51

Re: Experimentální parník

T.Vilcsek:

Dík za všechny informace. Izolaci hadičky bavlněnou omotávkou tedy nejspíš vyzkouším (pokud neobjevím něco lepšího). Jinak v pohodě, měl jsem za to, že jsem strojovnu dostatečně popsal a zfotodokumentoval, ale to bylo na začátku tohoto tématu a už to zřejmě zapadlo.

Ty převodové poměry turbín mě přiznám překvapují, čekal bych spíš více. Jak tomu rozumím, tak turbína bude právě o extra vysokých otáčkách, zatímco točivý moment mizivý. Ale jestliže s tím dokážeš pohánět i takové velké šrouby, moment zřejmě úplně zanedbatelný nebude. Každopádně mi přijde správně aby otáčky po ponoření šroubu mírně klesly. Pokud se tak neděje, šroub není dostatečně zatížený a pohon není efektivní. Zatímco když klesnou příliš tak je šroub zatížený moc a efektivita opět padá. Tedy myslím že to je zcela správně jak píšeš, zkoušet vhodný převodový poměr a k němu šroub.

Rozdíl u pístových strojů bude podle mě takový, že dávají větší moment a nižší otáčky. Přeci jen když je pára uzavřená ve válci, může laicky řečeno na píst více zatlačit, než když jen tryská proti lopatkám. Ovšem rozdíly mezi stroji zřejmě budou značné a ty malé (jako ten co mám), asi na tom nebudou o moc lépe než modelové turbínky.

Roztočit naprázdno foukáním je myslím dobrá zásada a test hladkého chodu pohonu (již jsem se s tím setkal a to obecně, i pro pístové stroje). Ovšem po pravdě si nevybavuji, že bych u svého strojku vyzkoušel, budu muset napravit.

Share

Palec nahoru Palec dolu

52 Naposledy upravil: Nalim (13-11-2018 15:30:01)

Re: Experimentální parník

jakub37 napsal:

Nevyráběl, koupil jsem ho na Ebay, maji ho tam pořád jako Koupit hned.  Asi z důvodu vyšší ceny, aby podpořili prodej, udělají občas aukci od 50 Euro a mě se podařil koupit za 56E.  Vyrábí celkem 4 druhy.

https://www.ebay.com/itm/Microcosm-P1-V … 1904938782

Kdo nechce nakupovat na Ebay, tak má možnost u Jina přímo na jeho stránkách
http://www.microcosm-engine.com/index.php
má tam samozřejmě i jiné hračičky. Osobně otestováno a mohu doporučit.
PS: Ta stránka je návyková ;-)

Chybami se člověk učí, ale nesmí je opakovat.
Optimismus je pouze nedostatek informací.

Share

Palec nahoru Palec dolu

53

Re: Experimentální parník

jakub37:

Dobré nápady, jen na můj vkus příliš drastické, takto radikálně do strojovny zasahovat nechci, stačí tepelná izolace (co jsem již udělal a co mám ještě v plánu). Ale funkční by to jistě bylo. S uchycením na šrouby by problém nebyl, však jsem jich schválně instaloval nadbytek, případně by nebyl problém přidat další. Do posunu stroje se mi však nechce i ze zmíněného důvodu, že nemám v úmyslu setrvávat jen přímého náhonu, ale rád bych v budoucnu testoval nějaké převody a rozvody, k čemuž právě bude potřeba prostor. Také u hadičkových spojek nechci zůstat natrvalo. Sice mi obecně naprosto vyhovují a u běžných elektro modelů je hodlám stále hojně aplikovat. Jenže u parníku mám snahu o snadnou a rychlou rozebíratelnost (viz. to uchycení celé strojovny na několik šroubů), což natahování a svlékání hadičky trošku komplikuje. Z navrhovaných řešení, co zde padly, nejlépe vyhovuje danému kritériu zřejmě spojka ze zahnutých drátů.

Stavitelný šroub je parádní řešení, jen na můj vkus příliš hi-tech. Nicméně opravdu elegantně řeší jak problém správného nastavení listů, tak regulaci tahu a zpětný chod. Zejména pro turbíny co nelze reverzovat tak snadno jako pístové stroje by to bylo zajímavé řešení.

Sám jsem nad problémem zastavení a zpětného chodu již také přemýšlel, ale zatím to pro jednoduchost neřešil. Nejvíc sympatické je mi klasické řešení pomocí ventilů kvůli podobnosti s ovládáním skutečných strojů (něco se přenastaví, aby se stroj roztočil opačným směrem), ale jistě jsou i jiné varianty. Kromě toho stavitelného šroubu třeba převody viz. http://www.mo-na-ko.net/php/portal/view … 2017080002

