1

Téma: Experimentální parník

Úvod

Patřím k lidem, které fascinuje pára. Už jako malý kluk jsem se živě zajímal o techniku, zejména jsem si oblíbil tu klasickou, ze zlatého věku průmyslové revoluce, jejímž hlavním hybatelem a symbolem byl právě parní pohon. Kromě jiného mě odjakživa zvlášť přitahovaly lodě a jejich modely. Postupně vykrystalizovalo moje zaměření na válečné lodě z éry pancíře, tedy od poloviny 19. do poloviny 20. století, zejména na plavidla z období kolem obou světových válek. Kromě výzbroje a dalšího vybavení mé pozornosti pochopitelně neunikl ani jejich pohon představovaný parními stroji a turbínami.

Ještě v době mých školních let jsem si chtěl postavit nějakou lodičku poháněnou párou, ovšem tehdy byl pro mě reálně zvladatelný jedině prostý princip parníčku „puf puf“. Návod na něj jsem kdysi četl snad v časopise ABC, ale dodnes ho nepostavil. S narůstajícím věkem a technickými znalostmi mi byly čím dál víc jasné praktické obtíže parního pohonu, a tak jsem se při svých následných modelářských aktivitách orientoval na pohon elektromotorem. Když jsem se později seznámil s reálnou existencí lodních modelů poháněných párou, opět to ve mně vzbudilo živý zájem. Nicméně pouze teoretický.

S tím jak se později objevily možnosti nákupu parního vybavení a jak jsem začal po studiu vydělávat, stalo se reálným, že bych se mohl ve zralejším věku přeci jen dočkat splnění své dětské touhy. Nicméně parník u mě dlouho nebyl na pořadu dne a řešil jsem jiné priority, modelářské i nemodelářské. Teprve v posledních dvou letech jsem se k tématu opět blíže vrátil a zabýval se myšlenkami na parní stroje a modely jimi poháněné. Realisticky jsem vyhodnotil, že vzhledem k osobní situaci (omezené možnosti práce s kovy, vytíženost dalšími projekty) bude nejvhodnější cestou nákup parní strojovny, ke které bych si postavil jednoduchou lodičku pro získání zkušeností. Pro sezónu 2018 jsem si tak kromě dalších cílů vytkl rovněž vybudování svého prvního parníku.

Share

Palec nahoru Palec dolu

2

Re: Experimentální parník

Plánování

Ohledně vhodné parní strojovny jsem měl jasno již řadu let. Variant je sice hodně, ale většina z nich pro mě z finančního hlediska nepřijatelná. Naštěstí je mi dlouho známa možnost ekonomického řešení parního pohonu lodních modelů pro začátečníky. Konkrétně se jedná o parní strojovnu pro stavebnici parníku Jirka (recenze v RC revue 4/2004)  http://www.parnistroje.cz/ramprod.htm  Na podzim 2017 jsem se definitivně rozhodl pro investici a zmíněnou strojovnu objednal. Plánoval jsem nejprve získat zkušenosti s jejím provozem na suchu a posléze pro ni postavit vhodný trup a stvořit tak v nadpisu uvedený experimentální parník. Na něm poté získat zkušenosti s reálným provozem lodního modelu poháněného párou. Pokud by se snad v budoucnu věci vyvíjely příznivě, mohla by loďka případně posloužit k testům komponent vlastní výroby. To jsou však zatím jen vzdálené chiméry. Nejprve je třeba se držet pevně nohama na zemi a začít hezky od píky. Věřím, že zvolená parní strojovna k tomu poskytne solidní základ.

