1

Téma: SMS Seydlitz

Adaptace starší papírové vystřihovánky německého bitevního křižníku z období 1. světové války na RC plovoucí model. Po Wien a Arizoně moje papírová „kapesní bitevní loď“ číslo tři.

Share

Palec nahoru Palec dolu

2

Re: SMS Seydlitz

Úvod
Někdy na podzim roku 1997, tedy v době kdy jsem čerstvě přišel do Prahy studovat VŠ, jsem při svých toulkách po zajímavých obchodech objevil v jednom knihkupectví mezi dalšími vystřihovánkami také papírový model německého bitevního křižníku Seydlitz z období 1. sv. války. Tehdy jsem však zrovna aktivně nemodelařil a zajímaly mě hlavně PC hry. Model jsem tedy nekoupil, čehož jsem o pár let později litoval a v průběhu doby po něm opakovaně pátral. Teprve po 20 letech se na mě usmálo štěstí a dotyčnou vystřihovánku jsem získal prostřednictvím inzerátu na modelářském bazaru. Což mi pochopitelně udělalo velikou radost a bylo jasné, že se loď dříve či později stane součástí mojí modelové flotily.

Bitevní křižník SMS Seydlitz mě poprvé zaujal již dávno v dětství. Ještě předtím, než se mi do rukou dostaly publikace Miloše Hubáčka o válce v Pacifiku, jsem totiž studoval knihu Válečné lodě 3. díl, pojednávající právě o vojenských plavidlech a námořních bojích v období 1. světové války. Tato tématika je mi tedy od počátku rovněž blízká a v mých modelářských aktivitách by se to zákonitě mělo projevit. Nechci se omezovat pouze na světový konflikt druhý v pořadí, ale mimo jiné si chci postavit také nějaké lodě z éry dreadnoughtů. Sice možná nemají tak elegantní vzhled jako jejich druhováleční následovníci, ale přesto pro mě disponují jistým kouzlem. Navíc jsou jako modelové předlohy zajímavé z praktického hlediska (méně mohutné a členité nástavby, absence početné PL výzbroje apod. pracných detailů).

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt3hmov1conaqalkpopb183.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

3

Re: SMS Seydlitz

Něco o předloze

Bitevní křižník Seydlitz patří mezi nejslavnější lodě účastnící se námořních bojů 1. sv. války. Svou reputaci si vydobyl zejména neuvěřitelnou odolností, díky níž úspěšně přežil velmi vážná poškození z bitev u Dogger Banku a Skagerraku (Jutska). Potopen byl teprve po válce a to vlastní posádkou ve Scapa Flow společně s hlavní částí německého loďstva. Technické parametry plavidla byly následující: Délka 200 m, šířka 28,5 m, ponor 9 m, standardní výtlak 25 000 t, plný výtlak 28 500 t. Čtyři lodní šrouby poháněné turbínami o výkonu až 88 000 HP, max. rychlost 28 uzlů. Hlavní výzbroj představovalo 10 děl ráže 280 mm v pěti dvouhlavňových věžích (prostřední dvě v šachovnicovitém uspořádání), pomocnou výzbroj tvořilo 12 děl ráže 150 mm a několik děl ráže 88 mm. Dělovou výzbroj doplňovaly 4 torpédomety ráže 500 mm (jak bylo u velkých plavidel té doby stále běžné).

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt3jjbh1ivbl0p1u62i6l1vmu3.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

4

Re: SMS Seydlitz

Idea modelu

Papírový model bitevního křižníku Seydlitz (1:350, Viking) pochází z 90. let minulého století a ze stejného zdroje jako vystřihovánka bitevní lodi Wien http://www.mo-na-ko.net/clanky/091_BitKapLod/clanek.htm Tu jsem tenkrát zakoupil, později (začátkem nového tisíciletí) postavil jako plovoucí a posléze adaptoval pro RC. Nyní jsem chtěl postavit v podobě funkčního RC modelu také Seydlitze (stejně jako u Wien je plovoucí varianta přímo zmíněna v návodu).