Share

Palec nahoru Palec dolu

54

Re: Experimentální parník

Ještě bych rád přidal pár informací pro objasnění svých parních záměrů (z kterých přirozeně plyne zvolený trup, šrouby atd.). Jsou totiž zřejmě poněkud neortodoxní. Co jsem tak studoval, většina parních modelů jsou malé otevřené čluny, nepříliš zmenšené proti svým vzorům. Řada z nich je řemeslně perfektně zpracovaná, až mi to přijde so ohledem na rizika ohně přehnané (viz. má nedávná poznámka). V módě jsou různé vtipné oživující detaily jako panenky na palubě apod. Což je sice vše hezké na pohled a atraktivní pro běžného diváka, ale mě osobně to bohužel příliš nebere. Zato jsem více zbystřil při spatření parníků vojenského charakteru, vesměs různé palubní čluny z velkých válečných lodí. Sice pořád miniaturní předlohy, ale už to má aspoň kanón. Potom jsou pro mě více zajímavé třeba parní korvety pana Voráčka. Ti co mě znají totiž ví, že mojí specializací jsou válečné lodě, především ty velké (přibližně od torpédoborce výše). Právě nějaká stará bitevní loď z konce 19. st. poháněná namísto obyčejného elektromotoru stylově parním strojem by byla mým snem a cílem. Připouštím, že ne zrovna snadným, ale nikoli nemožným. Pár takových modelů jsem již zaregistroval, kdybych si dal práci, dohledal bych. Nechci se dohadovat, zda je můj záměr rozumný či nikoli. Prostě si chci jít za tím co mě baví a mám rád, ať to dopadne jakkoli. Pára je pouze jednou z oblastí mého zájmu, případný neúspěch mě nepoloží. Pokud jde o lodě civilní, tak mě lákají leda ty velké zaoceánské parníky. Vše pouze šroubové, kolesa mě nikdy moc nebrala a nechce se mi řešit záludnosti tohoto druhu pohonu. Naopak mě kromě pístových strojů docela lákají turbíny. Dříve jsem byl k jejich modelové funkčnosti skeptický, ale průkopnická práce Toma Vilcseka mě přesvědčila o opaku. Jak jsem též zmínil, u parních modelů preferuji především funkčnost a tedy bych rozhodně nechtěl věnovat přílišnou péči zpracování detailů, vše pouze hrubě. Akorát aby výsledek vzhledem připomínal nějakou z téch lodí co se mi líbí.

Po tomto vyznání je doufám zřejmé, proč jsem pro svůj parník zvolil trup inspirovaný právě velkou lodí, nikoli malým člunem. A rovněž proč se zaměřuji na šrouby menších průměrů. Ty lodě jsou prostě odlišných charakterů, i když při rozdílném měřítku vychází jejich modely ve stejných rozměrech. Velké lodě neměly jeden veliký šroub ale spíš několik menších. V měřítku 1:100 to bude kolem 4 cm průměr max. Proto potřebuji/chci ladit parní pohon právě na takové šrouby menšího průměru. Uvidím, jak se zadaří.

Share

Palec nahoru Palec dolu

55

Re: Experimentální parník

PetrP napsal:

jakub37:

Dobré nápady, jen na můj vkus příliš drastické, takto radikálně do strojovny zasahovat nechci, stačí tepelná izolace (co jsem již udělal a co mám ještě v plánu). Ale funkční by to jistě bylo. S uchycením na šrouby by problém nebyl, však jsem jich schválně instaloval nadbytek, případně by nebyl problém přidat další. Do posunu stroje se mi však nechce i ze zmíněného důvodu, že nemám v úmyslu setrvávat jen přímého náhonu, ale rád bych v budoucnu testoval nějaké převody a rozvody, k čemuž právě bude potřeba prostor.

Nemusíš strojovnu hned odřezat, můžeš přendat stroj na jiný kus materiálu(Al, Fe) a ten posunout na požadované místo v lodi. Stačí pak novou část spojit nějakým mezikusem z plechu nebo profilů v jeden celek, který budeš vyjímat. Právě pro zkoušení převodů a rozvodů je jednodušší nějaký návrh vytvořit a stroj si úpravou mezikusu posunout na požadované místo. Pro snadné a rychlé vyndání strojovny je dobré použít podobnou spojku jako si dělám já. Mezi zuby nechávám větší vůli, protože na jednu stranu navlékám silikonovou hadičku, která spojku udělá tichou a trochu pružnou. Snesou i jiný sklon hřídelí. Mám připraveno několik koncovek s různým průměrem pro hřídel a dají se mezi sebou libovolně kombinovat.http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/151396/t/p1cs6pi5se15kipgr5b01u0g11ao6.jpghttp://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/151396/t/p1cs6pl9341kmbpkr1kam1i6oke13.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

56

Re: Experimentální parník

Tak pravda, že ten strojek by šel přemístit i nedestruktivně. Základem jsou tři sloupky přišroubované na základnu strojovny (viz. foto na začátku tohoto vlákna). Při instalaci na jinou základovou desku by však bylo třeba dávat pozor na přesnost. V určitém směru na tom nezáleží (seřízení přítlaku imbus šroubky), v jiném ohledu to však je docela podstatné (souosost klikové hřídele a hladký chod v ložiskách). Možné řešení by to v zásadě bylo, ale jak jsem uvedl, zatím se mi do nějakých větších úprav nechce.

Rozebíratelná spojka další zajímavý námět. Princip už jsem kdysi někde zahlédl, ale nyní si to vůbec nevybavil.

Share

Palec nahoru Palec dolu

57 Naposledy upravil: ladous (14-11-2018 17:53:57)

Re: Experimentální parník

Rozhodl jsem se kromě fotek zveřejnit ještě nějaká videa ze zkoušek mojí parní strojovny (názornější než obrázek natož pouhý slovní popis). Předem se omlouvám za kvalitu, je to pořízené pouze digitálním foťákem. Níže přikládám odkazy plus příslušné komentáře:


Záběry z loňských testů strojovny v interiéru, v roli kotle parní autokláv. Tlak dle manometru nijak velký (1 bar) ale průtok páry zřejmě vyšší (otáčky strojku na něm závisely výrazněji). Chod svižný, otáčky poněkud vyšší, akorát je občas slyšet zadrhávání chodu (způsobené strháváním kapiček zkondenzované páry z přívodní hadice do strojku).


Další video ze stejných testů. Tentokrát evidentně vyšší tlak i průtok páry, demonstrace čeho je i tento malý strojek schopen. Otáčky od pohledu dost vysoké a výkon jistě nemalý. Ovšem s kotlíkem od strojovny je něco takového zdaleka nedosažitelné. Kotel by musel být mnohem výkonnější (vodotrubní?), vytápění vysoce výhřevné (plyn?) a vzhledem k vysoké spotřebě páry by bylo třeba doplňování vody do kotle za chodu.


