26

Re: Experimentální parník

Zkoušky provozu

Začátkem listopadu 2018 se mi podařilo experimentální parník připravit k provozním testům a cíl se zdál na dosah. Uspokojení mi však poněkud kazil fakt, že se stavba proti původnímu plánu dost opozdila a teplé roční období dávno pominulo. Zůstávalo tedy otázkou, zda se mi ještě letos podaří vyplout. V chladném podzimním počasí jsem odmítal neuváženě riskovat a na zkušební plavbu jsem se hodlal vydat pouze se spolehlivě fungující lodí, prověřenou testy na suchu.

Nejprve došlo ke spuštění plně vybavené lodi na vodu ve vaně, aby se ověřil výtlak a stabilita. Naštěstí se nekonalo žádné nepříjemné překvapení a stabilita se dle předpokladů jevila jako výborná. Trup se při vychýlení energicky vracel do vzpřímené polohy a to i z pozice, kdy se voda téměř přelévala přes horní okraj boků. Při tom nezáleželo, zda byl kotel prázdný či plný vody, rozdíl v projevu nebyl pozorovatelný. Improvizované upevnění kotle se též osvědčilo, topeniště drželo pevně na svém místě i při nejprudších výkyvech. Plný výtlak lodě se vším vybavením a vodou v kotli dosáhl cca 3,8 kg. Trup byl přitom ponořen pár mm nad konstrukční vodorysku. Vanové testy tedy skončily naprostým úspěchem.

Poněkud složitější byla situace v případě ostrých zkoušek provozu strojovny zabudované do trupu. Situaci komplikoval nepříjemný vítr, alespoň však tím byly prověřeny i náročnější podmínky. Jak jsem zaznamenal již dříve při zkouškách samotné strojovny, vítr je věc dvousečná a může plamen buď sfoukávat, anebo rozdmýchávat (na kontextu situace závisí co je žádoucí a co ne). Tuhý líh se obecně zapaluje špatně a při větrných poryvech k tomu bylo třeba opakované aplikace lihu kapalného. Jakmile se však tuhý líh dostatečně rozhoří, už tak snadno uhasit nejde a vítr jeho plamen spíš posiluje. Co je však záludností dané strojovny, že plamen není v topeništi bezpečně uzavřen, ale může být vyfoukáván skrz větrací otvory ven (nežádoucí jev, teplo plamene tak jde pryč od kotle a v okolí strojovny vzniká riziko požáru). Přesně taková situace nastala i v průběhu mého testu avšak bez známky čehokoli podezřelého. Protipožární ochrana trupu tedy zřejmě funguje dobře. Rovněž zahřívání trupu od pracující strojovny je s velkou rezervou v přijatelné oblasti. Dno pod strojovnou bylo na dotek teplé (ve vodě bude účinně chlazené) a boky trupu kolem strojovny pouze mírně zahřáté. Vlastní upevnění strojovny v trupu se přirozeně zahřívalo více, ale stále v normě (na šroubech šel udržet prst).

Horší to bylo s prací strojku. Po připojení na hřídel šroubu se rozbíhal i točil znatelně méně ochotně než naprázdno, evidentně ho něco brzdilo. Jako hlavní zdroj problémů bylo identifikováno spojení hřídelí. Pokud by vše leželo v jedné přímce, zřejmě by pohon pracoval uspokojivě. Ovšem hřídele šroubu a stroje nejsou zcela souosé (jedna výše nade dnem než druhá) a spojovací hadičky mají s ohybem (byť jen docela mírným) evidentní problém. Zřejmě by to chtělo kardany, ozubená kola apod. řešení. Původně jsem chtěl kvalitnější spojení hřídelí dořešit až později a nyní aplikovat pouze improvizovanou náhražku, aby se již neztrácel cenný čas a stihlo se vyplout, než udeří zima. Za daného stavu však nechci s lodí zbytečně hazardovat a v případě poruchy ji pak obtížně lovit ze studené vody. Zkušební plavba tedy musí zatím ještě počkat.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1criaio2q1p5igt110sli39g643.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1criairdsf6j1bhids310661sss5.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1criaiuh2irhbf31s076jd1gtb7.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1criaj1qam0m5mti4o19ob1pt1a.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

27

Re: Experimentální parník

Nevím jak jsi hodně zkušený, ale my jsme jako děti používali v EX-500 spojení buď hadičkou od ventilku, což by zde asi nepřipadalo v úvahu, ale třeba jsme na hřídel i na hřídel motoru namontovali měděné  elektrikářské svorky( zbavené černého plastu) ohnuli jsme dva dráty jako  kliku a spojení bylo hned. Pokud se s tím nehodláš účastnit závodů a přistávacích manévrů, nebude problém s nerovnými hřídelemi.