Share

Palec nahoru Palec dolu

3

Re: Experimentální parník

Strojovna

Po přečtení zmíněné recenze jsem si říkal, že by právě toto mohlo být pro mé potřeby to pravé a do současné doby jsem neobjevil nic vhodnějšího dle mých kritérií. Cena je pro mě ještě přijatelná a přitom se nejedná o vyloženou hračku hodící se leda k demonstračnímu provozu doma na stole. Skutečně jde o pohonnou jednotku schopnou pohánět model přiměřených rozměrů. Velkou výhodou, že strojovna je přímo konstruovaná pro pohon lodí a nejsou tedy třeba žádné komplikované adaptace. Z technického hlediska se nejedná o žádný zázrak (pouze oscilační strojek, prostý válcový kotlík bez doplňování vody za provozu, pevné palivo, parovody ze silikonových hadiček). Strojek je poměrně drobný (vrtání 10 mm, zdvih 18 mm) a jeho výkon zřejmě nebude příliš velký. Rovněž objem kotlíku (280 ml celkem, cca 200 ml vody) dovolí pouze omezenou dobu provozu. Přesto, anebo právě proto se mi popisovaná strojovna jeví pro začátečníka s párou jako optimální. Není moudré chtít okamžitě vše dokonalé a řešit hned napoprvé věci, s kterými mají problém i zkušení parníkáři. Naopak, pro začátek chci mít vše co nejméně komplikované a teprve poté se pokoušet o případná zdokonalení.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cmikhdkmqvt17lqmpp1s65uot3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cmikhh46159fcms10dv1si0149o5.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

4

Re: Experimentální parník

Strojek

Srdcem strojovny je samozřejmě parní strojek, v daném případě se jedná o oscilační dvojčinný dvouválec. Strojek takové koncepce sice není napohled tak atraktivní, jako technicky dokonalejší stroje šoupátkové, ale zase nabízí jiné výhody (konstrukční jednoduchost, snadný reverz). Ke strojovně existuje příslušenství v podobě parního přepínacího ventilu umožňujícího zpětný chod, který lze ovládat servem. Ten jsem však neobjednal, jelikož mi dodavatelem nebyl doporučen (údajně v něm hodně kondenzuje pára, což ubírá výkon, hodí se spíše pro variantu plynového vytápění). Strojek nepoužívá sofistikovanější mazání, pouze se dle doporučení návodu před použitím ručně promaže řídkým olejem (na šicí stroje a kola) a jinak je při provozu mazán pouze mokrou párou. Pro správnou funkci je důležité seřízení přítlaku válců (pomocí imbusu). Směr otáčení se volí přívodem páry z jedné či druhé strany rozvodné desky. Strojek je umístěn na kraji masivní základny, jejíž většinu zabírá topeniště, pod vlastním strojkem je vytvořena vanička na kondenzát.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cmikj7hr1i3k100jg2312dh1dkt3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cmikjc48clq1c1igbi4lf12sp6.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

5

Re: Experimentální parník

Kotel a palivo

Kotlík je mosazný válcového typu. Vybaven je pojistným ventilem, plnicím otvorem a trubičkou výstupu páry, na kterou se nasazuje silikonová hadička, vodoznakem vybaven není. Uložen je v plechovém krytu (neizolovaném), z jehož vršku vystupuje komín. Celek se nasazuje na topeniště (přihrádka akorát pro 3 kostky tuhého lihu Hexa vytvořená na základně strojovny). Snadná odnímatelnost celého kotle s pláštěm je výhodná z hlediska plnění vodou a rozdělávání ohně (zvlášť ve stísněných podmínkách lodního trupu).

Kotlík je konstruován pro vytápění pevným palivem, což mi rovněž vyhovuje z důvodu jednoduchosti. V plynovém vytápění se nevyznám a jako alternativa mně spíše zajímají kapalná paliva (mám k dispozici dostatek odpadního lihu). Nicméně tekuté palivo chci řešit až později, zpočátku se hodlám přidržet použití předepsaného pevného paliva, tedy tuhého lihu. Preferuji podpalovač Hexa, který se mi podařilo sehnat v některých menších drogeriích (např. v Praze ve Zlatnické ul.). Vyzkoušel jsem rovněž náhražku Yate z Rock Pointu (kulaté tablety), ale nebyl jsem spokojený (malá výhřevnost). Také hořlavý gel používaný v gastronomii apod. mě z hlediska výhřevnosti neuspokojil, navíc se hůře odhaduje dávkování. Lacinou a dobře dostupnou alternativu (podpalovač Pe-Po) zkoušet nechci (při hoření silně zapáchá, čadí a tak způsobuje výrazné znečištění topeniště a kotle).