Loňský listopad, tentokrát již testy kompletní strojovny venku (chladné počasí, 10-15°C). Strojek se proti předchozím zkouškám točí méně energicky, ale pořád to působí slušně. Zdánlivě pomalý pohyb válců je známý optický klam. K vidění je i výšleh ohně skrz otvory ven z topeniště, takto asi vypadá nejhorší případ, dál se plamen nikdy nedostal.


Poslední video je již z nedávného testu hotového parníku na suchu (opět chladné listopadové počasí). Jak jsem uvedl, nebyl jsem spokojen se spojením hřídelí, strojek šel protáčet příliš ztuha a špatně se rozbíhal. Jakmile se ho však podařilo roztočit, běžel přes uvedený handicap docela dobře. Určitý pokles výkonu proti chodu naprázdno bez zátěže však byl znát a já nechtěl nic ponechat náhodě a riskovat, že by se strojek třeba zasekl v nejméně vhodnou chvíli (při plavbě). Rovněž otázka co by s otáčkami ještě udělal odpor vody na šroubu. Nyní tedy potřeba doladit tu spojku a snad bude vše OK.

Share

Palec nahoru Palec dolu

58

Re: Experimentální parník

Ahojky, nabízím za poštovné hořák na tekutý líh. Jako drobet zkušený parníkář , vyměnit silikonové hadičky  za pevné trubky a lodní šroub větší. napiš e-mail pošlu foto hořáku

Share

Palec nahoru Palec dolu

59

Re: Experimentální parník

Hořák na etanol by mě minimálně teoreticky zajímal. Akorát nevím, kdy se na řešení dostanu. Spíš než nákup jsem pomýšlel na vlastní práci (na míru velikostí i požadavky), ale klidně fotku pošli, podívám se na to.

Jaké zásadní výhody mají pevné kovové trubičky? Zrovna silikonové hadičky jsou jedna z věcí, co bych neměnil. Vyhovují mi flexibilitou, cenou, snadnou aplikací (nasazení, rozpojení), představují bezpečnostní prvek. Pro omezení tepelných ztrát je třeba izolovat jak hadičky tak trubičky. Lodní šroub se diskutoval, změny a experimenty jistě budou.

Share

Palec nahoru Palec dolu

60

Re: Experimentální parník

Poslední přípravy

Po zdržení způsobeném potížemi se spojením hřídelí byla konečně podniknuta dlouho očekávaná zkušební plavba. Stalo se tak opravdu na poslední chvíli, krátce po návratu od vody se naplno přihlásila zima a doma na Vysočině začalo sněžit.

Předtím byl parník opět důkladně vyzkoušen na suchu a tentokrát již pohonná sestava fungovala bez potíží. Pro odstranění problému se spojkou jsem nakonec zvolil to nejprostší z nabízených řešení. Spojovací hřídel byla zkrácena a silikonové hadičky prodlouženy, což opravdu dodalo sestavě více flexibility a mimo jiného se značně usnadnilo zapojení a odpojení strojovny. Hlavní zdroj drhnutí hřídelí byl však nakonec nalezen ještě jinde. Přední plastová zarážka lodní hřídele byla totiž naražena příliš natěsno k pouzdru. Po odstranění této závady se již hřídele protáčely uspokojivě hladce. Ověřen byl výškový rozdíl hřídelí stroje a šroubu, skutečně není příliš významný (7 mm na 7 cm délky). Nebýt té přidřené zarážky, tak by nejspíš fungovalo uspokojivě i původní spojení.

Kromě toho bylo třeba vyřešit další závažnou vadu. Při testování strojku v poslední době jsem totiž učinil nemilé zjištění, že došlo k uvolnění spojení setrvačníku s klikovou hřídelí (zřejmě pouze zalisovaný spoj) a válce se pohybují nezávisle. Nezbylo než vyřešit zalepením sekundovým lepidlem (správná vzájemná pozice u dvouválce je taková, kdy spolu kliky svírají úhel 90°, tak aby byl druhý píst v záběru, zatímco se první nachází v mrtvé poloze). Poté již strojek opět fungoval hladce, jako dřív. Nicméně v konstrukci strojku je stále příliš mnoho třecích odporů a nelze ho rozpohybovat pouhým foukáním ani po důkladnějším promazání. Sám od sebe se nikdy nedokáže rozběhnout a je nutné ho roztočit ručně (což je ovšem plně v souladu s návodem výrobce). Jakmile se však strojek podaří rozjet, už funguje spolehlivě (samovolně zastavuje teprve s poklesem tlaku páry při dohoření paliva). Jistě se však nabízí legitimní otázka, zda nedochází ke zbytečným výkonovým ztrátám a zda by nešlo strojek vyladit lépe.

Jako poslední úpravu před prvním ostrým testem jsem provedl izolaci parní hadičky (omotání bavlněnou šňůrkou dle cizích vzorů). Je to laciné, snadné na provedení a zachovávající flexibilitu hadičky, nicméně se mi nelíbí hořlavý materiál, tedy zřejmě ještě budu hledat alternativu. Protože loď nemá žádné nástavby a stožáry, byla před plavbou anténa přijímače (FM 40 MHz) pro lepší příjem vyvedena do výšky dutým brčkem.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp0t8763bvi7sl0q1ptsuoo3.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

61

Re: Experimentální parník

První plavba

Vlastní zkušební plavba proběhla na mé domácí osvědčené vodní ploše. Nakonec to bylo z hlediska bezpečnosti modelu bez obav, protože se loď pohybovala pouze na mělčině, kam bylo možné zajít v holínkách a loď kdykoli snadno vylovit. Obecně však panovaly podmínky z hlediska parního pohonu vyloženě extrémní. Teplota těsně nad bodem mrazu (teploměr v autě ukazoval 2,5 °C). Vše tedy šlo neobvykle nesnadno. Zapalovač nechtěl zapalovat, (tekutý) líh chytnout, a přestože roztopení kotle netrvalo o moc déle než obvykle, rozběh strojku byl o to těžší. Bylo třeba ho delší dobu protáčet, než se odčerpala zkondenzovaná voda a strojek se od horké páry natolik prohřál, že byl schopný pohybu vlastní silou. Potom sice spolehlivě běžel, aniž by byla běžná doba chodu drasticky zkrácena, ale výkon strojku byl evidentně omezený a otáčky nijak závratné.