Share

Palec nahoru +1 Palec dolu

28

Re: Experimentální parník

Dík za podněty. Něco takového mě také napadlo. Spojení gumičkou od ventilku znám, kdysi v modelářských začátcích jsem použil, ale moc se neosvědčilo (moc nevydrží a rychle stárne a praskne). Zde by to opravdu nepřipadalo v úvahu, už jen z hlediska velikosti (hřídele v parníku jsou průměr 3-4 mm). Později jsem si osvojil právě ty silikonové hadičky, které se mi poměrně osvědčily. Mám i zkušenost, že zvládnou překlenout mírný ohyb. Jenže to byly vždy případy menších modelů a použité hadičky byly slabší. Ty zkoušené v parníku jsou silnostěnné, méně poddajné, na rovný spoj by byly OK, ale v ohybu už je to problém. Možná by stačilo je nahradit poddajnějšími (pokud se mi podaří něco vhodného najít doma či někde sehnat), ale zas to nesmí být měkké moc, přeci jen se zde musí počítat s poněkud větším točivým momentem, než u mini lodí.

Spojka na principu ohnutého drátu je mi také dlouho známá, ale nemám přímou zkušenost, nikdy jsem nepoužil. Pokud by šlo jen o spojení dvou hřídelí svírajících určitý úhel, byl by to jistě námět k vyzkoušení. Ovšem v mém případě to není tak snadné. Hřídele jsou rovnoběžné, ale s menším výškovým rozdílem. K jejich spojení to chce mechanismus na způsob kardanu (to řešení se spojovací hřídelí a dvěma hadičkami je právě takovou improvizací). Pokud by se místo hadiček použily drátové spojky, zůstala by ta spojovací hřídel viset ve vzduchu. Muselo by se řešit její uchycení (nějaké ložisko, lépe dvě), musel bych si s tím více pohrát, jenže zrovna není moc čas na delší vývoj. Proto rovněž zkoumám, co vhodného by se dalo koupit (za přijatelnou cenu). Čas jsou také peníze.

Share

Palec nahoru Palec dolu

29

Re: Experimentální parník

KOUKNI NA MP Jet tam je slušný výběr

Share

Palec nahoru Palec dolu

30

Re: Experimentální parník

Kardan by šel použít, pokud by se osy křížila, pod nějakým úhlem, ideálně co nejmenší rozdíl úhlů.
Ale pokud jsou hřídele víceméně rovnoběžné, ale mimoběžné (nejsou ve stejné ose), pak je nutný dvojitý kardan.
A vzhledem k teplotám a určení kovový.
Myslím, že MP-Jet je má, případně snad Aukro (bylo by to relativně brzy) nebo Ali - tam jsou určitě, ale ne hned.
Jestli je mají aktuálně naše lodní e-šopy nevím, myslím, že někde jsem je před časem zahlídl...

Share

Palec nahoru Palec dolu

31

Re: Experimentální parník

Dobrá připomínka, na sortiment MP JET jsem již zaměřil pozornost. Zdá se, že dvojice dvoudílných spojek http://www.mpjet.com/news/index.php/cs/ … -dvoudilne plus hřídel na míru mezi nimi by mohlo představovat řešení daného problému. Otázka jak velké vyosení tyto spojky zvládnou.

Share

Palec nahoru Palec dolu

32

Re: Experimentální parník

PetrP napsal:


...Hřídele jsou rovnoběžné, ale s menším výškovým rozdílem.

Pokud půjdeš do kardanu, nebudeš to mít taky úplně jednoduché. Možná by byly lepší ozubená kola, i s nějakým menším převodem.

Share

Palec nahoru Palec dolu

33

Re: Experimentální parník

Nejde mi editovat vlastní příspěvek....

Mělo být:
Kardan by šel použít, pokud by se osy křížily pod nějakým úhlem, ideálně s co nejmenším rozdílem úhlů.

A pak ještě dodám:
Spojení lze provést i pružinou - levné, rychlé, pružné spojení, dostatečně torzně tuhé, přesto měkké.
Dokáže dobře vyrovnat rozumnou "mimoběžnost" os.
Pokud se podaří najít správný rozměr, pak je vyhráno.
Jinak sám navinout ;-)

Share

Palec nahoru Palec dolu

34

Re: Experimentální parník

Steve7 napsal:

Nejde mi editovat vlastní příspěvek....

Mělo být:
Kardan by šel použít, pokud by se osy křížily pod nějakým úhlem, ideálně s co nejmenším rozdílem úhlů.

A pak ještě dodám:
Spojení lze provést i pružinou - levné, rychlé, pružné spojení, dostatečně torzně tuhé, přesto měkké.
Dokáže dobře vyrovnat rozumnou "mimoběžnost" os.
Pokud se podaří najít správný rozměr, pak je vyhráno.
Jinak sám navinout ;-)

Steve7: Kardan by šel použít, pokud by se osy křížily pod nějakým úhlem, ideálně s co nejmenším rozdílem úhlů.

Ne nezbytně. Hodíš tam dvojtej, mezi nimi spojku jak píše Petr. Jenže kardany (aspoň ty jednoduché od MPJet) ti sežerou výkon díky tření a nepřesnostem. Nevím jak je výknej ten stroj. Jestli by měl menší problémy se šroubem na přímo, tak kardanem se to nezlepší. Toť můj názor.

