Deník ze stavby Pilota 24

předchozí části, část: 17, 18, 19, 20, 21

 

17.část

58. den

  • Lepení paluby.
Konečně mám vyroben (snad) dostatečný počet plechů na polepení paluby, takže při chvilkách mezi zemědělskými, pracovními, kynologickými, rodičovskými a manželskými povinostmi se mi podařilo přilepit pár prvních plátů.

Zatím jsem uspokojivě nevyřešil připevnění krytů podpalubí a nástaveb. Jejich těsné napasování, jak je zmíněno v návodu, se mi nezdá být zrovna spolehlivé a šroubky by byly vidět. Možná je pojistím leteckou gumou šprajcnutou v podpalubí, ale ještě nejsem definitivně rozhodnut. Také zatěsnění prostředního otvoru bude problematické, už takto kryt nekopíruje prošlup paluby a pokud ještě přidám nějaké těsnění... Škoda, že mě to netrklo dřív, teď je už pozdě na nějaké velké předělávky...

Obrázky

Příď s nalepenými plechy a použité lepidlo.
Detail levoboku.
Detail pravoboku. Sice spoje vypadají v makru hrůzostrašně, ale z větší vzdálenosti a po natěru to bude určitě lepší.

 

18. část

59. den

  • Dokončení paluby.
Konečně se mi podařilo vyšetřit si nějaký čas pro postrčení stavby kupředu. Mojí prioritou je teď kompletní dokončení trupu abych mohl provizorně vyjet z doku.

Obrázky

Kompletně vystrojená paluba. Bylo potřeba vyrobit dva poklopy, nalepit průvlaky a pacholata, z drátu vyrobit a nalepit zábrany na přídi a zádi, průvlaky pro uchycení provazového žebříku a sloupky zábradlí. upravit a zalepit kotvu, vyrobit a zalepit , zalepit , nalepit lavičku a nakonec ještě doplnit nějaké větráky na palubu.

Na obrázku je celkový pohled na loď. Část paluby je již natřená, protože jsem potřeboval spotřebovat nachystanou barvu, kterou jsem natíral vrátek.

Příď.

Pro výrobu vrátku jsem použil původní díly a díly zbylé z adaptace nějaké stavebnice na zakrmovací loď. Poklopy jsou původní, akorát se mi zdálo, že jedna klika je na takový poklop málo, tak jsem udělal dvě.

Střed lodi.

Průvlaky provazového žebříku jsou z drátu, ale možná je ještě vytáhnu a nahradím částí rybářského obratlíku. Bedna na nářadí je z plastových destiček, dřevěné části z nosníků. Velký větrák je zkanibalizován z nějaké stavebnice a o malých větrácích bude řeč u dalšího obrázku.

Záď.

Sloupky zábradlí, zábrana a vlajková žerď je z drátu, malý větrák je z kontaktů zářivkového startéru.

60. den

  • První nátěr paluby.
Po dnešním dnu již vidím světlo na konci tunelu. Zbývá druhý nátěr paluby, nabarvení některých detailů, nalepení jména lodi, osazení motorem, servy, přijímačem a bateriemi. Asi se taky pustím do přepracování držáku perutě kormidla, nějak se mi tvarově nelíbí.
První nátěr paluby je akrylovou Agamou (Světlá tyrkysová C35M). Před nátěrem jsem všechno odmastil benzínem (taky proto, že švagrová postavila vedle lodi friťák a ta pak byla celá zaprskaná olejem).
V detailu jdou vidět šmouhy, rozhodně to chce ještě jeden nátěr.
Popisky jsou tištěny barevnou laserovou tiskárnou na zvláštní obtiskový papír (viz. PROPAGTEAM). Ještě si musím ujasnit další postup. Pokud víte, poraďte!

Jen tak na okraj, nápisy Mototechna nesouvisejí s lodí, ale s člověkem, který mi ty papíry sehnal a potřebuje je na nějaký model veterána.

61. den

  • Finalizace paluby a trupu.
V klidu, při sluníčku, jsem dokončil nátěr paluby a na ní umístěných detailů, přilepil jsem lana zábradlí a vrhnul se na obtisky. A taky jsem vyměnil ručně dělaná očka za rybářské obratlíky.

