Krok 1 – vytištěná žebra nalepím na tenkou lepenku tloušťky cca 1mm. V tomto případě je to krabice z papírů do kopírky. Vhodné jsou i zadní listy nástěnných kalendářů, krabice od pizzy apod. K lepení používám tekuté lepidlo na papír v tubě protože rychle schne a natřený papír nebobtná jak třeba u Herkulesu.
Výjimkou je žebro 13 které je z laminátové desky 0.7mm protože v tom místě se zvedá paluba a žebro bude současně i stěnou mezi nimi

Krok 2 –Vystřihnutá a obroušená smirkem žebra se nalepí na polystyrén který je tlustší než rozteč mezi žebry. K lepení PS používám lepidla na lepení PS obkladů od Ceys nebo UHU. Jejich výhodou je to,že jsou kontaktní – po nanesení se nechají zaschnout a potom po přiložení okamžitě drží. Očistit se dají jednoduše benzínem. Používám je i k lepení papírových šablon na laminátové desky.

Krok 3 – odporovou pilou vyříznu jednotlivá žebra z PS podle nalepeného kartonu. Po zkušenosti dále,doporučuji řezat tak 2-3 mm od kartónu, při vedení drátu přímo po kartónu má teplý drát tendenci PS podřezávat a žebra pak vystupují...

Krok 9 – Přilepení přední paluby k žebru 13. Stačí natupo sekunďákem. Pevnost zajistí později lepená žebra přídě s PS a plánuji palubu po olaminování ještě zdemontovat. Protože při montáži není žádný stojan, vedení,.. tak aby paluba nebyla „do zatáčky“  pomáhám si ocelovým měřítkem. Vpředu je chyceno svorkama na osu paluby a vzadu na palubě mám taky poznačenou osu. Kýl Granita je rovný, takže sklon paluby je dán zatím volně naskládanými žebry. Dno zadní poloviny trupu už samozřejmě mám srovnáno na desce se smirkem obroušením PS až do roviny žeber.

Krok 10 – Lepení žeber přídě. Na rovné desce, sklon zajistíme podložením zádě v požadované výšce tak, aby kýl byl rovný.

Krok 11 – Vybroušení trupu do tvaru. Rovné plochy se brousí smirkem nalepeným na  hranolu, plochy zakřivené smirkem v ruce. Jde to překvapivě snadno a přesně, kartónová žebra nedopustí probroušení. Vzhledem k ceně takových žeber doporučuji co nejhustější rozteč na kterou jsou podklady. Na fotce jsou vidět místy „podřezání“ PS odporovou pilou.

Trup zespodu. Podle žebrorysek jsem měl představu zavalitého trupu o obrovském výtlaku ale zdání klame... Příď i záď jsou velmi štíhlé a mám obavu abych do lodě dostal co potřebuji.

Krok 12 – Na přední palubu je nalepen PS a vybroušen od ruky do sklonu bortu. Na zadní palubě v rovné střední části je použita PS deska na jejíž čela je nalepen kartón s požadovaným tvarem a sklon je podle kartónu říznut odporovou pilou. Mezi žebro 13 a rovnou část je opět vlepen PS a od ruky vybroušen do přechodu, taktéž oblé části zádě jsou po nalepení broušeny „od ruky“. Aby nebyly křivé, je dobré nejdřív zbrousit šikmý sklon k bubnu podle čáry fixem a poté si na šikmině nakreslit osu oblé části a dobrousit do kulata. Na fotce jsou ty čáry trochu vidět.

