Výstava Kouzelný svět modelů v Milevsku

V průběhu zimy každoročně kluby pořádají lokální výstavy modelů. Nestává se však příliš často, aby modely obsadily na delší dobu některé reprezentativnější prostory. A přesně tato výjimečná situace nastala letos v Milevsku, kde místní muzeum přišlo s nápadem zahájit sezónu s výstavou Kouzelný svět modelů.

Jak vše začalo
Vše začalo jednoho listopadového dne roku 2009, kdy jsem byl po probdělé noci v ranních hodinách probuzen telefonátem od doposud neznámého muže, z kterého se po pár větách vyklubal kurátor výstavy Václav Sládek. Byl jsem tedy osloven jako zástupce lodních modelářů a jelikož jsem člověk dobrotivý, tak jsem svou nápomoc přislíbil. Téměř okamžitě jsem oslovil další modeláře, z nichž někteří své modely bez váhání zapůjčili, u jiných to díky mé skleróze nakonec nedopadlo, ale velký dík patří samozřejmě všem.

Pár nevšedních modelů

V muzeu jsem byl domluvený, že modely dodáme do poloviny února. O to větší bylo moje překvapení, když začátkem ledna přišla prosba o dřívější dodání modelů. A tak jsem jednoho krásného dne, kdy náhodou nesněžilo, vyrazil z Písku přes Prahu do Kamenných Žehrovic, kde jsme s Dadou navštívili předního českého parníkáře a popularizátora páry Jiřího Voráčka, který nám ukázal svou říši a zapůjčil parní strojovnu s kolesovým parníkem Philadelphia.

Na vernisáži byl docela nával - nechyběli Ivvo s rodinou a Dada.

Po milém posezení jsem odvezl Dadu domů a naložil u něj křižník Nachi. Teprve na parkovišti v Bohnicích jsem pochopil, jak vypadá sníh na silnici. Po minutovém snažení, kdy Dada pomohl zatlačit, vyrážím směr Černý Most, kde vyzvedávám nedokončený model v přírodní barvě jakéhosi policejního člunu od Ivva. Své putování končím u Nexe, který zapůjčil hasičský člun sovětské produkce Salamandr. Po 300 ujetých kilometrech přijíždím po celodenním putování domů, abych o pár dní později odvezl modely do muzea.

Některé modely jsou skryty ve vitrínách či za skleněnou přepážkou...

Budoucí expozice už se pozvolna plnily různými modely a já byl spokojen, že mám to hlavní břímě konečně z krku. Zbývalo jen čekat na vernisáž. Když jsem od kurátora necelý týden před vernisáží zaznamenal další telefonát, kde se mě ptal na popisky modelů, které jsem již v lednu s modely předal, tak jsem trochu znejistěl. Z hlavy jsem tedy nadiktoval to, co jsem si pamatoval, a čekal na výsledek.

... a jiné nad hlavami návštěvníků.

Vernisáž
Vernisáž se konala ve čtvrtek 4. března 2010 od 16:00 h. Jelikož jsem toho dne počítal se stávkou železničářů, tak jsem měl alespoň o důvod navíc, proč jet do školy v Plzni autem. Stávka se sice nekonala, ale to v pondělí, kdy jsem do té Plzně vyjel, málokdo tušil.

Pozvánka a seznam spolupracujících modelářů s Dadou na čestném místě

Dada se vernisáže nemohl dočkat, tak vyrazil vlakem se značným předstihem a byl tak jediným, kdo si před vernisáží prohlédl celý areál. Já jsem dorazil krátce před začátkem a Ivvo také. Vlastní chodba s vystavenými modely byla narvaná lidmi, především zástupci tisku a modeláři. Po úvodních proslovech se za doprovodu hudby prostor během krátké chvíle téměř vylidnil. Což byla moje příležitost, protože se konečně dalo nafotit pár snímků. V podstatě jsem nafotil téměř vše, co se nabízelo, ale abych nedělal výstavě medvědí službu, tak dnes přinesu jen malý zlomek fotografií.

Voráčkovo Philadelphia a Ivvův člun s parní strojovnou v pozadí

Věřím, že případné návštěvy výstavy, která potrvá do 2. května 2010, nebudete litovat. Vstupné je na dnešní dobu spíše symbolické a zahrnuje prohlídku celého muzea. Komu snad cesta kolem nevyjde, tak po ukončení výstavy doplním fotogalerii.

Válečná plavidla s Dadovo Nachi v pozadí a Nexovo Salamandr

Celá fotogalerie
Rajče.net

Obrázková galerie Foto: ladous © 2010

Pro MoNaKo ladous