Taky jsem vylepšil tvar držáku kormidelní perutě a nalakoval jsem jej na zeleno.

Obrázky

Celkový pohled na dokončenou palubu.
Příď.
Záď.
První test nálepek. Zkoušel jsem je na bedně u které se mi podařil krupičkový povrch. Jak vidět, nálepka perfektně přilnula a okopírovala povrch. Následně jsem ještě bednu přestříkal lakem, abych zjistil, jak se snáší s původním nátěrem. Vše bylo OK.
Výroba nálepek byla nad očekávání jednoduchá: potištěný speciální papír (viz. předchozí díl) jsem přestříkal bezbarvým lakem a po hodinovém schnutí jsem obtisk vystřihl. Místo pro umístění obtisku jsem natřel Adhesolem. Nálepku jsem vložil do vody, počkal až se uvolní a sesunul ji na místo určení. Následně jsem jemným hadříkem vytlačil zpod nálepky vzduchové bubliny, vodu a adhesol a nechal 15 minut zasychat. Posledním krokem bylo přetření nálepky Tensolem (ale to bylo asi zbytečné).

Potřeby na výrobu nálepek:

  • Bezbarvý lak, mám vyzkoušený přestřikový lak lesklý od PRIMY (vyhoví asi jakýkoliv, jen je potřeba, aby byl kompatibilní s nálepkami a podkladovým lakem).
  • Roztoky na obtisky
  • a samozřejmě štětec :)
Tady je výsledek.
Na zádi ještě domovský přístav. Oprýsknutí laku je od ostré hrany svěráku, opravil jsem jej štětcem sprejovou barvou nastříkanou do kelímku, kde jsem ji nechal trošku zhoustnout.
Tady jsou části obratlíků, které nahrazují původní neuměle vyrobená očka.
Zábradlí je vyrobené z chirurgického nylonu. Na jedno zábradlí je lepeno epoxidem, na druhé sekundovým gelem. Uvidíme, co bude držet lépe.

62. den

  • Nástřik trupu bezbarvým lakem.
  • Oděrky.
  • Strojovna a kormidelna.
Dneska ráno jsem nalakoval celý trup (včetně paluby) stejným bezbarvým lakem, který byl použit při výrobě nálepek. Než trup zaschnul, vyrobil jsem ze síťoviny oděrky (jsou namotány na pásku překližky a probarveny silně naředěnou šedou Agamou). Oděrky jsem nakonec k přídi a zádi přišil (návod radí přilepit, ale nějak se mi nepřišlo vhodné lepit je na lak).

Následovala instalace hřídele lodního šroubu, kormidla, serva a první zkušební rozběh motoru.

Když to zrekapituluji, tak mi chybí:

  • Připevnit zdroj, regulátor a přijímač.
  • Dokončit stožár a přední nástavbu, což je důležité vzhledem k tomu, že ve stožáru je dutina pro anténu.
  • Vymyslet a vyrobit provazový žebřík (původní má provazové příčky, na 25 je z nějaké kulatiny.
  • Vymyslet a vyrobit záchranný člun včetně jeho držáku (dle dosti nezřetelné fotografie).
  • Dokončit střechu kormidelny včetně radaru, reflektoru, houkačky, světel a páru dalších blbinek.
  • Vyřezat okna z futrálů na CD.
  • Vsadit dveře.
  • Možná by nebylo špatné se zamyslet (dost pozdě) na způsobu uchycení nástaveb k trupu.

Obrázky

Celkový pohled na loď.

Neodolal jsem a doplnil ještě nehotové nástavby, abych se mohl kochat...

Ještě pohled od přídě.
Detail přišití oděrek k bortu. Asi tam ty uzlíku nechám. Oděrky jsou přišity chirurgickou nití, kterou se mi podařil provléci oky sítě tak, že není vidět. Uzlíky a otvory jsou zakápnuty sekundovým lepidlem.
Trochu jiný pohled na příď.
Kormidlo, lodní šroub a zadní oděrka.