Vzhledem k akutní zaneprázdněnosti staršími i novými projekty jsem se však k zahájení stavby dostal až po více než roce. Mezitím jsem tak měl dostatek času k rozvahám ohledně koncepce modelu. Zásadní otázkou byla velikost. Jestliže u plastikových kitů je pevně daná, papírové modely lze oskenovat a vytisknout zvětšené. V souladu s mou nynější touhou po větších lodích jsem o něčem takovém vážně uvažoval. Po důkladném zvážení všech pro a proti jsem však nakonec zvolil originální podobu. Daná vystřihovánka mi totiž z určitých důvodů nepřišla pro zvětšování příliš vhodná a kromě toho jsem mezitím pojal plány na stavbu jiných větších modelů. Navíc jsem po roční pauze od dostavby Arizony http://www.mo-na-ko.net/php/portal/view … hp?id=4583 opět zatoužil po tradiční práci s papírem. Bylo tedy rozhodnuto.

Share

Palec nahoru Palec dolu

5

Re: SMS Seydlitz

Konstrukční rozvaha

Další obvyklou otázkou byla koncepce pohonu a konfigurace vnitřních komponent. Pro tentokrát jsem se chtěl vyhnout experimentům a volil klasické řešení. Pouze jsem zvažoval počet poháněných šroubů. Se všemi čtyřmi jsem si nechtěl komplikovat situaci. Více jsem uvažoval o dvou (zbylé dva nepohyblivé). Nakonec jsem se však rozhodl pro zjednodušený pohon pouze jedním elektromotorem a jedním šroubem. Na rozdíl od obvykle pěkně vyvedených kitů je daná vystřihovánka zpracovaná poněkud volně a není tedy třeba mít přílišné výčitky z nedodržení věrnosti předloze.

Čtyři (maketové) šrouby tak na modelu měly být pouze jako nepohyblivé atrapy, zatímco jeden funkční šroub (vlastní improvizace) měl být umístěn pokud možno nenápadně pod zádí. K jeho pohonu měl posloužit malý kulatý elektromotor z domácích zásob, spojka obvyklá hadičková. Jako zdroj měl být využit můj nový standard pro mini lodě, tedy 1 článek Li-Ion (sdílený mezi více modely). Pro ovládání motoru měl posloužit mini regl vypůjčovaný z křižníku San Francisco (lepší než mnou dříve používané servozesilovače). Ovládání kormidla pomocí laciného mikroserva.

Všechno vybavení mělo být pokud možno soustředěno do zadní poloviny střední sekce trupu (pod palubním otvorem). Chtěl jsem totiž zachovat přístup do podpalubí dle řešení z návodu (odnímatelná pouze zadní polovina kasematy), vzhledem k vzájemné provázanosti předních palub a nástaveb by to bylo těžké uspokojivě vyřešit jinak. Trup měl být rovněž zabezpečen proti potopení (vzduchová komora v přídi, nebo výplň PU pěnou).

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt3pe5j12p1ist12n1ap7rts3.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

6

Re: SMS Seydlitz

Stavební přípravy

Prvním problémem byla samotná reprodukce vystřihovánky. Originální tisk byl nějak neobvykle lesklý a šel skenovat špatně, paradoxně poskytl lepší výsledek horší skener doma než dokonalejší v práci. Při stavbě Arizony jsem praktikoval tisk na běžný slabší papír, což ovšem vedlo k potížím s podlepováním. V případě Seydlitze jsem se tedy rozhodl vystřihovánku rovnou vytisknout na silnější čtvrtku. Což se sice bez problémů povedlo, avšak výsledná reprodukce se od originálu přeci jen trochu lišila. Nejvýraznější rozdíl byl v odstínu šedé na bocích trupu (reprodukce trošku světlejší). Naštěstí nešlo o nic vážného a v daném případě jsem maketově přesný odstín beztak neřešil.

Během finálních příprav jsem dále zjistil, že je model o trošku menší, než by odpovídalo nominálnímu měřítku a že skutečné měřítko je spíš 1:400. Tento fakt však neměl na mé plány významnější vliv. Odchylka rozměrů byla jen malá a s výtlakem rovněž neměly být problémy (kalkulována dostatečná rezerva pro dovážení). Více potíží poskytla samotná konstrukce trupu. Stavba ze skenu se ukázala jako prozíravá, neboť bylo stejně jako u Arizony třeba několika ověřovacích testů a opakovaných pokusů, než se podařilo vychytat všechny záludnosti a byl jsem s výsledkem spokojen. Trup je na první pohled konstruován jednoduše, postrádá kostru s větším počtem žeber a obšívka je stejně jako u Wien složena pouze ze dvou hlavních velkých kusů. Což je sice teoreticky snadné ale v praxi přináší značné potíže se správným vytvarováním trupu, aby nebyl všelijak pokřivený.

