Letadlová loď Enterprise

8.10.2003

   Během jara a léta jsem postavil svůj další lodní model. Tentokrát jsem již opustil koncepci volně plovoucího modelu a pokusil jsem se experimentovat s dálkovým ovládáním.

Enterprise

    Jako předlohu pro model jsem zvolil americkou letadlovou loď Enterprise z 2. sv. války. Jedná se o jedno z nejslavnějších plavidel války v Tichomoří, jednu ze tří jednotek třídy Yorktown (poslední z trojice byl Hornet). Enterprise vstoupila do služby v roce 1938 a během 2. sv. války se zúčastnila řady akcí a slavných bitev v kterých byla mnohokrát poškozena, ale na rozdíl od svých sester válku přežila a v roce 1958 byla vyřazena. 

   Technické údaje lodě byly následující: Standartní výtlak 19800 tun, plný výtlak 25500 tun, délka 250 m, šířka 34 m, ponor 8,8 m, výkon strojů 120000 koní, rychlost 33 uzlů. Výzbroj představovalo 8 protiletadlových děl ráže 127 mm a 16 rychlopalných protiletadlových kanónů ráže 28 mm, které byly během války nahrazeny postupně se zvětšujícím počtem kanónů ráže 40 a 20 mm. Loď byla schopna nést až 100 letadel.

   Stejně jako v případě mých předchozích modelů jsem měl k dispozici jen minimální dokumentaci, to však příliš nevadilo, neboť si netroufám na stavbu opravdové kvalitní makety, ale jen na jednoduchý model, který pouze přibližně napodobuje svou předlohu a dá se zhruba nazvat polomaketou. Měřítko modelu jsem zvolil 1:400. Vzhled plavidla měl odpovídat roku 1942, ve kterém se skutečná Enterprise zúčastnila důležitých bojů u Midwaye a Guadalcanalu přičemž nesla tmavomodrou kamufláž Measure 21, která se na rozdíl od vícebarevných schémat dá poměrně jednoduše namalovat. 

Stavba trupu

   Trup modelu jsem opracoval z kusu polystyrenu a jeho povrch jsem pomocí Herkulesu polepil v několika vrstvách pruhy balicího papíru. Poté jsem zakytoval nerovnosti, jako tmel posloužil Herkules zahuštěný sádrou. Nakonec jsem trup přebrousil a několikrát natřel Balakrylem jako impregnaci a základní nátěr. Vnitřek trupu jsem vydlabal pro získání potřebných prostor na vnitřní zařízení. Letovou palubu jsem zhotovil z kartónové krabice, ostrovní nástavba a většina ostatních detailů je z balzy. 

   Model jsem natřel Balakrylem, potřebný odstín kamufláže jsem namíchal pomocí tónovací barvy Hetcolor. K pohonu slouží malý elektromotor na 3 V, zakoupený za cca 30 Kč v modelářské prodejně, hřídel je z ocelového drátu, spojka z plastové trubičky od náplně do propisky, z té jsou zhotoveny i pouzdra hřídele šroubu a kormidla. Lodní šroub jsem za pár korun zakoupil taktéž v modelářské prodejně. Těsnicí komůrka hřídele naplněná vazelínou je slepena z kartónu a ze stejného materiálu je vyrobeno také kormidlo.

Ovládání

   Dálkové ovládání jsem získal z dětského autíčka. Protože se jednalo o můj první experiment s rádiovým řízením modelu, nechtěl jsem příliš investovat a koupil tedy v hypermarketu autíčko s jednokanálovým ovládáním za cca 160 Kč. Dvoukanálové ovládání by bylo sice výhodnější, ale takové hračky jsou znatelně dražší, a tak jsem se prozatím spokojil s lacinějším řešením. Dálkové ovládání tedy slouží pouze k řízení kormidla, motor je třeba samostatně zapínat před jízdou. Přes přijímač je napájen elektromotorek sloužící k pohonu kormidla. Ten je umístěn v zádi trupu ve vertikální poloze a svou hřídelkou natáčí pomocí řemeničky (gumičky) páku kormidla zhotovenou z kousku balzy. Pokud je dálkové ovládání zapnuto, motorek se otáčí jedním směrem a vychyluje tak kormidlo na jednu stranu. Když je z vysílače vyslán signál, dojde k přepólování a motorek přetočí kormidlo na stranu druhou. Tento systém je samozřejmě velice primitivní, ale přesto umožňuje alespoň částečné ovládání směru jízdy, což je významný pokrok proti volným modelům. 

   K napájení motoru a přijímače slouží běžné suché články a baterie. Motor i kormidlo mají samostatný zdroj, protože jedna plochá baterie na provoz obou zařízení nestačila a dálkové ovládání přitom vynechávalo. Použití akumulátorů jako zdroje by bylo samozřejmě vhodnější, ale pro jednoduchý pokusný model se mi zatím nechtělo více investovat. Nakonec jsem model dovážil pomocí použitých baterií a šroubů. Jeho výtlak činí zhruba 650 g. Stavba modelu si vyžádala asi 40 hodin čistého času. 

Vlastnosti modelu

   S hotovým modelem jsem podnikl zkušební plavbu na rybníce. Plavební vlastnosti jsou poměrně uspokojivé. Nedostatek byl zjištěn u pohonu, protože použitý šroub se ukázal být pro motor příliš "těžký", takže jej bude třeba trochu ořezat, aby pohonná jednotka pracovala dostatečně účinně. Dálkové ovládání se ukázalo jako funkční, avšak ne zcela spolehlivé. Účinný dosah vysílače není velký a navíc je "dálka" náchylná k rušení. Použité rádio nejjednoduššího typu je samozřejmě již z principu málo odolné proti rušivým vnějším vlivům a navíc situaci jistě zhoršuje nekvalitně provedená elektroinstalace. Bude tedy třeba si ještě pohrát s odrušením a anténou, aby se spolehlivost dálkového ovládání zvýšila. 

   Model letadlové lodi Enterprise je stejně jako moje předchozí díla značně nedokonalý, ale přesto mi jeho stavba přinesla další cenné zkušenosti, uspokojení z vlastní tvůrčí činnosti a snad může být také inspirací pro začínající nezkušené modeláře, kteří jsou na tom podobně jako já. 

OBRÁZKOVÁ GALERIE

Petr Plát - Petr.Plat@seznam.cz