Nebylo tedy nijak překvapující, že loď na své první plavbě nepodala žádný oslnivý výkon a pohybovala se jen velice pomalu. Otevřeně přiznávám, že takový projev mě nemůže uspokojit a že jsem si rychlost parníku představoval o poznání vyšší. Nicméně je nutno přihlédnout k extrémně nízké teplotě a rozhodující bude, jaký výkon loď podá ne při 2,5°C ale při 25°C. Věřím, že se to na její rychlosti pozitivně projeví a jinak samozřejmě zůstávají v platnosti avizované plány na testování vhodných šroubů a převodů. První zkouška mého parníku tedy nedopadla zcela na 100%, ale o zklamání nemůže být řeč. Ten zážitek pozorovat, jak se vlastní dílo pohybuje parní silou (třebas jen pomalu a nedokonale), byl prostě nezapomenutelný a jistě mi bude motivací do dalšího snažení.

Při pomalé plavbě se projevil určitý nedostatek vysokého trupu (citlivost na vítr), který je však nutnou daní za zvolenou koncepci. Jinak jsem však byl z hlediska nautických vlastností spokojen. Ohledně stability jsem se zmínil již dříve a nyní se ověřila dobrá účinnost kormidla. Loď i v nízké rychlosti dokázala snadno zatočit na malém poloměru. Nebál bych se tedy ani o obratnost ve vyšší rychlosti. Konstrukci trupu parníku tedy zatím hodnotím jako povedenou a nyní zbývá „pouze“ překonat záludnosti parního pohonu a zvládnout loď náležitě rozpohybovat. Což je samozřejmě to hlavní a podstatné a bude úkolem a výzvou na příští sezónu.

Ještě jedna věc mě během testovací plavby potrápila. Vítr sice nefoukal nijak silně, ale přesto byl tah kotle neobvykle špatný a plameny šlehaly z topeniště ven s nebývalou intenzitou. K závažnější nehodě naštěstí nedošlo, ale na jednom boku se spálila výztužná mřížka ochranné fólie (chyba v instalaci, bude třeba ji otočit naopak, druhou stranou ven). Tato záležitost se mi naprosto nelíbí, požární rizika i tepelné ztráty nejsou akceptovatelné a bude třeba je řešit mezi hlavními prioritami.

Zkušební plavbou jsem tedy završil jednu významnou etapu. Nyní půjde parník načas stranou a moje pozornost se zaměří zase na jiné (neparní) projekty. Snad se mi mezitím přes zimu podaří zapracovat alespoň na některých vylepšeních a více se mé parní aktivity opět rozběhnou zřejmě až s příchodem nového teplého ročního období.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp115vl8615761hdtril1bkr3.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp11a64l0814tl6qd15a51hab6.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp11dle1u8ckr31ob1evuf9q9.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp11gqm1sbf103e5et1geq132mb.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp11k7g1vovcki1qq1s9ln7ke.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp11o4cq77nrg12jktd51ukug.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp11sf5ui31l9bg2711nq1mrdj.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1csp1231s1f6f1t374st13ip1diel.jpg

Share

Palec nahoru Palec dolu

62 Naposledy upravil: ladous (20-11-2018 20:38:13)

Re: Experimentální parník

Video z první zkušební plavby:

Share

Palec nahoru Palec dolu

63

Re: Experimentální parník

Závěr

Stavbu mého prvního parníku jsem tedy zdárně zakončil a rovněž jsem stihl zkušebně vyplout před příchodem zimy. Dosáhl jsem tak na vytčený cíl a splnil si dávný sen z dětství. Toto by však neměl být konec, ale teprve začátek. Můj parník je evidentně dost jednoduchý a nedokonalý a nabízí značný prostor pro další vylepšování. Doufám tedy, že můj zvýšený zájem o páru vytrvá a experimentální úsilí neochabne. Další vývoj mého zkušebního parníku bych chtěl nadále prezentovat zde na DF Monako. Až přijde vhodný čas, rád zveřejním svoje další parní pokroky.

Když věci půjdou dobře, líbilo by se mi výhledově zrealizovat další parní loď, tentokrát již více připomínající skutečné plavidlo (s palubou, nástavbami a alespoň hrubými detaily). Přičemž by se mělo jednat o loď válečnou, jak je u mě zvykem (zřejmě nějaká stará bitevní z konce 19. stol.). Ale to je zatím jen záležitost nezávazných úvah a závisí na tom, zda se mi podaří překonat dětské nemoci a vyřešit hlavní problémy parního pohonu do stadia uspokojivého z hlediska spolehlivosti, bezpečnosti, efektivity atd. To si přirozeně vyžádá ještě dlouhý vývoj a řadu experimentů, což je právě ten účel, pro který byl můj parník projektován a postaven. Doufám, že mi bude dlouho úspěšně sloužit a přinese mnoho radosti a uspokojení.

Share

Palec nahoru Palec dolu

64

Re: Experimentální parník

PetrP napsal:

Video z první zkušební plavby:

https://youtu.be/JQtuLWRK-ag

Gratuluji k plavbě, ale když sleduji ty zášlehy ohně, asi bych to dál nepokoušel a přešel na uzavřené topeniště.

Chybami se člověk učí, ale nesmí je opakovat.
Optimismus je pouze nedostatek informací.

