26

Re: USS Arizona (BB-39)

Děkuji za příznivou reakci. Právěže mě také netěšilo, že na Monaku delší dobu schází více nových článků o stavbě modelů, tak se s tím nyní snažím něco dělat. Snad se připojí i někdo další. Na příběhu Arizony je právě vidět, jak člověk mívá tvůrčí období, která se střídají s obdobími stagnace. Potom je vždycky potřeba nějaký impuls k probuzení do nové aktivity. Jestliže je moje reportáž pro někoho takovým impulsem, má smysl a jsem rád.

Share

Palec nahoru Palec dolu

27

Re: USS Arizona (BB-39)

S příchodem jara Arizona zahájila svou první sezónu v činné službě. První plavby jsou pochopitelně testovací, na každé nové lodi je třeba vychytat případné problémy a zvyknout si na její provozní charakteristiky. Zatím se objevily dvě potíže, nástavby jdou snímat příliš ztuha (řeším) a jedna hřídel trošku propouští vodu (nevím zda půjde vyřešit bez větších zásahů a zřejmě jednodušší tolerovat). Jinak spokojenost a splněná očekávání. Loďka jezdí hezky, maketově a manévrovací schopnosti jsou solidní. Sázka na neobvyklý systém pohonu a řízení tedy vyšla. Má to pouze určité drobné záludnosti. Již dříve jsem zmiňoval výkyvy rychlosti při zatáčení a nyní jsem si všiml ještě jedné zvláštnosti, při změnách rychlosti je třeba dotrimovat přímý směr (není mi jasné, zda se jedná o vlastnost samotného pohonného systému, anebo o následek nějaké nepřesnosti, nesouměrnosti apod.). Naštěstí nic vážného a zatím ani nic dalšího. Arizona je tedy prohlášena za „bojeschopnou“ a stává se dalším aktivním přírůstkem do mé mini válečné flotily. Přidávám pár fotek z ježdění doma na Vysočině a v Praze na Proseku.

http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjiajqo1ae51rtnul14qe1r713.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjiar6qvdh10oafdr14ep18rt6.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjiaun2hdojrc1mo02701g6o8.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjib1o01cpf1ljv3h9gr6ihca.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjib67g1qgf4h1o1a1vtdpb5d.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjib9i44ko13n112p9g7btb5f.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjibcvqak2ek31hs6nueo93h.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjibhac1cle1ujd1v2l16h9qck.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjibk101fqot8f8cl1autdf0n.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjibooe1ehmbhqnps1vk210c8p.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjibrtu1qo2inrovc4f41o95r.jpg http://www.mo-na-ko.net/php/portal/img/m/34/t/p1ccjibur47gn1um1k4g14dqnot.jpg

Share

Palec nahoru +1 Palec dolu

28

Re: USS Arizona (BB-39)

listopad 2019

Po dvou sezónách od dokončení je Arizona stále v dobré kondici a v provozu se osvědčila. Loni i letos jsem s ní vícekrát úspěšně vyplul a kromě dvou případů (viz. dále) jsem nemusel řešit žádné potíže. Jako jediná slabina se projevilo nedostatečné zabezpečení proti průniku vody do podpalubí. Loďka sice byla zkonstruována jako nepotopitelná (příď a záď vyplněna PU pěnou), tedy nikdy nemůže zcela klesnout pod hladinu. Nicméně se ukázalo, že i relativně malé množství vody v trupu může způsobit fatální problém. Loni byly všechny jízdy OK, avšak letos se mi dvakrát podařilo utopit přijímač (naštěstí bez trvalých následků), což způsobilo ztrátu chodu a loďka musela být vylovena.

Příčina tkví v konfiguraci odnímacích nástaveb, jež neumožňuje aplikovat klasické ochranné opatření v podobě ohrádky kolem palubního otvoru. Kvůli stavebním nepřesnostem je navíc spára mezi trupem a palubou větší, než minimální a jakmile jde vlna přes příď, voda snadno steče po přední palubě a prosákne pod nástavbu. Situaci ještě zhoršuje plné papírové zábradlí, tedy voda nemá kudy odtéct přes palubu a jediná cesta jí zbývá směrem dozadu. Jelikož při jízdě ve vlnách loďka nabírá vodu především přídí, nejvíc jí dovnitř zatéká hned na předním okraji palubního otvoru, kde je jako první na ráně právě přijímač.