Share

Palec nahoru Palec dolu

7

Re: SMS Seydlitz

Technologie a testy

Konstrukci jsem plánoval zachovat papírovou bez zásadnějších úprav. Akorát jsem se rozhodl vyztužit paluby balzou, aby se nekroutily. K lepení jsem hodlal převážně použít oblíbený voděodolný Kanagon. Hlavním problémem byla impregnace. V minulosti jsem k tomuto účelu využíval klasický nitrolak, ovšem mé zkušenosti s ním byly rozporuplné. V případě mé první plovoucí papírové vystřihovánky (Wien) to ještě bylo OK, neboť tak zřejmě byla uzpůsobena, že na ní nitrolak barvy neleptal. Tehdy jsem ještě neměl možnost skenování a model stavěl z originálního materiálu. V případě Arizony jsem však již praktikoval zachování originálu a stavbu ze skenu vytištěného na běžné barevné tiskárně. To však mělo za následek leptání barev nitrolakem, tedy jsem příště místo něj chtěl vyzkoušet impregnaci papíru epoxidem. Což by rovněž mělo být výrazně lepší z hlediska voděodolnosti.

Další testy bohužel ukázaly problematičnost aplikace epoxidu. Prosycení papíru řídkým Letoxitem sice funguje dobře a výsledek je spolehlivě odolný proti vodě. Nicméně vadou je, že papír po takové úpravě zprůhlední a působí dojmem, jako by byl namočený ve vodě a zalitý do skla. Zejména na místech se světlými barevnými odstíny je to hodně znát a nevypadá na pohled dobře. Byl jsem tedy nucen hledat alternativní řešení. Nitrolak bylo nutno zavrhnout vzhledem k výše zmíněnému agresivnímu rozmazávání barev (u Arizony z nejasných důvodů ještě akceptovatelné, avšak v aktuálním případě zcela nepoužitelné). Rovněž jiné druhy laků na bázi organických rozpouštědel nevyhověly ze stejných důvodů. Zkoušel jsem tedy experimentovat s lakem na vodní bázi. Ten sice barvy ušetřil, ale přesně dle předpokladů způsoboval zase jiné problémy (značné kroucení papíru).

Ze začarovaného kruhu se mi nakonec podařilo dostat pomocí kombinace obou přístupů. Papírovou obšívku jsem prosytil nitrolakem pouze z rubu, aby se papír zpevnil a nesál tolik vlhkost. Poté jsem vytvaroval trup a přilepil jej k palubě. Teprve potom jsem obšívku zvenku impregnoval vodou ředitelným lakem (nějaký obyčejný akrylový a polyuretanový hedvábně matný z OBI). Papír předem zpevněný nitrolakem a napnutý v ohybu již aplikaci vodového laku přežil bez nežádoucích deformací. Bylo tedy vyhráno.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt3tknfgu61rpl51r16c61u0u3.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

8

Re: SMS Seydlitz

Zahájení stavby

Vývoj stavební technologie proběhl v prosinci 2018, vlastní ostrá stavba modelu však byla zahájena až po delší pauze (přelom března a dubna 2019), z důvodu zaneprázdnění pracemi na další (větší) lodi. Jakmile se však výstavba konečně rozběhla, pokračovala ve svižnějším tempu a pokroky byly rychlejší (stavěl jsem v „pražské loděnici“, tedy v mém pražském bytě, kde není místo pro stavbu něčeho velkého, ale s výhodou tu lze stavět malé modely, a tak efektivně využít volné chvilky bez nutnosti čekat až se dostanu do svého mimopražského rodiště).

