Plachetnice Léda ?

17.3.2004

 

   Začali jsme se synem stavět podle starých plánů plachetnici Denisa. Jenže nám to trvalo nějak dlouho a trup je dosud ještě nedostavěný. Pak kamarád "SH" objevil v pražském Hangáru hotový trup plachetnice za pětistovku. Nechal jsem si jej koupit. Je trošku těžší na zadek, což byl možná důvod prodeje, ale to nás neodradilo od dodělání.

 

 

   Po propašování domů (drahá polovička pokud se sem někdy prokliká mi snad odpustí) jsme se synem začali pátrat po nějakých rozumných plánech které by na tenhle trup pasovaly. Z internetu jsme stáhli plánek na plachetnici Léda. Trup byl téměř shodný zbytek jsme jemně dopasovali a dnes myslím že se dá tvrdit že to je Léda.

   Trup byl, takže jsme začali pomalu shánět materiál a tvořit kování, stěžeň, plachty a vše ostatní. Jelikož nevlastním žádný strojní park kromě vrtačky, svěráku a klasického nářadí, tak jsou některé díly upraveny pro co největší jednoduchost stavby při přijatelném výsledku. Nejedná se tedy o žádný soutěžní speciál ale o plachetnici pro radost z poježdění.

 

   Lanoví jsou klasické šňůrky ze žaluzií, dostupné v některých železářstvích. Stěžeň a ráhna jsou z duralové kulatiny koupené v OBI, napínáky koupíte v každé rozumné modelářské prodejně. Mosazné očka a háčky jsme ohýbali ze svařovacího drátu. Napínání kosatky a připojení napínacích lanek plachet k vodícímu lanku je zhotoveno z úchytek z galanterie, kde také jsou k dostání kovové nýtky na dírky do plachet.

   Plachty samotné jsou z materiálu ze kterého se šijí padáky (zbytky za jedno kafe vyžebrané z výroby). Výhodou materiálu je , že se po ustřihnutí netřepí a není jej tedy třeba nijak lemovat. Pro větší efekt jsme to trochu zkombinovali ze dvou barev a rohy vyztužili taky barevně. Posuvné uchycení průvlaků a koncovek lanek na ráhnech je z vodovodních O kroužků - hezky pasují a dají se posunovat. Průchod lanka do podpalubí je z letecké bovdenové trubičky.

  Serva stačily z bazaru, staré Futaby za stovku kus. Jedno z nich je předělané na naviják podle návodu Ing. Michala Černého z internetu a má za sebou již několik hodin jízdy zatím bez potíží. Jako kryt prostoru pro serva a přijímač používám kousek průhledného Vivaku přilepeného poctivě dokola izolepou, je tak hezky vidět kdyby do podpalubí vnikala voda (kormidlo má trubku bohužel ukončenou pod hladinou a není moc těsná).

   Duralové díly jsou z toho co dům dal, použil jsem různé kousky odpadu díly z přístrojů z osmdesátých let apod. Kladky kterými vedu lanko ovládání plachet jsem vykuchal kdysi z jakéhosi přístroje, dají se nahradit klidně mosaznými očky, já jsem je prostě měl v šuplíku, tak jsem je použil.
Jak se dílo povedlo můžete posoudit z přiložených fotografií. Ty také jistě napoví při stavbě možná více než plánek.

 

Obrázková galerie modelu

Miloš Kowol (NUN)