Vzhledem ke konstrukci kotle nelze palivo během provozu doplňovat. Při postupu podle návodu dojde k vyhoření paliva dříve, než ke spotřebě vody v kotli. Jakékoli úpravy režimu vytápění je samozřejmě nutno opatrně otestovat, aby při provozu nedošlo k vyvaření veškeré vody a zničení kotle (je pájený pouze cínem).

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cmiklr1u18tnf5tpg2ftvca3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cmikm2a93021sog9gl10vg1ov15.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

6

Re: Experimentální parník

Pára je kúzelná a spôsobuje zázraky.
Prajem Ti veľa zábavy a potešenia
a dúfam, že sa skoro uvidíme na stretnutiach :=)

Share

Palec nahoru Palec dolu

7

Re: Experimentální parník

Dík za přání. Doufám, že se mi věc podaří dotáhnout do úspěšného konce a že nezůstane pouze u toho. Pokud jde o srazy, zatím jsem se byl podívat na Vyžlovce. Slovensko mám bohužel dost z ruky.

Share

Palec nahoru Palec dolu

8

Re: Experimentální parník

Taky jsem zvažoval nákup této strojovny. Víceméně jsem se k tomu nikdy nerozkýval. Její nákup  považuju za dobrou volbu. Už tenkrát jsem zvažoval vhodnost všelijakých trupů pro tuto strojovnu, takže jsem zvědavý, nakolik se naše názory budou rozcházet.
Delší dobu používám pevný líh HEXA a jsem s ním spokojený. Nešpiní kotel, nezhasíná, výhřevnost mi vyhovuje. Předtím jsem používal PePo, problémové topidlo. Opravdu hodně špiní, kotel se musí pořád čistit. Musel jsem u něho ladit topeniště a komíny, aby uspokojivě fungovalo. S pevným lihem problémy nemám.
Rád budu sledovat stavbu.

Share

Palec nahoru Palec dolu

9

Re: Experimentální parník

T.Vilcsek:
Rád budu pokračovat v prezentaci. Mimo jiné z tvých článků mám inspiraci do pokusů s párou.

S trupem uvažuji tak, že musí mít přiměřenou velikost a výtlak, aby se do něj strojovna vešla a uvezla se s dostatečnou rezervou, rovněž musí být zajištěna stabilita. Jinak asi na konkrétní podobě tolik nezáleží, strojovna může v zásadě pohánět všelicos, záleží na preferenci stavitele. Můj přístup je zřejmě mezi parníky méně konvenční, doufám že přesto povede k úspěchu. Aktuálně trup dokončuji, v dohledné době o něm uvedu více.

Pevný líh je určitě lepší než Pe-Po, dle mých testů však určité zašpinění kotle přeci jen způsobuje (avšak ne tak hrozné a dobře čistitelné). Víc příště v rámci popisu provozních testů.

Share

Palec nahoru Palec dolu

10

Re: Experimentální parník

První testy

Strojovnu jsem poprvé vyzkoušel uvnitř v bytě. Což je sice možné, ale tuhý líh při spalování přeci jen produkuje nějaké zplodiny a lépe tedy zkoušet venku. Při prvních zkouškách jsem postupoval přesně dle návodu a kotel naplnil vodou po plnicí otvor (pokud by se kotel naplnil úplně, docházelo by při varu k nežádoucímu strhávání vody do stroje a tím ke zhoršování jeho funkce). Rozhodl jsem se pokud možno používat destilovanou vodu (mám k dispozici zdroj). Zřejmě to není nutné a čistá kohoutková voda by také vyhověla. Ovšem někde v oblastech s tvrdou vodou bych tak činil nerad (aby se kotel zbytečně nezanášel vodním kamenem). Jako palivo předepsané 3 kostky lihu Hexa naplocho. Ohledně topeniště jsem zavedl praxi podkládat palivo kusem alobalu (po vyhoření pak stačí pouze zabalit popel a vyhodit, tím eliminovat pracné čištění topeniště). Zjistil jsem, že se tuhý líh špatně rozhořívá (zvlášť venku když trochu zafouká), zavedl jsem tedy praxi jeho pokropení kapalným lihem (etanolem). Tuhý líh je při spalování výrazně čistší, než Pe-Po, nicméně určité znečištění povrchu kotle také způsobuje (lze však dobře mechanicky vydrhnout a snad se časem podaří zcela eliminovat přechodem na kapalné palivo).

