za to nicméně je zhoršení manévrovacích schopností. To však neberu jako vadu, ale vlastnost. Přestože se pořád jedná o relativně malý model, přeci jen to je (polo)maketa obří bitevní lodě, která rozhodně nedosahovala obratnosti rychlého člunu.  S plavebním projevem modelu jsem tedy víceméně spokojený, i v tomto ohledu malá Musaši působí jako ta skutečná. Ovšem uznávám, že mít v zásobě určitý přebytek výkonu pro krizové situace není na škodu.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dorairtr7of162km8btufg8m3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1doraj0losd8c1t1cm5em1mqb6.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1doraj3q418d21lklpbk11fi7db9.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

3

Re: Bitevní loď Musaši rekonstrukce

Otočné dělové věže

Druhou úpravou se měl stát pohon hlavních dělových věží. Což je efektní oživující prvek, který jsem odjakživa toužil na lodních modelech zrealizovat, jenže u mini modelů tomu brání rozměrové a hmotnostní limity. Relativně prostornější trup Musaši s dostatečnou rezervou výtlaku však již v tomto směru určité možnosti nabízí. Vlastně jsem mohl něco takového zkusit již dávno, jenže mi bylo jasné, že na plnohodnotné provedení takové funkce je ta loď pořád malá a spíše jsem plánoval sestrojení potřebného mechanismu pro větší model (monitor, dosud čeká na realizaci). V současné době mám v úmyslu otočnou výzbroj řešit na plánovaných větších lodích, jenže jejich výstavba zatím vázne, tak bych rád v mezidobí podnikl alespoň omezené experimenty.

V případě Musaši jsem se rozhodl realizovat tu nejjednodušší variantu. Jedno mikroservo ukryté pod palubou hýbe předními věžemi. Ty jsou spřažené a k jejich pohybu tedy stačí jedno servo. Pohon zadní dělové věže jsem vzdal, protože se přímo pod ní v trupu nachází převodovka a výztužné lišty. Pro potřebné servo tam tudíž není dostatek prostoru a nechtěl jsem podnikat žádné vážnější zásahy do stávající konstrukce. Servo pro přední věže je upevněno přímo ke spodku přední paluby, čímž se eliminují případné potíže se spojováním a rozpojováním mechanismu při nasazování a odnímání paluby. Takto je celé provedení velice prosté. K čepům dělových věží jsou přilepeny páky z HPS a propojeny táhlem z nerez drátu. Servo je upevněno nastojato pod věží č. 1 na nosníku z hliníkového plechu. Ze stejného materiálu je žlábek přilepený k páce osy věže, do kterého zapadá páka serva. Zřejmou nevýhodou je připoutání paluby k trupu prostřednictvím kablíku serva. Ten je však dostatečně dlouhý, tedy běžnou manipulaci s palubou příliš neomezuje, případně jej lze snadno odpojit.

Popsaný mechanismus přirozeně umožňuje pouze omezený odměr dělových věží (cca 90°, rozsah pohybu serva byl zvýšen nastavením na vysílači). Což je samozřejmě pořád dost málo, jelikož skutečný odměr věží (umístěných v ose trupu na přídi a zádi) běžně činil kolem 270°. To by si však vyžádalo náročnější řešení (vhodné převody, úpravy serva apod.), na což nyní nemám kapacity a o dokonalejším provedení uvažuji až pro případ budoucích větších modelů, zatímco u Musaši se spokojuji s nejprimitivnější podobou.

K ovládání pohybu věží na vysílači se hodí proporcionální ovladač (tahový, otočný). Z tohoto důvodu jsem konečně přistoupil k dlouho plánované úpravě a svůj letitý vysílač Graupner mc-12 dovybavil ovladači pro kanály 5-7. Řízení věží přímým pohybem serva má nevýhodu v podobě závislosti na způsobu manipulace s ovladači na vysílači. Přičemž není snadné s nimi hýbat dostatečně plynule, citlivě a pomalu, aby otáčení dělových věží na modelu působilo dostatečně realisticky. Proto jsem aplikoval zpomalovač serva (mám k dispozici dva odlišné typy, co se dají sehnat na našem trhu).

První (Turnigy) umožňuje na jednom kanálu současně ovládat až tři serva (jedno reverzované), tedy optimální pro loď s konfigurací dělových věží, jako má Musaši. Z výše uvedených důvodů však tento potenciál nyní nevyužiji a šetřím si ho na nějakou budoucí aplikaci. Druhý (Fusion) je dvoukanálový a zvládá tedy ovládat nezávisle dvě serva, tedy vhodný pro separátní řízení dvou věží či jejich skupin, případně pro ovládání otáčení věží plus náměru děl (opět si námět schovávám pro vhodnou budoucí příležitost). S pomocí zpomalovače je projev o poznání lepší. Potom již nezáleží, jakým stylem se pohne ovladačem na vysílači, ale servo vždy pomalu plynule přejede do nově nastavené polohy. Takto jsem již v rámci možností spokojený. Dalším benefitem zpomalovače je tlumení nežádoucích záškubů serv (při zapnutí napájení či při rušení), které by způsobovaly nadměrné namáhání mechanismu a riziko poškození.

Popsanou konstrukci se mi podařilo sestavit snadno a rychle a vše fungovalo hned napoprvé. Nicméně určité nedostatky byly přeci jen zjištěny. Pohyb věží mi přijde i při maximálním zpomalení pořád moc rychlý, ale to bych v rámci zjednodušení akceptoval. Horší, že v sestavě je drobná vůle a rovněž pnutí mající za následek zvýšené namáhání serva (při pohybu a zejména po dosažení nové polohy bzučí, aby přestalo, je třeba s ovládáním cuknout trochu zpět). Jako problematické bylo shledáno spřažení věží (pokud se druhá odpojí, uvedené potíže se minimalizují). Lépe by tedy bylo, aby každá věž měla vlastní servo, což není problém technický, ale spíš praktický. Pod věží č. 2 totiž překáží rozměrná gelovka, kterou se mi nechce dávat pryč, když od počátku existence lodě šikovně plní roli balastu.

Primární příčinou uvedených nedostatků je fakt, že se obě věže pohybují poměrně ztuha. Servo sice má dost síly k jejich otočení, ale je zbytečně moc zatěžováno. Tuhý chod věží byl přitom udělán schválně při stavbě modelu, aby nedocházelo k jejich samovolnému pohybu např. při kymácení lodi. Tehdy jsem pochopitelně netušil, že jednou budu chtít věže udělat dálkově ovládané a pro ten účel by se naopak hodil jejich hladký chod s minimálním třením.

Prezentované ovládání pohonu předních hlavních dělových věží na modelu Musaši tedy má své slabiny. Některé by šly odstranit snadněji, jiné pouze těžko či vůbec. Přitom platí má dřívější slova, že namísto komplikovaných a nákladných přestaveb starých modelů raději preferuji výstavbu nových lodí (již předem projektovaných dle aktuálních požadavků). Nedostatky se tedy netrápím a popsaná simulace pohybu dělových věží na Musaši mi přes svá omezení udělala radost. Však se jedná o mé první zrealizované řešení daného tématu, které mi přineslo cenné zkušenosti a mělo by se stát výchozím bodem pro budoucí dokonalejší provedení na nových modelech.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dorapjb1d1kfgaphn1u26mse3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dorapn4kilc1ubrvfs37n10ui6.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dorappsf1cua4be1angi46lfe8.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1doraptdi12hh8js2na122o1efjb.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

4

Re: Bitevní loď Musaši rekonstrukce

Share

Palec nahoru Palec dolu