S instalací šroubu jsem se kapku natrápil, protože zkrácený konec zakápnutý epoxidem se ukázal o kousek delší než bylo zdrávo, takže jsem jej musel o kousek zbrousit. To všechno jsem zjistil až po zasunutí hřídele do vazelíny (silikonová v tubě, použitelná i v potravinářství). Navíc jsem už měl v té době natřeny dosedací plochy držáku kormidelní perutě silikonovým tmelem... no byla to patlačka.

Pohled do strojovny. Při testování jsem k mé nelibosti zjistil, že převodovka je dost hlučná (tedy pokud jede na plný výkon). Třeba se to časem zlepší.

63. den

  • Stožár a sloupky zábradlí.
Štěstí mi přeje, dítka jsou na tři týdny u moře, v kurzech angličtiny taky polevilo tempo, takže mám víc času a jde to poznat...

Obrázky

Podle fotky Pilota 25 jsem si nakreslil a rozměřil stožár, navrtal pomocné otvory pro různé držáky. Ty jsem pak přilepil epoxidem. Potom jsem stožár vlepil do nástavby, vyztužil jeho patku a nastříkal. Navíc jsem ještě stihnul navrtal otvory do kajuty a zalepi do ní zábradlí.

Fotky skutečné lodi co mám k dispozici jsou celkem mizerné (ale díky za ně), takže jsem si toho musel dost přimyslet. Je tedy možné, že tam něco přebývá, nebo chybí, případně že to, co vypadá jako světlo není světlo.
No, hlavně aby tam nebyla velká bota.

Přilepil jsem světla a pak se pokochal. No a potom s hrůzou zjistil, že zábradlí má být černé! Přitom fotku mám před sebou a přesto jsem měl zafixováno, že je bílé...
Ještě jeden pohled...
Tady už je zábradlí v pořádku, ale bílá byla pěknější.
Detailík paty stožáru a zábradlí.

64. den

  • Člun.

Obrázky

Na originální fotografii je na kajutě nějaký člun, tak jsem se něco takového pokusl vyrobit.

To oranžové je připravená střecha kormidelny.

Lepení člunu epoxidem na kousku igelitu. Černá guma na stole je opět nedocenitelná...
Nějaké dotmelení...
Člun po nástřiku základovou barvou s plničem. Ta šedá se mi líbí, ale na originálu je člun béžový. Ještě budu muset nalepit nějakou podlážku a na boky přidat lano.

V pozadí je můj první pokus o držák záchraného kruhu, je funkční ale vypadá divně. Snad se mi podaří sehnat nějaký tenký plech (napadá mě plechovka od piva) a z něj to zfušnout...

65. den

  • Zasklení oken kormidelny, vybavení kormidelny, lodní zvon, vlajka, ...
Tuto sobotu jsem se šudlil s detaily, nejvíc práce mi daly okna kormidelny, protože co kus to originál. Průběh práce jsem nefotil, takže vás seznámím jen s výsledky.

Obrázky

Celkový pohled na loď, začíná vypadat k světu.
Lodní zvon je vyroben z půlky rybářského obratlíku a ten bazmek nad ním má být měřič rychlosti větru (snad jsem z toho shluku pixelů na fotografii uhádl správně účel tohoto přístroje).
Interiér kormidelny po přilepení vybavení. Ještě musím dodat mapu na stůl...
Opět kormidelna, ale z jiného pohledu.
Vrchol stožáru s koutovým odrážečem. Odrážeč je ze tří vrstev papíru, lepen sekundovým gelem a natřen stříbřenkou. Dal spoustu práce a přitom taková blbost :)
Záběr většího kousku stožáru.
Okna kormidelny jsou zasklena plexisklem z futrálů na CD. Napřed jsem vložil kousek plexiskla za okno a obvod otvoru vyznačil ostrým špendlíkem. Řezal jsem americkou pilkou a na míru obrušoval pilníkem. Lepeno je hustým vteřinovým lepidlem, ale jeho výpary jsou dost agresivní, což jsem poznal na oknech ve dveřích (nejsou na obrázku), které se slušně zamlžily (nechal jsem je při schnutí položeny vodorovně a páry z jedné strany vykonaly dílo zkázy). Mírně jsou ale postiženy v podstatě všechny okna.
Vlajku na zádi jsem vyrobil z původní trikolóry (české), kterou jsem napřed prosytil na rozhraní modrého pruhu vteřinovým lepidlem aby se nepárala a pak jsem modrou odřezal. Do bílého pole se ještě pokusím přidat polského orla, ale uvidím, jestli se to podaří...