První zkušební provozní cyklus přinesl následující zjištění. Po zapálení kostek lihu trvalo cca 5 min, než se začala voda v kotli vařit. Strojek se však sám rozběhnout nedokázal, bylo třeba ručně protočit setrvačník (viz. instrukce výrobce). Poté již strojek pracoval bez problémů, dokud nedošla pára (po dostatečném prohřátí strojku a dosažení dostatečného tlaku páry se již po nuceném zastavení rozbíhal ochotně sám, lze tedy očekávat případnou bezproblémovou reverzaci chodu v plujícím modelu). Prvních cca 10 min stojek běžel svižně, potom začalo palivo dohořívat a otáčky strojku znatelně poklesly. K zastavení došlo po cca 17 minutách chodu. Po vychladnutí (několik minut) byl změřen objem zbylé vody v kotli (cca 60 ml, tedy stále bezpečná rezerva).

V dalších testech byl sledován vliv změny množství paliva. Při použití pouze dvou, nebo dokonce jen jedné tablety lihu Hexa došlo k výraznému prodloužení (až o několik minut) času k varu vody a příslušnému omezení výkonu a zkrácení doby chodu. Současně v kotli zbyl výrazně větší objem vody. Podobných výsledků bylo dosaženo rovněž s méně výhřevným palivem (tablety Yate). Tyto režimy byly tedy vyhodnoceny jako neefektivní. Naopak větší počet kostek paliva či zvýšení intenzity hoření (kostky nastojato) jsem se kvůli obavám z poškození kotle testovat neodvážil. Další testy za standardních podmínek přinesly výsledky obdobné prvnímu testu. Při opakovaném provozu činila přestávka na vychladnutí, znovunaplnění vodou a palivem a opětovné roztopení kotle cca čtvrt hodiny.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cn1tts3c1reo7fp6ptmv71u8k3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cn1ttvkn2o3hns3pnd777a25.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cn1tudcksed3i1123bfl11iqb.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cn1tughm1ffu18hu12311kqj1e6te.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cn1tujfc1l4ob4m1sle19gecs4h.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

11 Naposledy upravil: PetrP (10-09-2018 16:32:29)

Re: Experimentální parník

Speciální test

Kromě běžných zkoušek jsem na podzim provedl rovněž speciální test, při kterém jsem v roli kotle využil zapůjčený laboratorní autokláv (používaný pro sterilizaci horkou parou) a díky tomu jsem mohl vhodně sledovat vliv tlaku a průtoku páry na chod stroje. V principu se jedná o obdobu Papinova hrnce a je osazen prakticky veškerou armaturou (až na ukazatel stavu vody), která je u parního kotle třeba: pojistný, regulační a výpustní ventil, teploměr a manometr. Co víc si přát. Hlavním zjištěním bylo, že otáčky strojku silně závisí na průtoku páry (potřeba opatrně regulovat, aby se předešlo případnému poškození) zatímco vliv tlaku páry je menší. Nicméně jej rozhodně nelze podceňovat, pokud tlak není dostatečně vysoký, strojek neběží vůbec, anebo jen nerovnoměrně a nespolehlivě. Pokud je tlak příliš vysoký, otáčky nebezpečně vzrostou a parní hadičky začnou vypadávat ze svého uložení (bezpečnostní prvek). Stručná data z testu vypadají následovně.

zvyšování tlaku:
1 bar                strojek se točí bez samovolného zastavení
1,5 - 2 bar        strojek se točí pocitově lépe a rovnoměrněji
2,5 bar             při vyšším průtoku poprvé došlo k vyskočení hadičky ze spoje
3 bar                již při malém průtoku páry do stroje „kotel“ neudržel tlak (pokles na 2,5 bar)

snižování tlaku:
2,5 - 1 bar        strojek pracuje spolehlivě
0,5 bar             strojek se stále samostatně točí (nižší otáčky)
0,3 bar             došlo k samovolnému zastavení strojku (nevydržel v chodu ani po ručním roztočení)

Nepříjemností byla intenzivní kondenzace vody v dlouhých přívodních hadicích. Při zvýšení průtoku páry byla tato voda strhávána do stroje a působila zadrhávání chodu.