Během dubna jsem provedl přípravné práce a závěrem měsíce jsem (během jediného víkendu) zvládl nahrubo sestavit trup. Jako jeho základní rovinu (respektive 3 roviny, trup je výškově odstupňovaný) jsem využil palubní konstrukci z balzových prkének a přilepil k ní předpřipravenou příďovou a záďovou obšívku. Tři výztužné přepážky jsem nepoužil, protože se při testech ukázalo, že do trupu nesedí a obšívku nevhodně deformují. Namísto toho jsem dno uprostřed zpevnil balzovou destičkou, čímž se zároveň odstranilo jeho nežádoucí vyboulení a docílil plochý tvar. Přes všechnu péči a předchozí zkoušky nanečisto se mi nepovedlo trup postavit zcela dokonale, zadní paluba a vodoryska jsou trošku do oblouku, nicméně v rámci akceptovatelné tolerance.

Na trup jsem přilepil různé detaily a zejména konstrukce čtyř hřídelí. Dovnitř trupu jsem instaloval část zátěže (rybářská olůvka) a trubičky pro průchod hřídelí (funkčního) šroubu a kormidla. Takto zkompletovaný trup jsem vyplnil PU pěnou. Tu jsem posléze odstranil z míst, kam přijdou instalovat komponenty pohonu a RC (již předtím tam byla obšívka zevnitř dodatečně vyztužena tenkou balzou a papírem, jinde se o dostatečnou tuhost obšívky postará právě PU pěna, její druhou funkcí je zajištění nepotopitelnosti). Nakonec jsem hotový trup zvnějšku impregnoval několikanásobným nátěrem vodou ředitelného laku (vnitřní impregnace nitrolakem prováděna průběžně během stavby).

Po dokončení trupu byl zjištěn zásadní problém, nové důkladnější testy odhalily nedostatečnou odolnost vodou ředitelného laku proti vlhkosti. Bylo tedy třeba navrch přidat vhodnou ochrannou vrstvu. Proto přišel ke slovu opět nitrolak (vodovým lakem zakonzervované barvě již neublížil). V případě přetrvávajících potíží by ještě bylo v záloze natření trupu epoxidem.

Koncem května již bylo možné loď spustit na vodu (ve vaně) a ověřit výtlak. Zjištěná hodnota (cca 400 - 450 g) potvrzovala, že tentokrát bude třeba k dosažení čáry ponoru ještě hodně dovažovat.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt41teo1kid1p71hp11598iob3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt420hnge67e616671p571e76.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt423na1ljjcud1mhj1t31end9.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt426qq1v7k2411mp6vag1228c.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt42a091ceh21g1gfv5nknaef.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dbt42d0hqtgnn82rahrjfiih.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

9

Re: SMS Seydlitz

Instalace pohonu

Vzhledem k dosavadnímu rychlému pokroku stavby jsem optimisticky uvažoval, že loďka bude v dohledné době hotová a že s ní ještě během léta zvládnu vyplout. Nicméně došlo k jednomu z častých zvratů a stavba se na dlouhou dobu zcela zastavila. Hlavním impulzem byl nečekaně rychlý nástup léta. Zatímco chladný květen přál stavební disciplíně, radikální oteplení začátkem června mě v tomto směru zcela zabrzdilo. Což nebylo nic neobvyklého. Mívám to tak běžně, že během letního počasí nevydržím sedět doma, ale prioritu dostávají všelijaké venkovní aktivity, zatímco nejlépe se staví, když je počasí ošklivé a člověka ven nic netáhne. Během letních měsíců jsem tak měl v „loděnici“ obvyklé prázdniny, případně jsem se věnoval různým drobným úkolům. S příchodem podzimu jsem sice tvořivou činnost opět zintenzivnil, jenže jsem se nejprve věnoval několika dalším menším projektům a čas mezitím dál běžel. Tak se stalo, že se mi práci na papírovém bitevním křižníku podařilo obnovit teprve po dlouhých pěti měsících, v závěru října. Vzhledem k pokročilé roční době bylo prioritou zprovoznění modelu, abych ještě letos stihl podniknout zkušební plavbu, zatímco dokončování nástaveb mohlo počkat.