Ale je pravda jak píšeš, že možností jak spojit dvě hřídele je víc.

Share

Palec nahoru Palec dolu

35

Re: Experimentální parník

Opět vhodné připomínky. Možností je opravdu více, nyní nejde o to, co je technicky nejlepší, ale spíš co je pro mou situaci nejsnazší na zrealizování. Každopádně mám na výběr různé varianty řešení.

Spíš bych se nyní snažil vyhnout pružným prvkům, protože v jejich případě je větší riziko nežádoucích sil a momentů na spojované hřídele (zejména je třeba se vyhnout axiální síle na hřídel stroje, což je pro jeho mechanismus škodlivé).

Ohledně kardanů jsem se nevyjadřoval terminologicky přesně, měl jsem na mysli právě ten kardan dvojitý (dva klouby), tedy správně upozorněno. Jak je to se ztrátami v kardanech bohužel nemám zkušenost.

Na nějaké převody (ozubené, řemínkové či jiné) jsem pomyslel již dříve. Spíš ale až v rámci budoucích vylepšení. Jednak by byla zajímavá optimalizace pohonné soustavy (různé šrouby a různé převody) a jednak by se dal zrealizovat rozvod na dva boční hřídele.

S pružinou nevím, toto řešení znám jako analogii pružných hadiček, které mi vždy přišly snazší na aplikaci, tedy jsem pružinovou spojku dosud nepoužil. Bylo to myšleno tak, že by v daném konkrétním případě dvě pružinky vytvořily ohebná spojení namísto těch dvou hadiček? To by asi šlo, jen problém sehant vhodné pružinky. Anebo snad bylo myšleno že by jedna delší pružina přímo spojila obě hřídele? To by znamenalo překlenout větší mezeru (cca 7 cm) a tomu bych již příliš nevěřil, ale možná možnosti pružiny podceňuji.

Strojek bůhvíjak výkonný není, ale to je dost proměnlivé, záleží na seřízení (málo utaženo únik tlaku spárou, příliš utaženo nadměrné tření) a na tepelném výkonu (kvalita paliva, okolní teplota apod.). Točivý moment není zcela zanedbatelný, ale přeci jen nijak význačný (strojek lze zastavit chycením výstupní hřídele mezi prsty). Domnívám se, že kardanový klouby by měl každopádně působit při otáčení menší odpor, než ohýbání silnostěnné hadičky. Potom ještě záleží na odporu šroubu ve vodě (dosud neověřeno). Třeba se nakonec ukáže přímý náhon jako nevýhodný a lépe bude aplikovat převod.

Ze současné situace se může zdát, že jsem konstrukci nedomyslel a teprve na poslední chvíli zjistil že mi hřídele nějak nesedí a potřebuji vymyslet řešení jejich spojení. Skutečnost je však taková, že jsem takovouto konfiguraci předem plánoval, právě s ohledem na různé budoucí pokusy a změny. Mezera mezi hřídeli je právě určená pro budoucí zástavbu různých případných mechanismů (převody apod.). Ale pořád by bylo bezproblémové ji překlenout, pokud by hřídele ležely v jedné přímce. Jenže to by ponor lodě musel být větší (případně šroub maličký). Anebo by šlo hřídel šroubu uložit šikmo, jenže to se mi nelíbilo a šikmému spojení hřídelí by se stejně nevyhnulo (akorát potřeba jeden kloub namísto dvou nyní). Strojovnu jsem totiž šikmo instalovat rozhodně nechtěl. Právě otázka napojení hřídelí byla vedle stability dalším důvodem, proč strojovnu instalovat přímo na dno a ničím ji nepodkládat (minimalizace výškového rozdílu). Paralelní pozice hřídelí mi přijde jako vhodnější výchozí stav pro (očekávanou) aplikaci převodových mechanismů, než kdyby se hřídele křížily pod úhlem.

Tak nějak jsem to měl promyšlené a předpokládal jsem dle dřívějších zkušeností, že provizorní spojení bude uspokojivě fungovat. Akorát že jsem přecenil možnosti flexibility (silnostěnných) silikonových hadiček. Ale to nic, nemůže jít vždy vše hladce a dosud mi při stavbě parníku vesměs vše vycházelo dobře, tak nějaký problém alespoň na konec. Nechci z toho teď dělat velkou vědu, nějak to chci rychle rozseknout, aby se ještě nyní dalo vyplout a nemusel jsem čekat do jara. Další vylepšování pohonného systému pak bude úkolem pro příští sezónu (sezóny).

Share

Palec nahoru Palec dolu

36

Re: Experimentální parník

Nejsem si jist, zda je to nejlepší možné řešení, ale v mnoha parnících, co jsem potkal, je spojení hřídelí realizováno právě tím ohnutým drátem. Možná ani ne kvůli jednoduchosti, jako spíše proto, že při couvání se strojek skoro celou otáčku roztočí naprázdno a teprve pak je mu kladen odpor vzniklý lodním šroubem ve vodě.