Krok 18 - Olaminování trupu. Z této části nejsou bohužel žádné fotky,protože obě ruce jsem měl v rukavicích a od pryskyřice, ta ochotně tuhla, tkanina se kroutila, vlákna z ní se motala,....a čas utíkal. Prostě nebyla chuť cokoliv fotit. A taky fotka o laminování moc neřekne, chtělo by to video.. 
Zatím je položena jedna vrstva tkaniny cca 80-100g/m2, nevím je to z koupeného pytle zbytků a bez popisu, vlákna jsou v tomto případě rovnoběžně s osou lodi (střed trupu má dostatečně velké poloměry ohybu a tam, kde je třeba hodně ohýbat – na přídi, jsou už hrany stočené šikmo k vláknům). Laminát je přetažen i přes falšborty zadní paluby, předpokládá se, že odtokové díry se vyříznou podle děr v pásku. Do rýhy mezi palubou a PS se natlačila pryskyřice s mikrobalóny (aby nebyla tak těžká) a aerosilem (aby nestékala) proto, aby byla větší styčná plocha a tedy větší pevnost spoje mezi palubou a trupem.  Jak je tvar lodi komplikovaný, tak se příď laminovala překvapivě velmi dobře, stačilo jedno nastřižení a založení tkaniny na přídi i falšbortu. Zato záď byla trestem za všechny mé modelářské hříchy... Kulaté na všechny strany...
Na fotce už odpočívá trup na skříni. Je na desce zatížený aby se odstranilo zbytkové prohnutí po patálii s papírem. Druhou vrstvu dám příště a o třetí zatím zvažuji, jestli ji dám také zvenku nebo po vydlabání PS zevnitř.

Začlo jaro a mladého přešel elán tak toho dnes moc nebude.

Krok 19 - Zatížením trupu se podařilo palubu vyrovnat, zatím to vypadá OK, uvidíme až se sundají PS z paluby začistí okraje atd. Ale aby toho štěstí nebylo zas tak moc, tak se projevily propady PS mezi žebry. Řezání PS odporovou pilou přesně kolem žeber ten PS trochu podřízne. Chtělo by to nějaký fígl jak řezat tak 2-3mm kolem žeber. Na fotce je hrubě vytmelená první vrstva laminátu pro vyplnění propadlin. Uvažoval jsem, kdy je tmelit, jestli teď nebo až na hotový laminát, ale rozhodnul jsem se pro teď. V podstatě vznikne sendvič kdy tmel bude mezi nosnými vrstvami laminátu a mělo by to být pevnější než několik tkanin na sebe a teprve pak tmel. No uvidíme.

Druhým problémkem je odchlípnutí laminátu na zakulacení bortu na zádi. Ale to zas tak nevadí, stejně jsem počítal s tím, že se to nepovede a bude se to muset udělat samostatně jemnou tkaninou.

Krok 20 – Druhá vrstva laminátu. Z tohoto nemám žádné fotky protože jsem si zapomněl vzít foťák.
Po vybroušení tmelu je zvenku položena jedna vrstva tkaniny kepr asi 80-100g/m2, vlákna šikmo na podélnou osu lodě. Při tomto střihu (45°) se tkanina snadno vytvarovala podle trupu, nebyl problém přeložit příď, záď. Problém je položit tak střiženou tkaninu na loď – natahuje se, chová se jak guma. V tomto případě je vhodné přizvat na pomoc 1 až 2 páry pomocných rukou.  Anebo po okraji tkaninu přelepit páskou která po položení před přilaminováním sundá.

Krok 21 – Odstranění papírových žeber, PS a přední paluby.
Po odstranění PS je jasné, že dvě vrstvy tkaniny jsou málo. Torzně je trup tuhý dostatečně ale stěny jsou promáčknout docela snadno. Proto  se odstranila separační lepící páska z laminátu, přebrousil se celý trup zevnitř a očistil se laminát zadní paluby zespodu od lepidla na PS a trup se zevnitř vylaminoval dvěma vrstvama hrubé tkaniny která byla střihnuta tak, aby končila pod úrovní palub. Na přídi aby neztlustila falšbort a nebyl problém s opětovným vložením paluby, na zádi by byl problém s ohybem mezi bokem trupu a palubou.  Ten spoj (trup-paluba) byl zpevněn páskem tenčí tkaniny s vlákny opět 45°na osu spoje. Na fotce je stav po dokončení laminování:

Na přídi je vidět zelenou pásku chránící falšbort před polepením laminovací pryskyřicí.