Právě instalace pohonu a RC představovala významný konstrukční problém. Model sice není úplně nejmenší, místa je teoreticky uvnitř dost a rezerva výtlaku dostatečná, avšak je tu potíž s dostatečným přístupem dovnitř. Celá přední polovina trupu je nedostupná a využitelná pouze pro (předem instalovaný) balast. Zatímco všechny funkční mechanismy bylo nutno stěsnat do zádi pod přístupový otvor. V samotné špičce zádi jsem se rozhodl vyříznout navíc malý palubní otvor pro přístup ke kormidlu (instalace a případné opravy). Ten má být přikryt vrchní (barevnou) palubou, kolem otvoru přilepenou jen lehce, aby ji bylo možno v případě nouze opatrně odříznout a odklopit.

Pohonný elektromotor je upevněn nejvíce vzadu, na loži z kousku ohnutého hliníkového plechu. Vzhledem ke značnému sklonu lodní hřídele musí být i motor usazen patřičně zešikma. Hřídel šroubu prochází před výstupem z trupu obvyklou mazací komůrkou s vazelínou. Pro akumulátor byla vydlabána šachta v pěně pod přední (pevnou) částí kasematy, aby se uvolnilo maximum místa pro další komponenty. Po stranách akumulátoru byla přidána další část balastních olůvek (finální dovážení přijde na řadu až na závěr s kompletními nástavbami). Prostor mezi motorem a baterkou zaujímá servo a přijímač. Regl samotný vzhledem k rozměrům nepředstavuje problém, avšak jeho dlouhé vodiče ano. Nakonec se mi je podařilo šikovně protáhnout podél boků a přebytečnou délku schovat do prostoru za motor (nad hřídel).

Přesto není elektroinstalace dokonalá a jsem si vědom nedostatků. Hlavním je umístění přijímače v blízkosti motoru (sice odrušeného) a silových vodičů. U kitů s tím obvykle problém nemám a daří se mi přijímač instalovat do špičky trupu, případně u větších lodí co nejdále od potenciálních zdrojů rušení, jak délka servokablíků dovolí. Zde ovšem takové řešení z výše uvedených důvodů možné nebylo. Dalším nešvarem jsou přehnaně dlouhé vodiče od reglu. Optimální by bylo je zkrátit na míru a místo konektorů regl k motoru rovnou připájet. Jenže tím bych přišel o subjektivně důležitou možnost snadné demontáže a sdílení elektroniky mezi jednotlivými modely. Zatím tedy bylo vnitřní uspořádání ponecháno s uvedenými výhradami a dle zkušenosti z provozu by se případně podnikly potřebné úpravy.

Táhlo ke kormidelní páce jsem měl původně v úmyslu protáhnout tunelem vydlabaným v pěně (pod palubou), nicméně se to v praxi ukázalo jako stěží proveditelné. Místo toho jsem pro kormidelní táhlo vyřízl drážku v balzové palubě (přijde shora zakrýt vrchní papírovou barevnou palubou). Kormidlo (nemaketově mírně zvětšené) spolu s pákou jsou zhotovené z hliníkového plíšku. Ze stejného materiálu je vyroben též funkční šroub a rovněž atrapy maketových šroubů. Tyto i další nepapírové díly byly natřeny barvami na plastikové modely. Jelikož se trup po aplikaci nitrolaku nežádoucím způsobem leskl, aplikoval jsem finální nátěr matným lakem Vallejo (co se mi osvědčil při povrchové úpravě kitů).

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrce8dd3au443u11vjc9gk3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrcj6p1g8qub1n7d1r7m1diq6.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrcmm61ocqvmraok1huc5pq8.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrcq7p1npm7kl1ga15jt93nb.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrct8819ctsknfd1df4msge.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrd0981u2n2gl6t517q01rojg.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

10

Re: SMS Seydlitz

Plavební zkoušky

Loď se zkompletovaným pohonem a řízením byla otestována nejprve ve vaně a posléze při zkušební plavbě na otevřené vodní ploše. Přitom se potvrdilo, že stabilita je dle předpokladů výborná a lehké papírové nástavby ji téměř jistě neohrozí.