Share

Palec nahoru Palec dolu

65

Re: Experimentální parník

Jasně, ty plameny vypadají hrozivě. Toto jednoznačně není akceptovatelný stav a bude s tím třeba přednostně něco udělat. Úplně uzavřené topeniště být nemůže, oheň by neměl kyslík. Již takto je vlastní topeniště kryté plášťem kotle ze všech stran až na pár menších ventilačních otvorů (viz. foto), které však přesto představují pro plameny dostatečnou únikovou cestu. Již dříve jsem uvažoval o schování celé strojovny do podpalubí, aby bylo topeniště chráněné před větrem a průvanem. Ale jakákoli překážka proudění vzduchu současně povede ke zhoršení tahu. Tedy by zřejmě bylo třeba zavést tah nucený (ventilátor). Pokud by byl dostatečně intenzivní, možná by postačoval k udržení plamene uvnitř i bez zakrytování strojovny. Uvidím, tato záležitost jistě bude jedním z hlavních témat dalšího vývoje.

Share

Palec nahoru Palec dolu

66 Naposledy upravil: tomarack (21-11-2018 18:56:19)

Re: Experimentální parník

Ahoj,
              každopádně bych doporučil olepit trup a všechny nástavby , přicházející do styku s parním soustrojím zespodu hliníkovou folií.Ta dokáže rozvést teplo a vytváří tepelnou bariéru.
Měl jsem tak udělanou nástavbu na "australském" parníku Ned Kelly. Kdybych neměl, tak by mi v jednom případě, kdy došlo k zášlehu plamene,shořela do mrtě, jak se říká.Tak byla jen mírně očouzená.
Polepené jsem měl i boky modelu v mistě parního kotle a  PB hořáku. Tyto jsem měl navíc upevněné v hliníkové vaničce (do "U")
http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/307/t/p1csrij998fjk105a4m416p1jilb.jpg

Všechno  zůstane  jinak   !

Share

Palec nahoru Palec dolu

67

Re: Experimentální parník

Obložení fólií jsem právěže viděl na některých parnících a shledal jsem to jako dobrý nápad. Tak jsem to při své stavbě využil jako doplněk základní ochrany v podobě žáruvzdorného nátěru. Jestliže budu na svůj parník nějakou nástavbu dodělávat, určitě bude muset mít podobnou ochranu.

Share

Palec nahoru Palec dolu

68

Re: Experimentální parník

Rád bych tady ještě něco připsal. Každá stavba parníku je samostatná věc, řešení je individuální. To co u mě funguje, nemusí jinde vyhovovat. Takže nepodávám žádné rady, jenom popisuju, co jak dělám.
Píšeš, že se ti moc nedaří zapalování kostek pevného lihu v topeništi. Mně to taky moc nešlo. Na některé z fotek z reportáže ze Stupavy jsem viděl tento zapalovač.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x9.jpg

Od té doby nemám žádný problém. Zapaluju až 4 sady kostek po sobě a v pohodě to stihnu dost rychle. Potřebuju stejnoměrný oheň na všech kostkách.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x10.jpg

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/600/t/x11.jpg

Co se týká utíkání ohně. Na videu je vidět, že to je opravdu moc. Trupy mám taky otevřené, ale jsou řekl bych plnější. Pravděpodobně nemá vítr dostatek prostoru, aby se nějak moc projevil. Možná by stálo za zvážení trup zepředu ohradit přepážkou (žebrem) v nějaké rozumné  vzdálenosti od kotle.
A taky je to možná úplně jinak. Možná ten plamen nemá kam jít. Já mám nad každou kostkou velkou  plamencovou trubku (komínek), takže se plamen usměrňuje směrem nahoru. Co se týká zašpinění po jízdě, tak většina nečistot je uvnitř komínku. Těžko říct, je možné, že tímto velká část tepla jde ven z kotle. Zhruba takové typy kotle, jako máš ty, jsem stavěl 2. Bohužel venkovní zkušenosti s nima nemám žádné. Rozhodně tím nechcu říct, že se má kotel předělat.

Na jedné z fotek je vidět, že jsem dal pod kotel a kolem kotle plech. Takže i já se snažím zabránit  vyhoření.
Na druhé fotce (kolesák) je spodek natřený žáruvzdornou barvou, plechovat budu později. Po složení je úplně zakrytý před ohněm velký převod na kolesa, nástavbička je plechová a zakrývá převod.
Na obou fotkách vidíš, že posílám páru znova do topeniště a až potom do stroje. Toto by jsi dávat neměl, protože nemáš maznici. Já maznici nepotřebuju, naopak by mi byla na škodu.

To, co vidím jako hodně pozitivní, je vidět na tvojem videu z rybníkové zkoušky. Vystupující pára je sytě bílá, a to znamená studené počasí. Na jaře by mohla být jízda rychlejší.

Share

Palec nahoru Palec dolu

69

Re: Experimentální parník

V pořádku, rád se dozvím názory a pohledy od těch co mají s parníky více zkušeností. Sice ne vše můžu nebo chci následovat, ale i když řešení jsou individuální jak píšeš, různé principy jsou obecně platné. Všelijaké informace a podněty se vždycky hodí.

Problémy se zapalováním při první plavbě jsem zmiňoval spíš pro ilustraci obtížnosti podmínek, běžně s tím potíže nemívám. Jak jsem uváděl v začátcích, tuhý líh jsem shledal jako neochotně zapalitelný, potřeboval delší kontakt s plamenem. Tedy jsem ho začal před zapálením kropit tekutým lihem a od té doby už bylo rozdělání ohně snadné a spolehlivé. Ovšem za normálnějších teplot. Pokud je moc zima, tak se již etanol hůře odpařuje a tedy nejde tak snadno zapálit, stejně tak zkapalněný plyn v zapalovači. To je celé a předpokládám že při budoucích jízdách (v teplejším počasí) vše bude opět v pohodě. Ten tvůj zapalovač jsem někde v obchodech zahlédl, ale nemám s ním zkušenost, koupil jsem jiný typ, na první fotce z jízd (parník plus věci na břehu) je to to malé zelené mezi krabičkou s pevným lihem a lahvičkou s tekutým lihem. Rozdíl je v tom že tryska není otočná ale vysouvací, jinak mi na pohled rozdíl nepřišel, srovnání funkčnosti bych musel vyzkoušet.