Krok 22 – Obliny na zádi
Protože pokusy olaminovat obliny na zádi současně s laminováním trupu ztroskotaly jednak na tom, že se tkanina odchlipovala a jednak byl problém s jejím přesným zastřižením – laminát končí kolmo k palubě, byly laminovány samostatně. Nejdřív se odstřihnula odstávající tkanina trupu, přebrousil se laminát tak aby plynule přecházel na PS jádro, laminátová deska paluby byla zdrsněna a PS jádra v místě kde se bude laminát stýkat s palubou byl podbroušen. Paluba v okolí byla opět naseparována pro snažší čištění od zbytků laminátu. Z 80g kepru jsem vystřihl kousky a nasucho je vytvaroval tak aby končily přesně kolmo na palubě. Do podbroušení PS v místě styku s palubou byla nanesena pryskyřice a aerosilem a PS jádro přelaminováno každé dvěma vrstvama.   

Zakončení směrem k přídi bude zaříznuto do roviny a vlepena destička laminátu 0.5mm.

Teď nějakou dobu zde asi nepřibude nicnového, protože nastoupí všemi milovaná fáze tmelení a broušení...:)

Krok 27 – Hřídele a kozlíky jsou na Granitovi poměrně komplikované – kozlík, ostruha a boční výztuha a celé to drží dýzu a ještě je tam ložisko kormidla.

A aby to nebylo tak jednoduché, tak pro velký úspěch jsem to dělal dvakrát...:( viz dále.
Aby to všechno šlo rozumně spájet, tak postup byl asi takový: Nejdřív jsem si vyrobil pouzdra hřídelí z mosazné trubky 6/5, do obou konců zatloukl 6mm mosaznou kulatinu staženou na 5.2mm a v soustruhu následně vyvrtal a vystružil díru 4mm pro hřídel. Taky jsem vysoustružil mosazné ložiska pro kormidla a podélně na nich vyfrézoval dvě drážky do kterých jsem chtěl zapájet vaz. Ten, kozlík, ostruhu a boční výztuhu jsem dělal z 1mm bronzového plechu.Aspoň tehdy jsem si myslel,že je to bronz. Bylo to dostatečně pevné a tvrdé.Aby to šlo rozumně spájet, tak kozlík vaz a ostruhu jsem dělal v jednom kuse – dva dostatečně velké kusy plechu na sebe, na horní se přilepila papírová kopie plánu a na frézce jsem vyfrézoval požadované tvary s tím, že ostruha a vaz a oba díly vazu zůstaly spojeny krátkými můstky a zbytkem materiálu. V podstatě jsem frézou objel obrys a zbytek materiálu zůstal jako spoj těch tří dílů. Na fotce je vidět ten zbytek co později po spájení se odřezal a spojka obou dílů vazu (přes ložisko kormidla) je na fotce ještě neoddělena. Bohužel fotku polotovaru jsem neudělal. Pak jsem cínem zapájel pouzdro hřídele do mezery mezi kozlík a ostruhu, připájel boční výztuhu, odstranil plech mezi ostruhou a vazem, do mezery mezi oběma díly vazu vložil ložisko kormidla a zapájel ho a.....
... a zjistil, že pájení cínem je nedostatečné a Původně jsem to chtěl spájet natvrdo, ale mezitím jsem pájel natvrdo jiné kozlíky z toho materiálu a zjistil, že  ten „bronz“ je nějaká slitina mědi asi tvářením vytvrzená, protože v původní podobě je tvrdá jak kámen ale stačí ji zahřát hořákem při pájení a po ochladnutí se z ní stane bláto pevnosti asi tak hliníku...a tak že to spájím jen cínem. To se taky neosvědčilo protože se to pořád rozpadalo,bylo to třeba opravovat atd. Prostě cín,i klempířský, neměl dostatečnou pevnost Takže všechno znova a tentokráte z 1.5mm poctivého mosazného plechu a zapájet stříbrnou pájkou. Na fotce je stav po spájení před opracováním.