Výkon pohonu se jevil víc než dostatečný, ovšem za cenu nadměrného proudového odběru. Při vanovém testu byl naměřen téměř 1 A, což je na takto malou loďku poměrně dost (srovnatelné s mnohem těžším monitorem a s Musaši v dřívější konfiguraci 2S Li-Ion). Na vině je použitý elektromotorek. Přesné parametry neznám (noname, pořízený kdysi dávno, již nevím kde), ale patrně se jedná o tento typ https://www.gme.cz/elektromotorek-3v-mot1n Což by věc plně vysvětlilo (motor na nízké napětí s vysokými otáčkami, tedy nepříliš vhodný pro přímý náhon). U mini lodí však je výběr pohonných motorků s ohledem na rozměrové a hmotnostní limity dost omezený a těžko najít ideální řešení. Na druhou stranu zas maličké šrouby nepředstavují přílišnou zátěž. V daném případě by bylo možné motor odlehčit zmenšením stoupání šroubu. Což by sice vedlo ke snížení rychlosti, ale ta se beztak jevila zbytečně vysoká a mírný pokles by neuškodil.

Závažnějším zjištěným nedostatkem však byly špatné manévrovací schopnosti. Jednak silné stáčení při couvání (obecně známý jev, dobře potvrzený mými vlastními zkušenostmi). Což je ovšem nutnou a předem akceptovanou daní za jednošroubou koncepci. Pro mě to naštěstí nepředstavuje zásadní problém, jelikož zpětný chod využívám prakticky jen při brždění a zastavování. Mnohem horší zradou bylo špatné zatáčení. Čemuž se nešlo příliš divit, jelikož se ploutev kormidla, ačkoli mírně zvětšená proti originálu, zjevně nachází mimo proud vody od šroubu. Jeho hřídel byla uložena příliš zešikma, což si vyžádaly prostorové důvody. Původně jsem chtěl funkční šroub umístit výše pod trup na pozici těsně před kormidlo (pro jeho lepší účinnost a méně nápadné na pohled), ale ukázalo se to jako stěží realizovatelné. Přitom by však velký sklon šroubu neměl být automaticky na závadu. V minulosti jsem toto řešení z nutnosti použil třeba v případě Royal Oak http://www.mo-na-ko.net/php/portal/view … hp?id=4597 a Wien http://www.mo-na-ko.net/clanky/091_BitKapLod/clanek.htm ), přesto obě lodičky manévrují dostatečně hbitě. Bitevní křižník však při zkoušce každopádně vykázal neúměrně velký poloměr obratu a daný nedostatek by bylo třeba naléhavě vyřešit (vyměnit kormidlo, na stávající instalovat rozšíření či snímací návlek apod.).

Kromě uvedeného jsem při testech uvnitř i venku bohužel zaznamenal určité podezřelé chování RC. Elektroinstalaci a její jednotlivé komponenty by tedy rovněž bylo třeba prověřit a problémy odstranit.

Stavba modelu bitevního křižníku tedy od jejího zahájení znatelně pokročila, nicméně k jejímu dokončení stále zbývá dost práce. Jednak nutno vyřešit všechny zjištěné funkční potíže a jednak zvládnout dodělat nástavby. Během zimy by na to mělo být dost času, tedy doufám, že na jaře již lodička bude schopna vyplout v plné kráse a zbavena všech dětských nemocí.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrhkl7tdu68d10l41c9u1b6b3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrhnfep321qov1bh91g7gpkv5.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrhq9l12ij1gm61rt5189hp8a7.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dqhrht2lvo53ui17vh1jk1oi89.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

11

Re: SMS Seydlitz

Intermezzo

Uplynul další půlrok a stavba bitevního křižníku v jeho průběhu bohužel uvízla na mrtvém bodě. Prioritu prostě nyní mají větší lodě a na malou papírovku se mi chronicky nedostává prostor. Během zimy a jara jsem tak vyřešil pouze pár drobností. Jednou z nich byla obligátní přepravní a úložná bednička, kterou jsem tentokrát zhotovil tradičním způsobem (krabice na míru z papírové vlnité lepenky).