Nejspíš bych se vydal touto cestou.

http://www.celysvet.cz/skin/smile/s6448.gifModře píšu v roli administrátora DF (od května 2010) a černě jako běžný uživatel.
                       S přátelským pozdravem ladous

37

Re: Experimentální parník

PetrP napsal:

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1criad5ev1vd0ithqau1insfu9.jpg

Nezkoušel jsi to propojit samotnou hadičkou bez vloženého kousku hřídele? Si myslím, že by to bez ní mohlo fungovat lépe. Toho, že by parní stroj hadičku ukroutil, bych se nebál. Zase takovou sílu nemá.

http://www.celysvet.cz/skin/smile/s6448.gifModře píšu v roli administrátora DF (od května 2010) a černě jako běžný uživatel.
                       S přátelským pozdravem ladous

38

Re: Experimentální parník

Samotnou hadičku bez opory jsem nezkoušel, neměl jsem k tomu důvěru, ale možná máš pravdu, ty silnostěnné silikonové hadičky jsou poměrně tuhé. Vyloženě ukroucení bych se nebál, spíš že to nebude dostatečně torzně tuhé a bude to všelijak nevhodně pružit, ale třeba ne. Jistě mohu otestovat, je to ta nejjednodušší možnost a nic mě nestojí. Akorát že pouze jeden kus hadičky aplikovat nelze kvůli rozdílnému průměru hřídelí (od šroubu 3 mm, od stroje 4 mm, ta spojovací tuším 3,2 mm), vždy by to někde nešlo nasadit či prokluzovalo, proto jsem použil dvě rozdílné. Nicméně určitě je možné tu střední hřídel výrazně zkrátit a obě hadičky ponechat větší kus volně. Mohlo by to dodat potřebnou flexibilitu navíc.

Spojení ohnutými dráty bych klidně zkusil, jenom mě odrazuje ta nutnost řešit uchycení té spojovací hřídele. Ale ono by se to jistě dalo sestavit snadno a rychle, akorát bych se nezaručoval za kvalitu.

Share

Palec nahoru Palec dolu

39

Re: Experimentální parník

PetrP napsal:

.... Třeba se nakonec ukáže přímý náhon jako nevýhodný a lépe bude aplikovat převod.

obávám se, že tě to stejně nemine. 

Výkon je kroutící moment krát otáčky.  Kroutící moment je dán konstrukcí (rozměry strojku) a tlakem páry. Rozměry jsou dány a s tlakem asi moc hýbat nepůjde.

Takže pokud nebudeš mít dostatečný výkon, tak budeš muset víc roztočit strojek... a tedy potřebuješ převod.


Co se týče spojky co máš - zkusil bych zkrátit tu vloženou hřídel aby byla větší mezera mezi konci hřídelí a hadička se ohýbala ve větším poloměru.

Share

Palec nahoru Palec dolu

40

Re: Experimentální parník

Přesně tak. Co je mi známo, tak ty malé parní strojky obvykle mívají moment nic moc, zato se točí dost svižně (opak skutečných velkých strojů). Tedy užití převodovek představuje logické řešení, analogicky jako u malých elektromotorů (plechovek). Skutečné parní stroje na velkých lodích obvykle bývaly pomaloběžné a přímo napojené na hřídele, jenže takový stav je u modelových strojků těžko napodobit a pravda, že jsem převodovky ve více modelových parnících viděl.

Nejspíš začnu, jak píšeš, úpravou dosavadního spojení. Myslím že existuje slušná naděje na zlepšení. Však i v aktuální podobě pohon nakonec běžel (viz. poslední foto), akorát že rozběh byl obtížnější a točilo se to méně ochotně a více ztuha. Pokud by problémy přetrvávaly, mám v záloze několik dalších řešení (dík za všechny náměty).

Share

Palec nahoru Palec dolu

41

Re: Experimentální parník

Nějak mi to nedá, takže taky tady něco připíšu.
Všiml jsem si, že jsi trup zabezpečil proti vyhoření. V této věci jsem naopak nebyl tolik důsledný a párkrát se mi to vymstilo. V V poslední době jsem se přinutil aspoň natřít vnitřek žáruvzdornou barvou.
Píšeš, že se ti oheň v topeništi rozfoukává a potom můžou občas plameny vylézat z topeniště. Dělají to podélné foukání větru uvnitř otevřeného trupu. Tyto problémy jsem měl taky, vyřešil jsem to přepážkou v topeništi. Vítr foukne dovnitř, ale neprofoukne až na druhou stranu topeniště. Tvoje strojovna je kupovaná, přepážku bych tam asi zatím nedával, možná by to chtělo najít nějaké podobné řešení.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x5.jpg