To bylo zatím vše. Přes zimu jsem další testy přerušil, protože jsem už nechtěl dělat s topením nepořádek uvnitř a venku bylo pro dobrý provoz parního stroje příliš chladno (výkon strojku klesal a doba provozu se zkracovala obdobně jako v případě nekvalitního paliva). Pokračování tedy bylo odloženo na jaro. Testování na suchu mi dodalo cenné první praktické zkušenosti s provozem parní strojovny. V dalším stupni bude třeba vyzkoušet na suchu její provoz po zabudování do lodního trupu a konečně při reálné plavbě.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cn1u3q4s1agluu7pk4jg197a3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cn1u3u6clddg2n1h3f1miq1u8p5.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cn1u41ca10ebae21a061urltlc8.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

12 Naposledy upravil: PetrP (17-09-2018 17:56:12)

Re: Experimentální parník

Konstrukce trupu

Během zimy jsem měl v úmyslu postavit trup experimentálního parníku, aby bylo možné v nové sezóně vyplout. Nechtěl jsem s tím dělat žádné velké složitosti, prostě jen jednoduchý otevřený trup bez nástaveb a detailů, aby bylo do čeho parní strojovnu instalovat a vyplout. Víc zatím nemá cenu, nějakou vzhledově propracovanější parní loďku snad postavím někdy v budoucnu. Nicméně jsem nechtěl tvořit něco úplně primitivního, ale aby to mělo trošku stylu. Nechal jsem se tedy (poněkud nekonvenčně) inspirovat zaoceánskými parníky ze začátku 20. stolení (jako Titanic atd.), akorát štíhlost trupu jsem pochopitelně výrazně snížil (i tak zůstává relativně vyšší), zato vysoké boky jsem ponechal (ochrana proti vlnám, pro jednoduchost v jedné úrovni). Dno mělo být pro usnadnění konstrukce ploché, rovněž tak střed boků. Křivky pouze na přídi a zejména na zádi (charakteristický tvar pro zmíněné parníky). Plánované parametry kolem 80-90 cm délky, 15 cm šířky a 3 kg výtlaku (tedy podobně jako zmíněný parník Jirka, jen o něco delší).

Velkou starost mi dělala stabilita. U běžných lodí na elektropohon jsem s ní až na jednu výjimku vesměs neměl vážnější problém, obvykle se podařilo těžké komponenty vhodně usadit na dno a udržet těžiště nízko. Parní stroj je však z tohoto hlediska zrádnější (výše položené hmotné součásti). Použitá parní strojovna nicméně vykazuje příhodné vlastnosti. Není příliš těžká (celkem cca 1,5 kg), navíc téměř 2/3 hmotnosti připadají na masivní základnu se strojkem. Kotel je méně hmotný, navíc má relativně malý vodní objem, tedy ani v naplněném stavu zřejmě nezvedne těžiště nebezpečně vysoko. Vzhledem k výtlaku trupu bude navíc třeba dost balastu. Dalo se tedy usuzovat, že by výsledná stabilita lodě měla být uspokojivá (předběžný orientační vanový test rozestavěného trupu naznačil optimistický výsledek).

Koncepce trupu měla být samonosná skořepina bez vnitřní kostry (bez zkušenosti s instalací parního pohonu jsem chtěl mít uvnitř trupu maximum volnosti). Jako metodu stavby jsem zvolil kombinaci kašírování papírem, pokrývání balzovými destičkami a laminování (již jsem kdysi zkušebně otestoval ( http://www.mo-na-ko.net/php/portal/view … hp?id=2733 ). Důvod volby takové netradiční techniky je subjektivní. Laminování není zrovna mou oblíbenou prací a nejsem v něm tolik zběhlý. Je tedy pro mě snazší vyrobit obšívku trupu jinou metodou a pouze výsledek tence olaminovat, než tvořit skořepinu dostatečné tloušťky z vícevrstvého laminátu. Rovněž práce s papírem, balzou a Kanagonem je mi příjemnější a bližší, než se skelnou tkaninou a epoxidovou pryskyřicí. Více jsem zvažoval metody přípravy kopyta trupu. Vzhledem k faktu, že jsem nestavěl podle přesných podkladů, ale jen volněji improvizoval, přiklonil jsem se nakonec k nejsnazší a nejlevnější technice, prostému vybroušení z bloku pěnového polystyrenu (předpřipraveného metodou horizontálního vrstvení z tenčích desek).