Koukám na uspořádání paliva v tvém topeništi a shledávám významný rozdíl. Palivo máš více rozprostřené, právěže bych se bál složitějšího zapalování a rovnoměrného hoření kostek, ale když píšeš že to zvládáš, tak tomu chci věřit. V mé strojovně není pod kotlem tolik místa a kostky lihu jsou naskládány v řadě těsně vedle sebe (viz. foto ze začátku této diskuze). Při zapalování i hoření tak tvoří jeden celek, stačí jedno zažehnutí a vytvoří se jeden velký plamen. Přijde mi to vhodnější, než kdyby byly oddělené a hořely samostatně, ale to je jen má domněnka. Ty to tak zřejmě máš kvůli konstrukci topeniště a kotle, aby každá kostka hořela pod svým komínkem? Což zřejmě může napomáhat lepšímu tahu. V mé strojovně je znát, že se nečistoty usazují hlavně na spodku kotle (opět viz. starší foto) a s tahem je to otázka. Spalinám v cestě stojí právě těleso kotle (což by ovšem mělo napomáhat dobré tepelné výměně), mezi kotlem a pláštěm není moc velká mezera a komín je jen jeden uprostřed, zatímco palivo hoří v linii podél osy kotle. Režim hoření budu muset jistě zkoumat a upravovat. Snad by měly pomoci nějaké ty tebou navrhované zábrany (přepážky) v topeništi a v trupu (tvé trupy na fotkách vypadají uvnitř více uzavřené proti volnému proudění vzduchu). Anebo to úplné zakrytí (však ten parník pro který byla má strojovna zkonstruována palubu s nástavbami má). A především si dost slibuju od nucené ventilace (i když to znamená komplikace navíc). Otázka je také vliv paliva. Mám v plánu zkoušet kapalné, ale tam bych čekal podobné chování plamene jako u paliva pevného. Lepší by to mohlo být s plynem, co jsem viděl tak plamen z plynového hořáku je docela statický a nikam moc nešlehá (i když prý také není zaručený a může zhasnout, být sfouknut apod.). Ovšem do plynu se v dohledné době nechystám (možná ve vzdálenější budoucnosti).

Napadá mě dotaz, jak dlouhé máš jízdy, jak ti vydrží hořet palivo? Co jsem udělal zkušenost, tak ten tuhý líh hoří kolem 15 min, z toho poslední minuty už jen slabě dohořívá. Přitom moc nezáleží na počtu kostek v topeništi (tím se jen ovlivní intezita topení). Z toho mi plyne zásadní omezení na délku jedné jízdy (cca 10 min) při použití pevného paliva, větší kotel případně doplňování vody by s tím nic nezmohlo. Nemáš náhodou nějaký recept na prodloužení doby chodu? Co jsem tak nad tím uvažoval, hoření paliva by šlo regulovat přísunem vzduchu, ale to je dost citlivá záležitost (riziko uhašení) a navíc ten tepelný výkon není zas tak velký a spíš to chce vařit co nejvíc naplno aby bylo dost páry. Potom třeba větší vrstva paliva, jenže to by ty kostky musely být kryté ze stran, aby odhořívaly postupně odshora dolů a ne naráz v celém objemu. Samozřejmým řešením problému je přechod na tekutá (kapalná a plynná) paliva, ale zatím ještě chci zkoušet možnosti paliva tuhého.

Kotel z mojí strojovny je samozřejmě ta nejprostší koncepce. Jistě existuje řada dokonalejších konstrukcí. Nějaká menší opatření řeším (izolace), ale do větších úprav kotle (ani stroje) se pouštět nechci (abych nepokazil co funguje). Spíš bych časem uvažoval o opatření náhradního kotle (co by mohl mimo jiné dávat více páry a tak zvýšit výkon strojku).

Protipožární opatření plně schvaluji. Přehřívačům páry (trubičky v topeništi) rozumím, mělo by to zvyšovat výkon, ovšem přesně jak píšeš, u strojků mazaných mokrou parou (jako ten můj) to je nežádoucí a aplikoval bych jedině v případě, kdy bych po tvém vzoru zkoušel turbínový pohon.

Dobře viditelný "kouř" z páry je zřejmě jediné pozitivum provozu v chladných podmínkách. V teplém počasí bude výkon stroje a rychlost lodi jistě vyšší. Jen otázka o kolik. Nezbývá, než si na to počkat do jara.

Share

Palec nahoru Palec dolu

70

Re: Experimentální parník

PetrP napsal:

Z toho mi plyne zásadní omezení na délku jedné jízdy (cca 10 min) při použití pevného paliva, větší kotel případně doplňování vody by s tím nic nezmohlo.

Tenhle kotel ani na delší jízdu dělaný není - vyvaříš vodu a rozletuje se.

U železničních modelů na páru jsem na různých výstavách viděl, že pod kotel přikládají nějaké uhlí. Možná by to mohla být cesta, jak dobu hoření prodloužit.

http://www.celysvet.cz/skin/smile/s6448.gifModře píšu v roli administrátora DF (od května 2010) a černě jako běžný uživatel.
                       S přátelským pozdravem ladous

71

Re: Experimentální parník

Samozřejmě, celá ta strojovna je projektována na použití pevného paliva (tuhý líh), v návodu je uvedena optimalizovaná dávka (3 kostky) a objem kotle je takový, aby v něm zbyla rezerva vody poté co palivo vyhoří. K prodloužení doby činnosti by musel být buď jiný kotel o větším objemu a/nebo zajišťěno doplňování vody do kotle za chodu. Jak píšeš, ten kotlík je pájený jen cínem a musí se na něj opatrně, vyvaření vody by bylo fatální.

S tím prodlužováním to ostatně není tak horké, nejprve musím vyřešit spolehlivý chod a dostatečný výkon, až poté mohu pomýšlet na další vylepšování. Omezená doba chodu mi dělala největší starosti při rozhodování o koupi strojovny. V praxi jsem zjistil, že to není tak omezující. Znovunaplnění kotle a roztopení k varu je záležitostí pár minut, manipulace relativně pohodlná a jak člověk získá praxi, tak to jde snadno a rychle.

Vážně přikládání uhlí jako ve skutečnosti? To by bylo opravdu stylové. Na lodních modelech však problém, že je člověk ovládá na dálku, nelze uplatnit přímou ruční manipulaci jako na souši (a miniaturní živí námořníci a topiči též nejsou k dispozici). Tedy vše musí fungovat nějak automaticky, což je technický problém. Řešit nějaký přikládací systém na pevné palivo je zřejmě slepá ulička, když to s kapalným či plynným palivem lze vyřešit snadněji.

Share

Palec nahoru Palec dolu

72

Re: Experimentální parník

S dobou hoření nic udělat neumím. Máme úplně stejné časy. Celkový čas přibližně 15 min. Prvních 5 minut roztápění a začátek plavby, potom 5 až 8 min. „ostrá“ plavba, nakonec 3 až 5 min. dojezd. Nenašel jsem nic, čím by se to dalo měnit. Pravděpodobně si pevný líh sám všechno dávkuje podle sebe a na okolní podněty není moc zvědavý. Vypadá to jako nevýhoda, ale může to být naopak výhoda. Nemusí být tolik náročný na topeniště jako PePo. Když jsem používal PePo, měnil jsem tyto parametry šířkou a délkou komínu. Jenomže jsem se nesnažil prodlužovat jízdu, ale zkracovat. Pokud to totiž hořelo dlouho, výkon byl velmi slabý. A ještě jedna věc. PePo špinilo kotel jiným stylem než pevný líh, ta špína byla černá a byla všude. Někdy i v trupu. Proto jsem volil samé tmavé odstíny, trupy byly šedé anebo ještě líp černé, aby tu špínu nebylo tolik vidět. Bílý trup ani náhodou. S dobrým počasím se ale časy částečně mění. „Ostrá“ plavba může trvat až 10 minut, přitom celkový čas bude pořád 15 minut. Nezdá se to, ale mně to třeba stačí.
O skutečném uhlí jsem přemýšlel taky, ale zůstalo u přemýšlení. Může to být zajímavé.

Share

Palec nahoru Palec dolu

73

Re: Experimentální parník

Dík za potvrzení. Mám to vypozorované dost podobně. Líh hoří pořád zhruba stejně, akorát že v chladu trvá déle roztopení kotle, což je na úkor délky chodu stroje. Co jsem vyzkoumal, tak prodloužit běh a zkrátit prostoje lze takovým postupem, kdy se nečeká až líh zcela vyhoří a kotel zcela vychladne. Namísto toho jsem zkoušel hned po zastavení strojku otevřít topeniště, zbytky paliva vytáhnout ven (kostky podkládám alobalem, tedy je to snadné) a uhasit. Z kotle opatrně vypustit zbytkový tlak páry a ihned doplnit vodu. Chce to trošku opatrnosti, ale nic strašného (používám ochranné rukavice a brýle). Chladná čerstvá voda se tak významně ohřeje od horké zbytkové a od horkého kotle. Po jeho znovuroztopení tak dochází k opětovnému varu velice rychle a doba chodu se prodlouží minimálně o pár minut. Podobně by mohlo pomoci doplňování kotle předehřátou vodou. Zatím rekordní čas běhu stroje jsem měl snad kolem 20 min, ovšem závěrečné dlouhé minuty se to už točilo velice zlehka a pomalu, tedy na vodě by bylo stejně k ničemu. Delší doba plavby by se mi určitě líbila, ideálem by byla vytrvalost třeba jak s elektromotorem a baterkama, ale to jsou jen sny, co nemusí být nutně naplněny. Zatím mě dostatečně potěší, pokud můj parník dokáže spolehlivě a bezpečně fungovat a plout uspokojivou rychlostí alespoň těch pát minut.

PePo mi přijde docela hnus, při hoření znatelně páchne a čadí, tipoval bych nedokonalé spalování a produkci sazí.

Topení opravdovým uhlím by sice bylo hezky stylové, ale nevím zda vůbec praktické. Minimálně ze zkušenosti s topením v kamnech vím, že se nerozhoří tak snadno, ale zato drží déle žár. Snad by mohlo fungovat ve spojení s tuhým lihem, který by posloužil jako podpalovač a po jeho dohoření by ještě hořelo delší dobu uhlí, samozřejmě nadrcené na vhodnou velikost. Muselo by se otestovat. Ale nerad bych prošlapával slepé uličky a zřejmě ne nadarmo všichni pokročilí parníkáří vesměs používají plyn. Možná to časem také uznám za nevyhnutelné, ale mezitím se spíš chci snažit využít kapalný líh (etanol). Na rozdíl od tuhého lihu či plynu mám totiž doma dostatečné zásoby (odpadní rozpouštědla).

Share

Palec nahoru Palec dolu

74

Re: Experimentální parník

září 2019

V nové sezóně (2019) jsem plánoval s dokončeným parníkem znovu vyplout, prověřit výkon pohonu při normálních provozních teplotách a pustit se do dalších úprav a vylepšování. Původně jsem to chtěl udělat hned na jaře či v létě, avšak klasicky došlo k průtahům. Kvůli chronické zaneprázdněnosti jinými modely a nemodelářskými aktivitami jsem se k parníku dostal se značným zpožděním a čas si na něj udělal teprve v září, po nástupu podzimního počasí.