Navíc tímto utíkáním plamene si zvyšuješ tepelné ztráty. Jedno řešení je třeba nejezdit při větru.
Pokud jsi dělal zkoušku ve špatném počasí (špatná teplota), tak je to další důvod k neúspěchu. Já používám taky pevný líh, nejezdím pod 15 stupňů C. Ideální mně vychází jezdit při 20 až 25 stupňů C.
Dále jsem si všimnul, že máš hřídel na šrouby M3. Já používám M4, v této velikosti se dělá většina lodních šroubů, které používám. Navíc mám jejich koncovky vyměnitelné, takže můžu klidně přejít např. z M4 na M5. Píšu to z toho důvodu, že se mi moc nezdá lodní roub, který jsi použil. Ale to ukáže až první zkouška na rybníku. Nejraději používám mosazné šrouby raboesch s velkou plochou listu. Mají opravdu výbornou účinnost při nízkých otáčkách. Toto je ale hodně o zkoušení, nic se nedá říct předem. Je to o naladění celé soustavy, všechno ovlivňuje všechno. Ty šrouby nejsou nejlevnější, na zkoušení mám pouze 2 ks, je to 55mm třílistý a 60mm čtyřlistý. Oba s velkou plochou listu. Pak mám nějaké velké plastové dvoulisty, které jsem sám upravoval (trošku měnil tvar listu).

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x6.jpg

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x7.jpg

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x8.jpg

Co se týká spojení hřídele se strojem, dávám všude převody. Stroj dávám zešikma, rozhození těžiště není až tak velké, hmotnosti strojků nemám velké. V nějaké knize (nevím, kam jsem ji schoval) jsem našel rozpis mechanických ztrát, které dělají mechanické spojovací díly. Např. ztráty v procentech na kardanu, spojení 2 ozub. koly, ztráty na třístupňové převodovce apod. Pokud není  celkový výkon pohonu oslnivý, musí se tyto věci brát vážně. Když odbočím, když chceš použít dva lodní šrouby, tyto ztráty minimálně zdvojnásobíš. Taky nehodláš stavět nějakého rychlíka stejně jako já, ale plazit se taky zrovna nechceš.
Na druhou stranu mám radost z toho, že některé věci děláš jinak, po svém. Z některých se dá poučit, u jiných jsem zvědavý na to, jak budou fungovat. Nejsem zastáncem názoru, že je vždy jenom jedno správné řešení. Pak je i stavba daleko zajímavější, není tak jednotvárná. Přeju příjemnou stavbu a těším se na pokračování.

Share

Palec nahoru Palec dolu

42

Re: Experimentální parník

Anebo snad bylo myšleno že by jedna delší pružina přímo spojila obě hřídele? To by znamenalo překlenout větší mezeru (cca 7 cm) a tomu bych již příliš nevěřil, ale možná možnosti pružiny podceňuji.

Že je to 7 cm jsem nevěděl, napsal jsi to až teď ;-)
V tom případě bych možná neradil dvojitý kardan (jednak by byl dlouhý a pak - bál bych se snad rozkmitání střední části). S krátkým by problém nebyl.
To vyosení - půdorysně to vypadá skoro dobře, tam by ztráty hadičkou být ani neměly, snad to máš vyoseno výškově (nepíšeš, kolik...).
Ta pružina by mohla na té délce kmitat taky. I když...nějaké šílené otáčky tam nebudou.
Ty dva ohnuté dráty jsou jednoduché, ztráty...řekl bych žádné....
Používaly se i třecí kotoučky (jako spojka v autě).
Pokud máš ty osy výrazně jinak, pak bys mohl udělat "převodovou" třecí spojku - malou hadičku na hnacím a větší na hnaném.
Ale jen tak uvádím varianty...
Pokud by ti tam ten plamen šlehnul, tak plasty či silikony ti asi nevydrží a zůstaneš uprostřed rybníka (zákon schválnosti a fouká tam více než ve stínu břehu).

No a ještě snad bowden - toho bych se nebál a s otáčkami to bude OK. Záleží na vzdálenosti os.

Ale jak píší ostatní - převod bude vždy se ztrátou, ale zase neztratíš špatným (malým) šroubem, který možná ani strojek neutáhne. Čím méně převodů, tím lépe (ne tedy třístupňovou a pod.).

Share

Palec nahoru Palec dolu

43

Re: Experimentální parník

T.Vilcsek:

Ochrana proti ohni mi přijde u parníků jako zásadní věc, nějakou nehodu nelze nikdy vyloučit. Inspiroval jsem se některými parníky, co jsem viděl v akci. Naopak jsem také viděl více parníků, co uvnitř trupu žádnou ochranu neměly, zato byly zpracované na vizuální dojem (dřevěné obložení, různé detaily). Z takového přístupu jsem rozpačitý, na jednu stranu krásné, na druhou stranu když uvážím přítomnost otevřeného ohně… Je mi známo pár případů požárů parníků a viděl jsem následky (alespoň na fotkách). Je to smutné, tolik práce nazmar. Za sebe tedy rozhodně volím účelnost a vzhled je třeba v praktickém zájmu upozadit. Tedy v případě parníku bych se nikdy nesnažil o propracovanější model, od toho je elektropohon. Další podstatná zmínka, že ten můj první parník má otevřený trup čistě pro jednoduchost. Pokud bych stavěl nějakou parní loď, co už by měla víc připomínat něco skutečného, volil bych plavidlo s palubou a vnitřek trupu by tedy při plavbě vidět nebyl.