Share

Palec nahoru Palec dolu

13

Re: Experimentální parník

Stavba trupu I

S konstrukcí trupu bohužel došlo ke zpoždění kvůli vytíženosti dalšími (neparními) projekty. S přípravnými pracemi jsem tedy začal až na jaře 2018 a vlastní stavba se rozběhla teprve začátkem července. S přípravou trupu jsem spěchal, aby bylo možné loď spustit na vodu pokud možno ještě do konce léta, před příchodem chladnějšího počasí (zima zhoršuje výkon parního stroje a v případě poruchy by byla záchrana modelu obtížnější). Nicméně léto práci v loděnici příliš nesvědčí. Na pořadu dne bývá spíš cestování během dovolené a další letní aktivity. Pokud jde o modely tak především aktivní ježdění s těmi provozuschopnými. Zejména v období největšího vedra jsem nebyl schopný se stavbou pohnout a především dlouhé týdny nedokázal najít čas a odhodlání k laminování. Naštěstí byla zvolená konstrukce relativně jednoduchá, a když už jsem se ke stavbě dostal, šlo to relativně rychle kupředu. Nicméně vše trvalo déle, než jsem původně plánoval, a práce na trupu probíhaly ještě po celé září.

Nahrubo oříznuté PS desky byly slepeny do bloku a do zářezů zalepeny kartonové šablony přídě a zádě (nešlo by vybrousit dostatečně přesně a udržet požadovaný tvar, polystyren by se vylamoval). Po hrubém vybroušení byly větší díry zaplněny šlehaným tmelem. Takto zhotovené kopyto bylo kašírováno v několika vrstvách. Nejprve novinovým papírem a Herkulesem (lepší přichycení k polystyrenu), posléze hnědou papírovou samolepicí páskou (rychlejší a efektivnější). Připravený podklad byl následně pomocí Kanagonu polepen destičkami 2 mm balzy (tak trochu analogie nýtování plátů na kostru při stavbě skutečné lodi). Na rovných plochách boků a dna to šlo pochopitelně snadněji (pro urychlení práce aplikovány větší balzové pláty), na zakřivených plochách přídě a zádě hůře a pomaleji. Po kompletaci obšívky byly větší spáry zaplněny šlehaným tmelem a povrch trupu byl přebroušen do spojitě hladkého tvaru.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1co5jistc1nnvksl2fonvm1srj3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1co5jj03u81iqorf6h10c11ks45.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1co5jj2ji1vjd1brl73g1tfk7sd7.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1co5jj5571v3fd2n17qi1hcm19bfa.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1co5jj8du1698103t1hvq1bd3764c.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1co5jjd0n1vvd1j4tasf11ta12hne.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1co5jjgjnik51l6dkl0vvqte5g.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1co5jjm1o4prnt815ppifpqrci.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

14

Re: Experimentální parník

Bylo by možný si případně jeden kus trupu hotový objednat,pokud zkoušky při plavbě proběhnou přijatelně?

Nic neumim a s lodičkama jen blbnu

15

Re: Experimentální parník

Děkuji za zájem, s dodávkou to ale bude problém. Trupy na zakázku nestavím, ani bych si na to netroufal, kvalita mojí práce není dostatečně na výši. Druhá potíž, že ten prezentovaný trup je originál, stavěný bez patřičné dokumentace, tedy přesná reprodukce není možná, pouze přibližná. Jistě však mohu poskytnout recept na stavbu, je to celkem prosté.

Trup je v podstatě Titanic 1:200, uprostřed odebráno 100m/50cm a příď se zádí (oboje po 85m/42,5cm) naroubovány k sobě, horní okraj trupu srovnán do jedné úrovně. Výsledné rozměry délka 85 cm, šířka 14 cm, výška trupu 12 cm (podle 6 vrstev desek PS), plánovaný ponor 5 cm, odhadovaný výtlak kolem 3 kg.

Bez dostatečných podkladů jsem vycházel z jednoho nekvalitního náčrtku, křivky trupu jsem odkoukal odtud a z malého kitu od Revellu. Zhruba jsem nakreslil na jednotlivé vrstvy polystyrenu a slepený blok obrousil jen tak od oka, aby výsledek aspoň vzdáleně připomínal vzor a přední sekce plynule navazovala na zadní. Použitá technika je pochopitelně nedokonalá a trup má chyby, nepřesnosti a nesouměrnosti. Lépe by bylo využít kostru, ale k tomu by byla potřeba důkladnější projektová příprava, na kterou jsem neměl čas ani chuť (práci s PC grafickými programy příliš neovládám). Pokud by se však do toho někomu chtělo pustit, nic nenamítám, patent si na svůj prostý nápad nenárokuji.

Na výsledné plavební vlastnosti jsem také zvědavý. Doufám, že budou dobré. Samotný trup však není vše, záleží i na vybavení. S jiným zatížením, ponorem a polohou těžiště to může dopadnout jinak.

Share

Palec nahoru Palec dolu

16

Re: Experimentální parník

OK,dík.

Nic neumim a s lodičkama jen blbnu

17

Re: Experimentální parník

Stavba trupu II

Další etapou bylo olaminování dvěma vrstvami (skelná tkanina 110 g/m2 plus epoxidová pryskyřice Letoxit PR 102). Většinu délky trupu se povedlo pokrýt jedním velkým kusem tkaniny (na přídi nastřiženo a přeloženo přes sebe), příď a záď dotvořena z menších kousků vzájemně přesahujících (po oříznutí a přebroušení bylo ještě třeba dodatečně opravit). Spotřeba epoxidu byla nápadně vyšší, než při mých pokusech dříve v minulosti (tehdy jsem však laminoval na neporézní extrudovaný polystyren, zatímco nyní zřejmě dost epoxidu vsákla balza).

Poté již bylo možno vybourat PS kopyto z trupu a jeho vnitřek vylaminovat jednou vrstvou (více kusů rozličné velikosti dle možností, opět nejvíce komplikací v přídi a v zádi). Zřejmě by to ani nebylo nutné, trup se zdál i tak pevný dost, ale chtěl jsem techniku laminování zevnitř otestovat (dosud jsem nepraktikoval) a vnitřní povrch trupu zodolnit (nutno počítat s tím, že od parní strojovny bude v trupu teplo a vlhko). Konečným výsledkem mého úsilí byla dostatečně pevná a tuhá skořepina (pouze horní okraj boků drobně pruží).

Následně bylo třeba zvládnout neoblíbené tmelení a broušení (polyesterový tmel, plnič). Zabralo dost času a přesto výsledek není zdaleka perfektní. U této lodě jsou však podstatnější jiné parametry, než kvalita povrchu. Hotový trup byl nastříkán červenou základovou barvou (pod čarou ponoru ponechána jako imitace ochranného nátěru skutečných lodí), nadhladinová část trupu byla dále nastříkána matnou černou (dle vzoru zbarvení starých parníků).

Ještě před finálními povrchovými úpravami byla instalována lodní hřídel (koupený standardizovaný výrobek). Loď bude nyní poháněna pouze jedním šroubem. Pro případ budoucích hypotetických testů vícešroubého uspořádání jsem však do trupu vestavěl prefabrikáty bočních hřídelí (mosazné trubky, nyní zaslepené, v případě potřeby tudy možno protáhnout hřídelová pouzdra bez nutnosti pracných destruktivních úprav trupu). Do zádi bylo rovněž vlepeno pouzdro hřídele kormidla. K instalaci všech trubiček a k zatmelení přechodů byl využit pětiminutový epoxid plus epoxidová plastelína.

Současně byla do zádi instalována přepážka z olaminované balzy (oddělující RC sekci od strojovny). Konstrukce kormidla je opět inspirována starými parníky. Ovšem bez ostruhy pod šroubem a místo zavěšení na panty klasická hřídel (pro jednoduchost a snadnou demontáž kormidla při plánovaných výměnách šroubů). Vyříznuto z plátku balzy, olaminováno a zpevněno nalepenými lištami, které zároveň zajišťují připojení k hřídeli.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0oomr1b3reku1lsi12es1aud3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0orua1fev1gfv1hfa1t1nhqe5.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0our3t5a1vkk3t01t3b1e817.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0p1ibdch5321r3v72g1j8ba.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0p5hj1ahv1cc31sgm12lt63sd.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0p8f7i5mjec1k3g1mt11iesf.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0pdek1p5bg8v11c6u71n0oh.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0pguin4c1abvujl1a0jsb7j.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0pjpnrbj1gbcnh69t81td5l.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0pnlvptania3ntr8i1pd7o.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0pqbicv41trvpme76f1ncnr.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0pub4fd1gd21cau1ab21pqgu.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0q1nh1d9gh441gu1irgn2o10.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1cpa0q63vokp90ha8o18p08kr12.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

18

Re: Experimentální parník

Nějak mi to nedá, tak tady něco připíšu. Neber to prosím jako kritiku výběru tvého trupu, bude to jenom konstatování toho, jak jsem tvary trupů pro parníky volil já.
Taky jsem poprvé chtěl, aby to něco aspoň připomínalo, ale použít slovo maketa se určitě nedá. Snad polomaketa. Kotel tvarově seděl s nákresem, vypadalo to snad celkově hezky. Ale výsledek – pomalá jízda na úkor vzhledu. Od tohoto jsem hned upustil, začal s vypočítáváním různých max. rychlostí daného výtlačného trupu, s vypočítáváním ekonomické rychlosti daného trupu. Chtěl jsem se pohybovat ekonomickou rychlostí, beru ji za vzhlednou. Prostě mi šlo o to, aby to hlavně uspokojivě jelo, ať si to vypadá jak chce.
A zase jsem dělal chyby. Přepočítával jsem to nadoraz. Dělal jsem to tak, aby se tam všechno vešlo (hlavní problém byl kotel), aby seděl výtlak s hmotností trupu+vnitřností. Pak jsem přidal maximálně 5 cm. A bylo to zase špatně. Teď si přesně nevzpomenu u čeho to bylo, ale měl jsem výšku topeniště 5,5 cm a nad ním 1 kg mědi a ještě hmotnost vody. Nedalo se to dovážit, započítal jsem málo výtlaku pro dovážení.
Tvar trupu pod čarou ponoru. Zkoušel jsem ploché trupy. Důvod byl jednoduchý. Při stavbě žehličky na elektromotor se mi jevil trup velmi stabilní, rychlý. A navíc stavba šla bez problémů a hodně rychle. Změnil jsem trochu parametry trupu a vzniklo toto:

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x1.jpg

Trup jsem předělával, zespod dovažoval. Nikdy jsem nedosáhl úplné stability v zatáčkách. Jenom pro zajímavost, nedávno jsem dokončil jeho kompletní předělávku. Kompletně jsem změnil tvar ponořené části. Momentálně mi to počasí nedovoluje odzkoušet.
Před:

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x2.jpg

Po změně:

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x3.jpg


Na této další fotce vidíš trup, který se mi nepodařilo nikdy rozumně dovážit. Tím rozumně myslím i to, že nechcu dát do lodi, vážící komplet 4 kg další 4 kg olova. Prostě nějaký rozumný poměr. A když to nejde, tak je někde chyba.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x4.jpg

A ještě jedna věc. Nelíbí se mi, když kotel nehezky vyčnívá nad trup. Je to dané typem paliva v kotli, ale nějaká rozumná výška topeniště musí být. Toto se právě tobě na tvém trupu pěkně podařilo.
A poslední věc. Výkon pohonné soustavy musí mít dostatečný výkon, aby daný trup a jeho obsah rozumně rozhýbal. Toto je těžká věda, a proto mně to baví, protože jinak bych se nudil. Fandím tvojí stavbě a těším se na pokračování.

Share

Palec nahoru Palec dolu