Po dlouhých deseti měsících jsem opět zatopil pod kotlem a vyzkoušel funkčnost strojovny. Potěšilo mě, že vše fungovalo hladce a bez problémů, nebylo třeba žádné opětovné seřizování ani řešení potíží, komplikace z loňského dokončování byly úspěšně překonány. Výkon strojovny byl lepší, než při loňských testech (vyšší teplota vzduchu) a délku nepřetržitého chodu na jedno naplnění kotle a topeniště se podařilo prodloužit na rekordních 25 minut (zkouška na suchu). S optimismem jsem tedy přistoupil k plavebním testům.

Při nich parník opravdu zrychlil a od pohledu se pohyboval o něco svižněji, než loni. Ovšem pořád nic převratného, žádný spěch. Zatím to tedy ještě není úplně ono, přeci jen bych si přál rychlejší pohyb. Mohu tedy jen litovat, že jsem s parníkem nezvládl vyplout za letních teplot, výkon pohonu by jistě byl o něco vyšší (teplota při aktuálních zkušebních jízdách cca 17°C). Takto budu muset počkat na optimální parní počasí do nové sezóny, zatímco nyní na podzim už lze očekávat jedině ztížené podmínky. Na druhou stranu nemohu být vyloženě nespokojený. Loď sice netrhá rychlostní rekordy, ale přesto bezpečně pluje vlastní silou a i při nižší rychlosti obratně manévruje. Na pohodové relaxační poježdění dostačující. Vytrvalost je také slušná, u vody mi strojek zvládal běžet asi 20 min, ovšem pouze prvních cca 10 min výkon stačí na uspokojivou plavbu, další minuty se již loď na hladině jenom plouží. Po vytažení z vody strojek ještě zvládá další minuty pracovat na suchu bez zátěže, ale praktický význam už to nemá.

Dle loňských záměrů jsem pokračoval testy nového šroubu. Byl jsem zvědavý, zda zvládne loď urychlit více, než původní Modela 30 mm. Zatím jsem se zdržel nákupů a vyrobil si šroub vlastní. Pochopitelně šlo pouze o improvizované řešení, protože konstrukce plnohodnotného lodního šroubu je nad moje síly. Provedení je velice prosté, šroub vystřižen z hliníkového plechu, upnut na lodní hřídel mezi matičky a ručně nakrouceny listy. Což je sice značně nedokonalé, avšak laciné a rychlé na realizaci a příhodné pro optimalizaci parametrů šroubu (možnost snadného měnění stoupání listů v průběhu testování). Šroub jsem navrhl větší (průměr 40 mm, maximum co se vejde), s velkou plochou listů (teoreticky vhodnější pro nižší otáčky), čtyřlistý (z praktického hlediska, nakrucovány vždy dva a dva listy naproti sobě). Výchozí stoupání jsem nastavil spíš mírnější a byl zvědavý na výsledek. Další zkušební plavba však rovněž nepřinesla nic převratného a rychlost lodi s novým šroubem byla na stejné úrovni, jako se šroubem původním.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1dm605s1pbt11eh21f1d12mo1db73.jpg

V nejbližších plánech tedy bude ladění šroubu a zkoušení různého nastavení jeho listů. Uvidím, zda se tímto způsobem podaří parníku přidat alespoň trochu rychlosti navíc. Jinak to zřejmě bude chtít pořešit zvýšení otáček strojku, což závisí na možnosti zvýšení výkonu kotle. Na řadu se tedy dostanou další loňské nápady, izolace kotle a zvýšení tahu. To první by společně s laděním šroubu mohlo jít stihnout ještě letos před koncem sezóny. Další náročnější úpravy však budou muset počkat napřesrok. Mimo jiné bych měl mezi hlavními prioritami konečně vyrobit přepravní bednu, bez níž nepřipadá v úvahu delší transport (např. kvůli účasti na nějaké hromadné akci).

Při zářijových zkouškách se bohužel objevilo i pár negativ. Během příprav strojovny jsem zjistil, že některé z kotvicích šroubů jsou uvolněné od trupu. Zřejmě jsem loni podcenil jejich zahřívání a nadměrným teplem došlo k povolení epoxidu. Izolaci topeniště tedy bude třeba vyřešit lépe. Při delších zkouškách na suchu se znatelně ohřívá rovněž dno trupu pod kotlem. Loni mi to přišlo jako mírné, letos již intenzivnější (zřejmě vliv vyšší okolní teploty a delšího provozu). Riziko přehřívání trupu však hrozí pouze na suchu, při plavbě je trup bezpečně chlazen vodou. Rovněž se opakovaly loňské problémy s vyfukováním plamenů mimo topeniště. Po minulé zkušenosti jsem však ochrannou fólii instaloval s výztužnou mřížkou dospodu, tedy již nic kolem kotle nemůže vzplanout a ani největší zášlehy plamenů tentokrát žádné škody nezpůsobily. Nicméně jde jednoznačně o nežádoucí stav, který bude třeba v budoucnu vyřešit (viz. nucený tah kotle). Při jedné z plaveb také došlo k nehodě, kdy loď náhle ztratila chod. Na vině bylo zhasnutí ohně. Vítr však vanul ke břehu, tedy loď byla záhy bezpečně vylovena, plamen opětovně zažehnut a další plavba již pokračovala bez problémů. Jak vidno, rozhodně tedy nyní nelze usnout na vavřínech, ale čeká mě ještě dost práce na zlepšování. Snad se povede během zimy udělat alespoň něco a na jaře dotyčné novinky vyzkoušet.

Share

Palec nahoru Palec dolu

75 Naposledy upravil: ladous (03-10-2019 18:04:45)

Re: Experimentální parník

Přidávám videa ze zářijových jízd mého parníku (venkovní teplota cca 17 °C). Nahoře s původním šroubem a dole s novým šroubem.

Share

Palec nahoru Palec dolu