Jako příčina cukání zaznamenaného při podzimním testování byl identifikován nedostatečně odrušený motor. Obvykle totiž DC motory odrušuji standardní sestavou tří kondenzátorů. V případě miniaturních motorků však aplikuji pouze jeden. Což dosud vždy stačilo a žádné problémy se nevyskytly, teprve nyní. Náprava byla snadná a po doplnění zbylých dvou kondenzátorů se již funkce pohonu a RC jeví OK. Špatné manévrovací schopnosti jsem se pokoušel řešit pomocí zvětšení plochy kormidla. Nejprve jsem upřednostňoval snímatelný návlek z průhledného materiálu, ale pokusy o jeho sestrojení selhaly. Transparentní plastové destičky/fólie, co jsem nalezl doma, nešly ničím spolehlivě slepit a i když provizorně fixovány lepicí páskou, na kormidle nedržely a sklouzávaly. Zanechal jsem tedy marných snah a rozhodl se ke kormidlu napevno přilepit rozšíření z kousku Al plechu. Tato přídavná plocha zasahuje dolů, tak aby se při plavbě nacházela v proudu vody od šroubu.

S příchodem jara bylo možno podniknout další zkušební plavbu. Při ní se potvrdilo výrazné zlepšení nautických vlastnosti modelu. Manévrovací schopnosti jsou již po zmíněné úpravě kormidla solidní a odolnost proti vlnám je na rozdíl od mých předchozích minilodiček na lepší úrovni. Značný vliv na to má zvýšená příď, na kterou se voda jen tak nedostane. Na klidné hladině nepředstavuje riziko ani příďová vlna při maximální rychlosti. Snížená paluba na zádi je výrazně ohroženější, ale voda naštěstí nejde přes její okraj ani při plném chodu vzad. Při vlnobití však již toto může nastat. Otvor do podpalubí pod nástavbou však má být bezpečně ohrazen. Na rozdíl od Arizony jsou tedy rizika namočení vnitřností prakticky eliminována. Což je jistě velké plus a při ježdění s modelem to člověku dodá pocit větší jistoty. Nicméně i v případě Seydlitze platí, že s ohledem na jeho velikost bude plavba na zvlněné hladině nevhodná.

Problémy tedy vyřešeny a mohl bych se s klidem věnovat dostavbě modelu. Přesto však nepociťuji plnou spokojenost. Během posledních měsíců se mi totiž v hlavě rozleželo několik věcí a zapochyboval jsem o správnosti přijatých rozhodnutí. Řešení pohonu s jedním funkčním šroubem, který je na modelu jaksi navíc, působí poněkud bizarně. Zvlášť když se mi jej proti původnímu plánu nepodařilo lépe zamaskovat. Následek v podobě špatné účinnosti kormidla je dalším negativem. Sice se mi jej podařilo úspěšně eliminovat, ale aplikovaný nástavec kormidla je dalším kazem na vzhledu. Použitý elektromotorek se přes provedené odrušení přeci jen nejeví zrovna optimálně (viz. odběr). Mohl bych to všechno přejít, však model v dané podobě nyní funguje uspokojivě a podstatný je jeho dojem při plavbě (kdy zmíněné vady na kráse nejsou vidět). Bohužel je však ve hře ještě jeden problém, zřejmě vážnější než předchozí, a to konkrétně deformace záďové paluby. Tohoto nedostatku jsem si všiml již před rokem, po sestavení trupu. Možná jsem to ve stavebním zápalu příliš bagatelizoval, možná se zmíněné prohnutí při pozdějším lakování dále zhoršilo. Každopádně to nyní ujíždí do oblouku víc než je záhodno a čím více tu věc zkoumám, tím méně se mi to líbí. Stojím tedy nyní před vážným dilematem. Zda loď ve vysokém stadiu rozestavěnosti dokončit za každou cenu, bez ohledu na kvalitu výsledku, anebo se pokusit postavit trup znovu s lepším výsledkem (a při té příležitosti rovněž zrevidovat koncepci pohonu). Poslední možnost v podobě opuštění projektu pro mě nepřichází v úvahu. Však Arizonu se mi též podařilo dokončit až po řadě let a její trup se mi povedlo uspokojivě postavit teprve na několikátý pokus. Nehodlám se tedy vzdávat a přemýšlím, jak nejlépe dál. Určitě nechci dělat ukvapená rozhodnutí, ale raději vše znovu důkladně promyslet a nechat uzrát. Mezitím jistě nemusím zahálet, práce na dalších lodích je stále dost.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1e9og0ehde4515pqnt96ebsc13.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1e9og0hsni7d1ts81supbofti5.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu