Výletní parníček

Autor: Tom Vilcsek <>
Téma: Lodě, Vydáno dne: 03. 08. 2009 na www.mo-na-ko.net


Pomocí MoNaKo-DF se mi podařilo najít na internetu jednoduchý nákres výletního parníčku (ten nákres jsem samozřejmě nenašel já, ale někdo jiný - kdybych ho hledal já, nikdy by se nic nenašlo). Byl na něm nárys, bokorys a žebrorysky. Nástavba a detaily byly buďto nevýrazné nebo pro mně nesrozumitelné. Posbíral jsem tedy co nejvíce fotek podobných člunů a tak trochu improvizoval. Detaily, které jsem nepochopil jsem raději nevyráběl. Účelem totiž nebyla dokonalá maketa, ty já totiž stejně pořádně neumím. Zaujaly mně především ladné křivky a štíhlý trup, který by snad mohl být i dostatečně rychlý.


Měl jsem již delší dobu připravený kotlík a nový strojek. Připravené vnitřnosti jsem zvážil na kuchyňské váze, připočítal váhu vody a vynásobil dvěma. Z toho mi vyšla délka 85cm, šířka 15cm a ponor asi 5,5 cm. Jelikož můj kotlík i strojek jsem nepovažoval za žádné siláky, bál jsem se velké celkové hmotnosti a proto jsem dále na velikosti již nepřidával, aby to jelo co nejlépe.

Protože na všech fotkách jsou tyto čluny celodřevěné s kovovými doplňky, tak i já jsem takto stavěl. K žebroryskám jsem na nákresu přidal nosy a začal stavět klasickou metodou. Na plaňkování jsem si dával hodně záležet, kromě první lišty jsou všechny plaňky porůznu upravované, strávil jsem nad tímto opravdu nenormální množství času. Chtěl bych jenom podotknout, že plaňky nenahřívám nad párou ani nevařím ve vodě, nutím je do správných tvarů bez ohýbání předem. Pouze lišty na dřevěný límec na palubě jsou vařené ve vodě. Trup není nijak tmelený, je pouze broušený. Na trupu vznikla omylem patina při mořidlování (lepidlo nechtělo vsáknout mořidlo), ale nakonec to vlastně nevadí, na většině fotek to vypadá právě takto. Žebra jsou překližka 5mm, plaňky 2x5 mm.

Hřídel pro lodní šroub je z dílů mosazných a bronzových, na obou koncích jsou kuličková ložiska. Šlo mi o co nejmenší třecí odpor a zároveň to takto souhlasí s nákresem. Servo pro kormidlo je pod kabinou a kormidlo se ovládá pomocí lanek. Na zádi totiž není vůbec žádné místo. Tomu jsem ale musel uzpůsobit celkový vzhled vnitřku kabiny, takto to určitě na skutečné lodi uvnitř určitě nevypadá. Ale nedalo se nic dělat. Celá nástavba je z balsy 2 mm kvůli hmotnosti. Vše na zádi je rozebiratelné a není problém i s vytahováním kormidla. I když se to možná nezdá, je možno bez větších problémů měnit ložiska v pouzdru hřídele. Kormidlo s hřídelem jsou natolik těžké, že zároveň vyvažují loď.

Nacpal jsem do lodi všechny vnitřnosti a šel do vany vyvažovat. Při zprávné stabilitě jsem se ale dostal 2cm nad plánovaný ponor. Mohl za to příliš velký kotel, který je i vzhledově silně rušivý. Na nákresu je malý ležatý nízký kotlík a já tam dal takovou obludu. Mírně jsem ubral na olovu a dostal se na 1cm nad plánovaný ponor. Při první zkoušce na rybníku jsem zjistil nestabilitu při otáčení. Kotel má totiž většinu váhy nad ponorem. Po pár bezůčelných úpravách jsem to celé vzdal. Hlavním důvodem byl nenormální vzhled s kotlem a s tím i spojená příčná nestabilita. Kotel se strojkem jsem vytáhnul ven, dal dovnitř malý válcový kotlík vzhledově vhodný, ale s nedostatečným tlakem páry. Postavil lodičku na nejvyšší polici jako dekoraci. Vše se dá vyřešit správným kotlem, ale takový já vyrobit neumím. Jaká zde patří vrtule neuvádím, to zjišťuji během zajíždění, na které nikdy nedošlo.

Loď měla být zhruba o 15cm delší a taková maličkost se mění celkem těžko. Většina článků psaných na Monaku je sice o tom jak se něco nakonec povedlo, ale mně připadá rozumné pochlubit se vlastní chybou. Třeba to někomu pomůže a on sám takovou chybu neudělá. Vynaložené práce rozhodně nelituji, někdy to možná v budoucnu dodělám.

Obrázková galerie
Obrázková galerie

Tomáš Vilcsek
Ostrava Na začátek článku