Přitom se jako dvousečné ukazuje rozdělení trupu plnými přepážkami na menší vodotěsné úseky. Přijímač je uložen poměrně natěsno v samostatném malém oddělení a přestože neleží přímo na dně, stačí relativně málo vody, aby její hladina vystoupala k palubě a přijímač byl zaplaven. Paradoxně jsou na tom lépe moje plovoucí kity, u nichž je spára mezi palubou a trupem poměrně těsná a voda tudy prosakuje minimálně. Navíc se díky absenci vnitřního členění může na dně trupu volně rozlévat a muselo by jí dovnitř protéct poměrně dost, aby došlo ke kompletnímu zatopení vnitřních komponent. Při projektování modelu se mi tedy nepodařilo plně domyslet všechny detaily a konstrukce získala slabé místo.

Po zmíněných letošních nehodách jsem si nějaký čas lámal hlavu, jak by šlo vnitřek trupu šikovně ochránit před vodou. Nicméně jsem na nic převratného nepřišel a své úsilí po nějaké době vzdal. On totiž není problém palubní otvor před jízdou jednoduše zalepit, případně průhlednou lepicí páskou přelepit spáry mezi palubou a trupem. Jenže takové řešení je současně silně nepraktické, protože potřebuji snadný a operativní přístup dovnitř (zapojení konektorů před jízdou, vkládání a vyjímaní baterek, větrání aby zkondenzovaná vlhkost neškodila elektronice apod.). Raději jsem tedy nechtěl pokračovat v marné snaze a rozhodl se zaměřit na perspektivnější cíle.

Uvedenému nebezpečí je totiž nejlepší čelit preventivně, jízdou pouze ve vhodných podmínkách. Pokud je klidná hladina, žádné nebezpečí nehrozí a ve vlnách prostě plavba s malými lodními modely postrádá smysl. Faktor velikosti je v každém případě limitující a mini lodičky se i na menších vlnách hrozně zmítají. Potom je podružné řešit dokonalou stabilitu a zabezpečení proti vodě. Hlavní je tedy zachovat chladnou hlavu, zbytečně neriskovat a nepokoušet osud. Lépe plavbu odložit, než řešit potíže. V posledních dvou sezónách se mi s mini loděmi nejlépe jezdilo během klidných letních večerů. V dřívější denní hodinu je sice vidět lépe, ale zas obvykle aspoň trochu fouká, což je požehnání pro plachetnice, ale pro mé lodičky naopak hrozba.

Dále jsem učinil problematickou zkušenost při hromadných srazech. Kdysi v dobách prvních úvah o stavbě Arizony mi přišlo praktické mít malé lodě kvůli skladnosti při cestování na společné akce. Jenže když je na hladině současně více lodí, vzniká pro ty malé dost nepříznivé prostředí. Další (zejména větší a rychlejší) lodě vytváří nepříjemné vlny i na jinak klidné hladině a v případě kolize bude malá loď vždy v nevýhodě. Zejména pokud se jezdí na omezené ploše a vlny se zesilují odrazy od břehů, voda brzy připomíná vařící se kotel, do kterého se pouštět s mini lodí představuje adrenalin a hazard. Do budoucna tedy nezbyde, než malé lodě na srazy vůbec nebrat, anebo pouze pro prezentaci na břehu.

Po dvou letech tedy stále zůstávají naléhavě platné závěry ohledně potřeby výstavby větších modelů, přičemž za tu dobu přeci jen došlo k určitému pokroku. Kromě speciality v podobě parníku jsem jednu větší loď rozestavěl a další plánuji. Do příštích sezón už bych tedy měl být vybaven přeci jen lépe. Současně nechci na malé lodičky zcela zanevřít. Arizona se mezitím dočkala a jistě ještě dočká dalších následovnic (papírových a především plastových), ale již půjde jen o jednu kategorii a vývojovou větev, nikoli o hlavní téma mé lodně modelářské činnosti.

Share

Palec nahoru Palec dolu