Ušák

 (6.2.2005)

 

   Po dvou neúspěšných modelech letadel, z nichž jedno nelétalo vůbec a druhé asi 10 minut, jsem se rozhodl pro stavbu "něčeho" co létat určitě bude. Nechtěl jsem ztratit zájem o modely letadel kvůli neúspěchům a hlavně jsem si prostě chtěl pořádně zalétat (naučit se to).

 

   Volba proto padla na Ušáka z dílny Radka Skočdopole. Objednal jsem si plánek a šel na to. Stavbu zvládne úplně každý. Jediným problémem jsou uši, respektive vybroušení jejich "loží". Radkova metoda, kdy se jedna část křídla brousí podle druhé části sice vypadá velmi slibně, ale v mém provedení jde spíše o další díl ze seriálu Pat&Mat - modelaří. Křídlo je díky tomu že má pouze jeden nosník nedostatečně pevné a podle mě pro tuto metodu nepoužitelné. Nakonec jsem pomocí různého přibrušování dokázal křídla jakž takž vyrobit. Je to sice prasečina, ale doufám že se to trochu schová po přestříkání barvou.
 


   Abych se přiznal, moc jsem nepochopil, jak Radek dělal spojku křídla. Já udělal dvojitý nosník z xpronu po celé délce křídla. Spojka je V-čko z 4mm topolové překližky s rameny dlouhými asi 18 cm. Ty jsou zapurexované mezi xpronové nosníky. Tato konstrukce je sice dostačující pro běžné létání, ale přemet se udělat neodvažuji. Je vidět, že v místech kde překližka končí, dochází k velkému namáhání xpronu. Budu muset křídlo ještě dodatečně vyztužit.

Trup je prostě bednička.



   Vybavení se přesně vejde na jeho šířku. Přijímač je namáčknutý mezi dva kousky pružného EPP. Pro akumulátory musím ještě dolepit zarážky zepředu a zezadu aby necestovaly při každém přistání po trupu. Přece jenom jejich hmotnost je 100g a na to už lehké namáčknutí mezi bočnice nestačí.



   Na kormidla jsem poprvé vyzkoušel jako závěs rozstříhanou disketu, tak uvidím jak se to osvědčí. Plocha směrovky se mi zdála jako nezkušenému poměrně malá, než jsem si uvědomil že celý trup je "poněkud" delší než to na co jsem byl zvyklý (C-2). Její velikost je na takové "páce" více než dostatečná.

 

   Povrchová úprava zatím spočívá v nastříkání ocasních ploch namodro barvou ve spreji a polepení spodní části trupu modrou izolepou. Ta nejenže dodává zabarvení, ale hlavně dost podstatně chrání spodek letadla při přistávání. Chtěl bych ještě přestříknout křídla v místech připojení uší abych alespoň částečně zamaskoval tu prasečinu...

   Pohonná jednotka je Mig280 Racing s převodovkou Horst 4:1. Vrtule - sklopka Potenský 245/120 je na výstupu z převodovky zajištěná proužky jemného brusného papíru.




   Akumulátory jsou osvědčené Li-Ion 2Ah dvoučlánek. Tato sestava (s odběrem 3,6 A na zemi) disponuje dostatečným výkonem, na to, aby Ušák poměrně prudce stoupal a také různé záchrané akce těsne u země jsou jistější.

   Zalétávání u tohoto modelu odpadá. Dvakrát jsem ho hodil jen tak bez motoru. To ale bylo zbytečné. Stačilo ho prostě vzít; motor na plný koule; posadit do vzduchu a bylo to. Protože při plném plynu motor táhne letadlo dost nahoru pohrávám si s mixem plyn-výškovka. Obecně musí být výškovka při chodu motoru trochu potlačená. Používám proto dva letové režimy. Jeden s motorem a druhý pro bezmotorový let. Ten pro mě byl naprostou novinkou. Zatímco Aeronca se bez motoru zastaví, jako by vrazila do zdi a pod strmým úhlem začne klesat, s Ušákem je to o něčem jiném. Při hmotnosti ~350g klouže Ušák pěkně a docela statečně se probíjí i proti mírnějšímu větříku. Nemám regulátor s brzdou, takže ze začátku sklapnutí vrtule vypadalo asi tak, že jsem vypnul motor - prudce přitáhnul - Ušák začal přecházet do vývrtko-pádu - zavřel jsem oči - počítal do tří - pustil kniply - oči otevřel a Ušák krásně letěl se sklopenou vrtulí. Po několika těchto akcích se vrtule nějak sama umoudřila, takže nyní stačí pouze vypnout motor, trošku přitáhnout a je to. Termika mi zatím nic neříká, takže chování Ušáka v ní nemůžu posoudit. S Ušákem také zkouším focení ze vzduchu. Bohužel výsledky zatím nejsou publikovatelné. Snad později.

  Takže poučení pro další nepiloty a joudy jako jsem já: Nebojte se na to vlítnout. Ušák je ze tří létajících modelů co mám jednoznačně nejvhodnější pro začátek. Má zcela evidentní snahu nespadnout ať děláte co děláte. Je nutné jenom nepodceňovat konstrukci křídla (viz dále).


Data
Rozpětí: 130 cm
Délka: 84 cm
Hmotnost: 350 g
Pohon: Mig280 Racing, Horst 4:1, sklopka Potenský 245/120, 2xLi-Ion 2Ah
 

Ovládané funkce: M+S+V a možná vyzkouším i křidélka (láká mě představa používat je i jako brzdící klapky)


Ušák a já v akci


 

 


Dodatek

   No a aby to nebylo málo mohu se již podělit o veselý příběh z létání. Jednou jsem přece jenom vyzkoušel přemet. Sklopil jsem vrtuli a pořádně to rozkulil "z kopce". Přitáhl a stalo se přesně to co jsem čekal... Domů jsem si přinesl tohle:

 


   Ze začátku jsem si docela zoufal, ale nakonec vlastně stačilo vyříznout rozmačkané části bočnic a vlepit nové. Zlomené křídlo jsem alespoň pořádně vyztužil smrkem 2x8mm přilepeným "nastojato" podél xpronového nosníku skoro po celé délce křídla. Druhé křídlo jsem pomocí chirurgického zásahu a implantace stejného smrkového nosníku vyztužil také. Za vlastní operaci by se nemusel stydět ani MUDr. Sova starší. Horší práce je odvedena na zavření pacienta. Purex pěnil všude, prostě hrůza. Dále už stačilo pouze vyměnit převodovku, na které prasklo velké plastové kolo. Po této GO sice už Ušák není poměrně pěkně postavený (jak jsem si o něm předtím myslel), ale zato si k němu můžu leccos dovolit. Přemety zvládá v pohodě a další pokusy budou následovat, jen co se vybere počasí.


Ušák po operaci



 

Lukáš Burda