66. den

  • Další obtisky a lanový žebřík.
Protože jsem si ujasnil, které nálepky ještě budou potřeba a kamarád také potřeboval nějaké vyrobit, vlítnul jsem na to a za večer jsem měl všechno vytištěno i zalakováno.

Obrázky

Tentokrát jsem použil bublinkovou tiskárnu. Na obtisku jsou různé výstražné tabulky (anglické, ale v tomto měřítku to nepoznáte :) ), dále popisky na záchrané kruhy atd.

Hodně různých cedulek jsem našel zde.

Výroba provazového žebříku v detailu, připletl se mi tam i člun s nalepenou podlážkou a provazy.

Původní žebřík byl jenom lanový, na 25 má příčky (asi) kovové. Vyrábím je ze zvonkového drátu včetně bužírky. Aby byl drátek rovný, upnu jeden jeho konec do svěráku a za druhý s citem zatáhnu kleštěmi. Drát se o kousek protáhne a zároveň i vypne. Konce příček jsou zahnuty a pojištěny zakápnutím sekundovým gelem. Lano je opět z chirurgické nitě.

 

67. den

  • Jdeme na vodu...
S hrdostí a neskromností sobě vlastní Vám oznamuji, že dnes, v sobotu 25.6.2005 ve 20:45, se poprvé dotkl kýl lodivodského člunu Pilot 25 vodní hladiny. Událost se odehrála v chráněném přístavu (vaně). Bylo provedeno příčné vyvážení, kontrola těsnosti trupu a byla prověřena funkčnost všech agregátů.

Po konečném vystrojení bude loď zařazena do činné služby.

Teď si uvědomuji, že jsem nevyfotil uložení akumulátorů a příjimače. Do příště to napravím...

Obrázky

Spuštění na vodu předcházela instalace pohonných akumulátorů, přijímače a regulátoru. Dále byla na vysílači omezena výchylka páky kormidla tak, aby v krajních polohách nedocházelo k jeho přetěžování.
Při motorových zkouškách byl dále omezen výkon motoru pro chod vpřed na 70% a chod vzad na 35%. Tyto hodnoty budou pravděpodobně dále upraveny při testech na volné hladině.

Vzhledem k hmotnosti akumulátorů je loď mírně přetížena (cca. 4 mm na vodorysce). Pokud by toto přinášelo nějaké problémy, nahradím šestičlánek (NiCd 2000 mA) sadou tužkových NiMH 2500 mA.

Pro mě překvapivé bylo zjištění, že po vyjmutí akumulátorů je loď silně nestabilní a jeví snahu se převrátit.

68-69. den

  • Pokračujeme...
Zkouška ve vodě byla impulsem k zintenzivnění prací na dokončení lodních nástaveb. Tady si zrekapituluji, co mi ještě chybí udělat:
  • Transportní bedna (Kebo díky za inspiraci).
  • Kliky ke dveřím do kormidelny.
  • Držáky záchranných kruhů.
  • Vyleštit střechu kormidelny.
  • Radarová anténa.
  • Doplnit pár drobností na střechu kormidelny.
  • Zadní poziční světlo na kormidelnu.
  • Vyvěsit nějaké signalizační vlajky.
  • Vyspravit drobné oděrky na nástavbách.
  • Možná se rozhodnu na některých místech provrtat brlení a připevnit pneumatiky přesně tak, jak je to na fotkách.

Obrázky

Zatím poslední stav prací. Okna do podpalubí jsou již přelepena fólií. Snad budou držet. Pokud ne, mám v záloze dvojsložkový polyuretanový Bison. Dále byly doplněny obtisky (člun, stožár, kormidelna, vlajka). Přivázány oděrky (pneumatiky ze staré autodráhy).