Přepážka v topeništi je vhodný námět, mohl bych časem otestovat. Jinak rozdíl, že na tvém topeništi jsou otvory i z čela, zatímco na mém pouze ze strany. Při testech samotné strojovny jsem usuzoval, že plameny ven vyhání větrné poryvy z boku, ovšem po zabudování do trupu (kde jsou otvory zastíněné bokem lodi) se to dělo také, tedy to zřejmě s prouděním vzduchu bude složitější. Jistě pravda, že to kromě požárního rizika také odvádí teplo mimo kotel. Při jízdě pak v trupu zřejmě vznikne větší průvan než v klidu a jev se zintenzivní. Při větším větru asi zřejmě opravdu lépe nejezdit.

Teplota je jistě zásadní věc, pojednávali o tom již v té recenzi parníku Jirka tenkrát v RCR. Jak píšeš, lépe jezdit v teplejším počasí, aktuální podmínky již nejsou zdaleka optimální a je třeba počítat se znatelným poklesem výkonu. Nejen z tohoto důvodu bych chtěl řešit tepelnou izolaci. Předně té parní hadičky. Všiml jsem si na tvých fotkách, žes to také zavedl, takové omotávky, co je to přesně za provázek? Dále plášť kotle s topeništěm. Tudy jdou jistě značné teplené ztráty a navíc je tu riziko popálení při neopatrném dotyku. Samozřejmě pak bude třeba otestovat dávku paliva, aby při efektivnějším tepelném režimu nedošlo k vyvaření vody.

Šrouby jsou obsáhlé téma. Bohužel jsem dopředu nedohledal žádná data ohledně šroubu parníku Jirka (pro který byla ta strojovna zkonstruována). Až čerstvě na sobotních Lužinách měl Ladous s sebou právě zmíněný typ parníku a šroub (snad šlo stále o originál) byl dost odlišný od mnou použitého. Průměr znatelně větší (přesně nevím, neměřil jsem), ale stoupání na pohled velice mírné. Parník mu moc rychle neplul, ale přičítal bych to právě chladu, ten strojek podle mých zkoušek s dostatkem páry zvládá vyšší otáčky. Také zajímavé poznatky ohledně hřídelí (evidentně vzájemně pod úhlem) a spojky (hadička). Přesto chod zcela hladký a strojek se dokonce dokázal samovolně rozbíhat. Ovšem ta hadička vypadala nějaká flexibilnější, než co jsem použil.

Zpět ke šroubům a hřídelím. Co přesně se ti nezdá na mé volbě? Bez předchozích zkušeností jsem se prostě přidržel toho, co se mi osvědčilo v elektru. Ta Modela není jen levná, ale také mi přijde jako vhodný šroub pro pomalejší lodě. Právěže se podobá těm Raboesch více než třeba Graupnery (širší listy). Nevýhodou je M3, ale Modela M4 (40 mm) mi už přišla příliš těžká, zato tu 30 mm ještě zvládá točit i menší a slabší elektromotor. V M3 je sice výběr šroubů menší, ale něco lze také sehnat (a poměrně levně) https://www.mojerc.cz/filter/lodni-srouby/?custom_f_79[0]=74c599c3ad6c6f7061746b6f76c3bd&custom_f_80[0]=4d33 Případně by bylo možné aplikovat nějaké ty redukce. Kromě kupovaných šroubů, bych chtěl zaexperimentovat i s vlastním. Samozřejmě pouze zjednodušené provedení, víc nezvládám (vystřiženo z plechu a upnutou maticemi na hřídel). Jsou reference, že i takový primitivní šroub může fungovat a podstatné, že lze ladit stoupání prostým přihýbáním listů. Zato ty mosazné Raboesch zatím v plánu nemám (krásné ale drahé), akceptoval bych je do nějaké vzhledově propracovanější lodi, nikoli do hrubého testovacího modelu. Dvoulisty jsem dosud opomíjel (co vím tak jsou určené pro rychlíky), ale zkusit se klidně mohou. Sice se mi nelíbí (tvarem neodpovídají šroubům lodí, co mě zajímají), ale pokud by fungovaly lépe, tak účel světí prostředky.

Co jsem si u modelů parníků všiml, tak šrouby měly různé, někdy opravdu hodně veliké. Ovšem to by chtělo vědět přesné souvislosti. Zatím jsem se domníval, že to je dáno hlavně předlohou. K těm všelijakým malým otevřeným člunům ty šrouby přirozeně sedí, zatímco na mé lodi by se mi nelíbily a ostatně víc než 40 mm se mi tam nevejde. Potom jsou hrozně důležité parametry stroje. Když má někdo silný stroj co velký šroub hravě utočí, tak je to o něčem jiném. Zatímco strojek co mám, těžší šroub jistě neutáhne. Proto chci napřímo zkoušet menší průměr a výsledek napoví jakým směrem to ladit dál.

Převody jsem už zmínil, chtěl bych je otestovat tak jako tak (i pokud by se přímý náhon osvědčil). Ty pokud vím používáš samé turbíny, tam to bez patřičných převodů zřejmě vůbec nejde (jaké poměry přesně používáš?). S vlastní konstrukcí jistě není šikmé uložení problém, jenže ta moje strojovna je v celku a kotel naklápět rozhodně nechci. Teplo z plamene by se částečně odvádělo na stěnu mimo kotel a především by se hladina vařící vody přiblížila parnímu výstupu a tedy větší riziko zahlcování strojku vodou (zmenšení vodní náplně by bylo též nežádoucí).

S mechanickými ztrátami jistě pravda, ale nepřeceňoval bych. Podstatnější vliv na ztrátu výkonu budou mít hrubé chyby instalace typu drhnutí ložisek, příliš vazelíny v hřídeli, ty mé nepoddajné spojovací hadičky apod. V mých dřívějších lodích (elektro) mám samé slabé motorky a zatím si se vším poradily, včetně převodovek. Právě převodovek bych se tolik nebál, smyslem je právě zvětšit moment a umožnit aplikaci většího (účinnějšího) šroubu, výsledný benefit by měl přebít ztráty. Soudím, že víc stroj zbrzdí těžší šroub napřímo, než vhodný převod do pomala.

Výkon je podle mě rozhodujícím parametrem. Pokud není moment, doženou to otáčky a spraví se to vhodným převodem. Pokud však nejsou ani otáčky, potom zřejmě nepomůže nic (i velký a účinný šroub nebude mít s příliš nízkými otáčkami dostatečný tah) a pohon co je tak slabý aby na něj měly významný vliv tebou zmíněné ztráty, je zřejmě pro takovou aplikaci nevhodný.

Kupovanou strojovnu jsem zvolil právě proto, abych se mohl spolehnout na funkci. Jestliže s tím lze bezpečně pohánět loď určité velikosti, mělo by to fungovat i na mém modelu podobných parametrů. Akorát vhodně sladit strojek a šroub. Podle mých dosavadních dojmů ta strojovna nemá výkon úplně zanedbatelný. Pokud je strojek dobře seřízený, je to hlavně o dostatku páry (viz. mé testy na suchu). Pokud tedy strojek nemá sílu a otáčky, je na vině především nedostatečný tepelný výkon. Což je nyní pravda docela problém, ale v létě by být neměl.

Ale dost akademických debat. Dokud loď nevyzkouším na vodě, nepohneme se z místa. Aktuální předpověď počasí mi bohužel radost nedělá, ale zatím se nevzdávám. Přinejhorším bych loď zkusil s běžícím strojem alespoň ve vaně, aby bylo vidět, zda se nějak hýbe, zda po zatížení šroubu vodou klesnou otáčky apod.

Share

Palec nahoru Palec dolu

44

Re: Experimentální parník

Steve7:

Dispozice je k vidění na fotkách (nejlépe ta co zvýraznil ladous). S kardanem bych se tolik nebál, je to jen o patřičné dimenzovanosti. Vždyť třeba v autech se úspěšně používají extra dlouhé kardanové hřídele (klasický zadní náhon s motorem vpředu). 7 cm snad není zas tolik, co jsem koukal tak lze koupit dvojité kardany trochu kratší https://www.houska-modelar.cz/shop/prod … e48eih2914 nebo prakticky v dané délce http://www.admiralshop.wz.cz/Prodejna/s … /7.6x0.htm Víc bych se obával leda u výkonnějšího pohonu, ale to není tento případ. Kardany zatím pořád vedu jako záložní řešení, nejprve bych chtěl prověřit úpravu použitého spojení.

V půdorysu to je v přímce, nesouosost je výšková. Nevím teď přesně a nemám loď po ruce pro změření, ale není to moc (cca 1 cm?).

Všelijaké možnosti spojení a převodů, včetně těch uvedených tebou i dalšími v této diskuzi, jsem již dříve zběžně promýšlel. Alespoň něco z toho bych rád časem zkusil. Bude třeba myšlenky zkonkretizovat a ověřit proveditelnost. Konkrétně ty třecí mechanismy by mě lákaly jednoduchou realizací (zvládl bych snáze než klasická ozubená kola). Ovšem tuším zdroj potíží ve správném naladění přítlaku (aby to neprokluzovalo ale ani nedrhlo a nebrzdilo). Bovdenům jsem dříve moc nevěřil, ale pak se dozvěděl, že se to snad používá u nějakých rychlíků a tedy funguje i ve velké zátěži. Tedy asi také reálná možnost, ovšem kardany jsou mi sympatičtější.