Na kormidelnu byly přilepeny madla. Protože stěna kabiny 25 není na rozdíl od 24 lomená, jsou madla v zadní části z jednoho kusu. Protože je ale kabina (z historických důvodů) 24-ková, musel jsem madla v zadní části kapku ohnout, aby kopírovala tvar. Jako materiál je použit drát na vázání plotů zbavený isolace.

Detailní pohled na přední nástavbu.

Světlík do kajuty je opět zasklen plexisklem od obalů na CD. Lepeno jest sekundovým lepidlem a příležitostně v rozích pojištěno zbytkem epoxidu.

K uchycení provazových žebříků jsem použil upravené karabinky z nejmenších obratlíků, které jsem sehnal (10 ks za 40,-). Zbylé obratlíky jsou použity k uchycení lan na stožár a střechu kormidelny.

20.část

70. den

  • Transportní bedna.
Protože se den vyplutí nezadržitelně blíží, rozkýval jsem se k výrobě transportní bedny. Nějakou chvíli jsem váhal, jestli vyrobit bednu o velikosti zkompletované lodi (šlo hlavně o výšku danou stožárem), nebo něco menšího s tím, že přední nástavba bude sejmutá. Nakonec jsem si napsal vzorečky pro výpočet velikosti polotovarů, shromáždil a proměřil všechny použitelné zbytky sololitu a lišt a když jsem to párkrát prohnal excelem, vyšlo mi, že vytvořím větší (čti vyšší) variantu. Koneckonců, pokud se neosvědčí, můžu tu menší bednu vyrobit taky.

Obrázky

Rodina byla u moře, tak jsem mohl využít kuchyňský stůl, který je nesrovnatelně rovnější než ten v dílně a navíc se dá obcházet. A i televize, lednička a sporák je na dosah...

Lepil jsem Soudalem D4, stejným, který už byl použit k lepení obšívky trupu.

Lepení druhé bočnice.
Jako rukojeť k přenášení jsem použil plastové ucho z papírové bedny od notebooku, které jsem si vyptal v sousední firmě.
Ještě pohled zespodu.
Detail uchycení odnímatelné bočnice. Šroubky jsou M4, s hlavičkami zalepenými do dřevěného špalíčku (polotovarem byla šprušle z dětské postýlky).
Celkový pohled na bednu, vystříkal jsem na ni všechny plonkovní a staré spreje, co jsem ve sklepě našel...no, pro svůj účel až moc dobré.
Bedna s uzavřenou bočnicí.

71. den

  • Kormidelna.
Mezitím co schnula barva na transportní bedně, postupovaly práce na kormidelně...

Obrázky

Stojan radaru. Tady jsem přišel na chuť práci s mědí, mosazí, cínem, pájkou... V budoucnosti se je budu snažit používat častěji. Jen je potřeba dodržet jednu zásadu: dobře očistit místa spojů.
Skusmo jsem rozmístil součásti na střechu kormidelny. Tady mi pomohly fotografie skutečné lodi, byť třeba umístění lodni sirény z nich není patrné a i pár dalších věcí jsem si musel domyslet.
Tady už je hotovo, chybí osadit akorát dveře. Poziční světla jsou vybroušené z LED diod (ale nesvítí).
Z mosazného plechu a měděného drátu jsem spájel kliky a přilepil na dveře. Z dálky to ujde a blíž k tomu nikoho nepustím.

72. den

  • Držáky záchraných kruhů.
Do držáků se mi dlouho nechtělo, neměl jsem v hlavě sesumírované, jak je vyrobit. Až v pátek jsem objevil v klubu tenký mosazný plech. Po zkušenostech s výrobou klik jsem se pustil i do výroby družáků.

Po dnešku mi chybí už jenom:

  • Donatírat a připevnit držáky záchranných kruhů
  • Doplnit rozvody elektřiny na střechu kormidelny
  • Zadní poziční světlo na kormidelnu
  • Vyvěsit signalizační vlajky (líbí se mi kombinace: Pořebuji nutně vodu a Potřebuji nutně jídlo)
  • Stěrač na pravé čelní čśklo kormidelny (ale jen pokud se mi podaří objevit vhodný polotovar)

Obrázky

Překážkou při výrobě byla hlavně titěrnost součástek. Příjemné je zase to, že barva ledacos milosrdně skryje.
Téměř kompletní kormidelna zepředu, chybí ještě 3 lufany. Do jejich výroby z překližky se mi nechce (mizerný výsledek na to množství práce), proto bych je chtěl koupit u J. Jungmana, ale stále čekám, kdy se v jeho nabídce objeví rozměry součástí. Navíc tam má i pár dalších drobností, kterýma bych chtěl Pilota oživit, ale opět jsou na překážku chybějící míry.

V dolní části obrázku jsou k vidění dodatečně vrtané otvory v brlení, které slouží k upevnění pneumatik na bok lodi. Celkem přibyly 4 otvory na každé straně (dva na zádi a dva na přídi).

Kormidelna zezadu, chybí ještě zadní poziční světlo a záchraný kruh.
Celkový pohled.

Na trupu bylo změněno rozmístění pneumatik tak, aby bylo ve shodě se skutečnou lodí.

 

21.část

73. den

  • Posádka a lufany
Po celou dobu stavby Pilota mi dělala společnost a dodávala podporu fenka labradora. Kocoura nepočítám, protože ten se jenom pletl pod rukama a párkrát jsem ho musel odlepovat od svěráku, kde zůstala nějaká kapka sekundového lepidla. Její zdravíčko se však zhoršilo a myšlenky se točily kolem úplně jiných věcí a chuť na práci v pusté dílně nějak nebyla...

Obrázky

Béťa je po operaci stále ještě grogy, ale její zlepšující stav mi vlil optimismus do žil a vrátil chuť do práce...
Loď bez námořníků si snad ani nedokážu představit. Napřed jsem je chtěl vyrobit z moduritu (kdysi jsem jich pár vytvořil, byť podstatně větších), ale nakonec jsem sáhnul po hotovém výrobku z dílny pana Jaroslava Jungmana. A když už platit nemalé poštovné, tak jsem ještě přihodil tři lufany. Na odlitcích bylo pár kazů (bublinek), ale troška tmelu nanášená špičkou skalpelu to vyřešila. Pak jsem již jen začistil otřepy a slepil díly sekundovým gelem. Kapitánovi jsem musel trošku přibrousit koleno, aby jeho postoj na schůdku kormidelny byl věrohodný.

74. den

  • Signální vlajky
  • Nabarvení a přilepení námořníků
  • Nabarvení a přilepení lufan
Výše uvedené činnosti jsem nedokumentoval, protože jsou sice pracné, ale v podstatě není co fotit a následující komentáře jsou stručné, protože v podstatě není o čem psát a obrázek řekne víc...

Obrázky

Pro lepení posádky a lufan je použit dvousložkový Bisonite, který se osvědčil pro lepení neslepitelných hmot. Místa pro nanesení lepidla jsou očištěna od nátěru Dremelem se stopkovou frézou a samotné odlitky poctivě odmaštěny technickým benzínem.
Za zmínku stojí akorát párátko, které drží ve správné poloze lufany do doby, než zaschne lepidlo.
Námořníkovi na přídi bude ještě provrtána dlaň a dostane do ní konec lana.
Jen upozorním na změnu lodního šroubu. Zvolil jsem (vlastně našel) třílistý s menším stoupáním. Potřebné úpravy zahrnovaly jeho zkrácení, zkrácení závitu na hřídeli a mírné přibroušení držáku kormidla, protože šroub má o kapku větší průměr než ten předchozí. A teď si vzpomínám, že jsem ještě přibrousil náběžné hrany lopatek.
Strojník.