Kov je sice odolnější než plast, ale zase mám reference, že to je vesměs dost hlučné apod. nedostatky. Pro menší výkony bych se plastu z hlediska pevnosti nebál. S požárním rizikem to také nebude tak hrozné. Aby se plast začal tavit a hořet, musel by být chvilku vystaven přímému plameni, ojedinělý zášleh nestačí. Pevné palivo je bezpečnější než kapalné či plynné. Nic nikam nezateče, hořící palivo se naopak připeče k povrchu. Plamen šlehající z topeniště by musel zapálit něco hořlavého v bezprostřední blízkosti (kde nic takového nemám, naopak je tam aplikována protipožární ochrana) a požár by musel postoupit až do zádi. Cestou však není nic, co by mohlo hořet (leda materiál trupu pod ochranným krytím). Jinak zrovna silikonová hadička tvoří parovod a její konec je tak vystaven horkým spalinám. Přitom pouze lehce očazený, zatím nic nehořelo. Mnohem více bych se bál imobilizace prostřednictvím sfouknutí plamene větrem.

S převody viz. co jsem napsal Tomovi. Sám jsem zvědavý, jak testy dopadnou.

Share

Palec nahoru Palec dolu

45

Re: Experimentální parník

Vedení páry jsem tepelně izoloval obyčejnou bavlněnou nití koupenou v galanterii. Četl jsem to v nějakém článku, z mojí hlavy to není. Z toho, co mám odzkoušeno, za teplého počasí jsem rozdíl se zateplením a bez zateplení nenašel, při teplotách kolem 15 stupňů C už byl vidět rozdíl  v rychlosti. A v kondenzační nádobě bylo míň vody.
Co se týká těch otvorů v topeništi, tak jsem si toho rozdílu  nevšiml. Takže moje připomínka vlastně nemá žádný význam.
Parní stroj opravdu nejde dát zešikma, je na stejné základně s kotlem. Zase moje chyba, z fotky jsem to nevyčetl. Kotel musí být vodorovně, takže moc možností nezbylo.
U turbin jsem použil různé převody. Začínal jsem na 2,6:1. Důvody byly jasné, nesehnal jsem jiná kola. Tento poměr nevyhovoval, stroj byl na to příliš slabý. Pak jsem začal používat 3,5:1 až 4,5:1. U tohoto jsem zůstal. Pokud chci změnu (mám pocit, že je stroj silný jeby naopak slabý), vyměním vrtuli a převod nechám. Z článků jsem se dočetl, že někteří používají 10:1. Jednou jsem zkusil 8,5:1 a silně se mi to přetáčelo. Radši jsem zkoušku ani nedokončil. Převody, které používám, se podle mého názoru nedají brát vážně při použití pístového stroje. A ještě jedna věc. Všechny moje strojky jdou naprázdno i s převody a vším v lodi roztočit foukáním do hadic ústy. To samé u kolesáku. A pokud ne, tak hledám chybu. U pístových parních strojů to může být taky jinak, takže to ber jen jako informaci  a ne radu.

Share

Palec nahoru Palec dolu

46 Naposledy upravil: jakub37 (13-11-2018 00:06:22)

Re: Experimentální parník

Se zájmem sleduji tohle vlákno, protože mám na zimu podobný plány. Zatim mám trup, parní stroj a hřídel se šroubem a chtěl bych to dát do jara dohromady.
V souvislosti s tvým problémem spojky mě napadají dvě možnosti.
1. Vyřešit souosost - buď dát pod stroj klínovou podložku, nebo sešikmit (sfrézovat) konec základny pod strojem (tu dolní část pod vaničkou stroje). Zvolil bych variantu, která zároveň vylepší i výškový rozdíl hřídelí.
2. Problém s dlohou spojkou úplně odstranit tím, že se rozdělí základna na dvě části - stroj a kotel. Pak se může u části se strojem upravit vanička se základnou do lichoběžníku, aby šla dát až ke hřídeli a použít jen krátkou spojku. Upevňovacích šroubů na tohle řešení máš ve dně připravených dost. Spojení stroje s kotlem je jen silikonovou hadičkou, takže i případné vyndavání samotného kotle nebo stroje není problém. A i při použití Cu trubičky by se jen povolovalo jedno šroubení.

Nakonec už jen jak jsem řešil hledání toho správného stoupání šroubu pro co nejlepší využití otáček parního stroje a zároveň odpadá nutnost reverzace chodu stroje. Je to komplet hřídel se šroubem s možností změny stoupání zhruba 45 stupňů na obě strany. Stačí pak použít servo místo pro reverzaci otáček pro ovládání stoupání.

Share

Palec nahoru Palec dolu

47

Re: Experimentální parník

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/151396/t/p1cs52g7c14jb10uh1uaaf07s7t4.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

48

Re: Experimentální parník

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/151396/t/p1cs52g7c11gv49gnemghml4b23.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

49

Re: Experimentální parník

Ten stavitelný šroub jsi pořídil kde? Nebo jsi ho vyráběl?
Díky za odpověď.

Share

Palec nahoru Palec dolu

50

Re: Experimentální parník

Nevyráběl, koupil jsem ho na Ebay, maji ho tam pořád jako Koupit hned.  Asi z důvodu vyšší ceny, aby podpořili prodej, udělají občas aukci od 50 Euro a mě se podařil koupit za 56E.  Vyrábí celkem 4 druhy.

https://www.ebay.com/itm/Microcosm-P1-V … 1904938782

Share

Palec nahoru Palec dolu