Kdo z mého okolí viděl typický postoj této figurky, nechtěl věřit, že se nejedná o strýce Laďu tady od vedle

Uchycení lana v obratlíku a jeho vypnutí gumičkou.
Vyvěšený kód lodě. Tisk je proveden na samolepicí plastovou fólii, vlajka je potom přehnuta kolem lanka a slepena. V oblasti lanka bylo později nutné pomoci ještě sekundovým lepidlem.
Kvůli vyvážení je nakonec regulátor umístěn nad akumulátory a přitažen gumičkou.
Kryt převodovky byl oříznut tak, aby šel nasadit přes překážející žebro.
Loď v rozkladu :)

75. den

  • Jdeme na vodu !
Protože se mi podařilo v okolí nalézt pěknou vodní nádrž, nebyl jsem nucen zkoušet loď přímo na Bečvě. Mohu předeslat že naštěstí...

Obrázky

Požární nádrž v obci Kateřinice. Je zakázané ji znečišťovat (takže žádné benzínové motory), jinak je všechno na vlastní nebezpečí. Šikovní by určitě zvládli i létání s hydroplánem. Dostupnost: ze Vsetína směr Valašké Meziříčí, odbočka na Zlín/Hošťálková/Ratiboř, v centru Ratiboře (u hospody) doprava na Kateřinice. V Kateřinicích hledat v levé zatáčce naproti autobusové zastávky žlutou šipku Střelnice (ukazuje vpravo) a po té se vydat směrem do hor úzkou asfaltkou. Parkuje se na parkovišti náležející střelnici (vlevo), nádrž je od silnice vpravo. Ještě by měl být v okolí jeden rybník, kde se prý jezdily i závody, pokusím se jej vypátrat.
V některých místech jsou u hladiny vodní řasy, hloubka je až na místa v první třetině nádrže do jednoho metru. Dno je betonové, místy porostlé řasami a hodně kluzké. V některých místech je přístup usnadněn betonovými pražci, okolo nádrže vede stezka.
První zádrhel: Nezasunul jsem anténu do stožáru (zůstala v podpalubí). Projevilo se to přískoky lodi ve vzdálenosti cca. 6 m. Ihned jsem vysunul anténu na vysílači naplno a nastavil vysílač anténou kolmo. Dojel jsem ke břehu a sjednal nápravu. Pak to bylo bez problémů. Na tekoucí vodě by to bylo akčnější...
Ve vysílači je pro chod vpřed omezen na 70% (zpátečka 50%), ale i tak se jezdilo tak na třetinu. Při torpédové rychlosti se příď hodně zvedala a i malý zásah do kormidla loď hodně rozkolébal. Při větru se realisticky nakláněla a dveře v kormidelně bouchaly kapitána do nosu Motor byl teplý, ale prst se na něm udržet dal (tipuji tak 40 st.C), regulátor i baterie vlažné. Jezdil jsem kolem dvou hodin, kolik toho zůstalo v akumulátorech netuším. Ve vysílači mám nový accupack SANYO 2500, tak už jsem se nemusel zlobit na původní šestistovky, které nic nevydržely...
Druhý zádrhel: Chaluhy v lodním šroubu. Naštěstí máme techniky, které lze vhodně motivovat :)
Jo, jsou to chaluhy a žabince. Docela solidně namotané a utáhlé...
Jde se opět na vodu, příště si dáme pozor a vezmu si železné hrábě, abych očistil aspoň okolí břehu. No a kdyby byl vlasec, nemusel bych se pro loď brodit, ale šla by možná zatáhnout ke břehu. Ale na to musí být dva šikovní, že Béťa ještě nemá vytáhlé stehy z břicha a tak má zaracha na vodu. Na vodního psa to bere docela sportovně
Toto je stav 80% pobřežních vod.
Provizorní molo u kterého jsem se učil přistávat a odrážet.
Tady už se dítka (snad) naučily používat polaroidní filtr a tak vznikla celkem náladová fotografie.
V podvečerním klidu byla plavba skutečně pohodová.
Škoda toho rozostření...
75. dnem seriál o stavbě Pilota končí. Strávil jsem při ní rok a půl života, seznámil se s prima lidmi a mnoho nového se naučil. Děkuji Vám všem za ohlasy, rady a podporu, kterou jste mi vyjadřovali v diskusi pod článkem na MONAKu i přímo Face to face.

Takže: Ahóóój někde u vody a šťastnou plavbu...

předchozí části

Pavel Riedl