Letadlo z depronu pro úplné začátečníky aneb můj milý deníčku...

 (3.9.2004)

 

 28.července 2004


   I když počasí nepřinášelo poslední týden optimální podmínky pro let, mám za sebou další hodinu a půl čistého letu. Kupodivu žádná havárie způsobená použitím mojí osoby jako obsluhy vysílačky víceméně nenastala. Jediná katastrofická situace vznikla, když jsem se snažil dosáhnout nadzvukové rychlosti letem "z kopce". Zhruba pět metrů nad zemí (i když moje odhady vzdálenosti jsou poněkud zavádějící) se křídla omotala kolem trupu a následoval volný pád čumákem přímo do země. Pilot si zřejmě během týdne pod dojmem prvních letů tajně vyrobil katapult, protože jsem ho našel asi dva metry od letadla. Překvapení bylo, že se letadlu vlastně vůbec nic nestalo. Stačilo znovu připíchnout pilota a mohlo se letět. Pořád nechápu jak se vlastně ta křídla prohnula. Blahořečím si také za ten laminát. Myslím, že tady poměrně dost pomohl.

   Letové vlastnosti jsou pro mé potřeby vcelku dobré. Zdvihnul jsem trochu motor a stoupání jde o poznaní lépe. Mám pocit že by to chtělo ještě trochu hnout VOP a zvětšit její plochu. Zadek se totiž tak nějak za letadlem vleče. Pokud se mi podaří vyladit nějakou pohonnou sestavu s odlehčenou čtyřstovkou, která bude brát do 5A, určitě jí vyzkouším. 280Race má přece jenom problémy i s velmi mírným větrem. Další zajímavou změnou je barva. Lihovými fixami jsem se pokusil o zbarvení v tomto stylu.

 

 Aeronca

 

   Bohužel momentálně nemám přístup k foťáku, takže fotky budou později. Kvalita provedení barev odpovídá celkové kvalitě provedení modelu, takže opravdu nic moc. Z několika metrů za šera to docela jde, ale protože se mi vcelku daří i průlety asi metr od hlavy, všímám si toho jaká je to hrůza i za letu, nemluvě o "statickém hodnocení". Novinkou je pro mě použití letových režimů (Eclipse 7). V jednom jsem si nastavil trimy na rovný let a v druhém mám klidné (jinak to ani nejde) stoupání v obloucích. Nechám letadlo vždy vystoupat pak stačí přepnout režim a nemusím sáhodlouze trimovat zpátky. Použití letových režimů při různé ovladatelnosti v různých rychlostech a různém počasí u mého letadla nehrozí, protože reakce se s rychlostí moc nemění a létat lze jen za téměř úplného bezvětří. Přesto je možnost letových režimů poměrně příjemná. Pokud si tedy budete kupovat vysílačku, možnost letových režimů bych úplně nepřehlížel.

1.září 2004


   Další zajímavý pokus jsem učinil s digitálním foťákem. Kamarád mi dlouhodobě zapůjčil "báječný" přístroj BenQ DC-1016. Fotí obrázky s rozlišením maximálně 640x480, což je sice téměř neuvěřitelné, ale zase váží jen 40 g a nebude ho taková škoda až vypadne z letadla. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl zasahovat do jeho elektroniky, udělal jsem ovládání servem. Neměl jsem další mikroservo, takže jsem použil standartní velikost. Celý komplet foťák+servo+stabilizátor váží "krásných" 90 g Je to dost, ale doufal jsem, že to poletí. Výsledek je ten, že by to zřejmě letělo, pokud by:

  • bylo NAPROSTÉ bezvětří;

  • letadlo by bylo perfektně vyvážené;

  • foťák by nebyl přigumičkovaný z boku k trupu.

  Ani jedna z těchto podmínek nebyla splněna, proto se fotografování nekonalo. Létal jsem tedy bez foťáku. Při jednom prudším sestupu letadlo opět přešlo do letové konfigurace "Křídla omotaná kolem trupu". Tentokrát se to stalo v dostatečné výšce na to, abych si pořádně během volného pádu stihl prohlédnout co se vlastně děje. Gumičky, které ze shora vypínají křídla nevydržely a protáhly se do nepřijatelných mezí. Křídla se prohnula dolu a zastavila až o trup. Chtěl bych tedy před tímto gumičkovým řešením varovat. Určitě ho osobně nezatratím, ale před každým letem to chce kontrolu funkčnosti. Model dopadl tvrdě na zem a celá jedna strana praskla. Oprava izolepou je asi maximum co jsem ochotný dělat. Pokud s tím zase nefláknu, bude model stále bezproblémově funkční, ale na další pád už to nebude. Celá havárie mě ale přivedla na myšlenku nesprávného nastavení křídel (jak se říká tomu úhlu mezi křídlem a vodorovnou osou ???). Zkusím si s tím ještě pohrát a uvidíme...

2.září 2004


   Ano dnes se to stalo. Trochu jsem profrézoval otvory pro uchycení křídel, tak aby se dala nastavovat poloha křídel. Podařilo se mi nalézt perfektní úhel, takže nyní lze v klídku létat na méně plynu. Dnešní čistý čas ve vzduchu byl 41 minut. I přes zlepšení letových vlastností to stále foťák neunese. Nemá asi cenu psát něco dalšího. Pokud tedy chcete začít létat s podobným modelem, rozhodně nevěřte tomu, že se nevyplatí ho stavět a že nakonec bude levnější koupit stavebnici. NENÍ to pravda. Asi určitě se vyplatí stavět podle nějakého plánku (DĚS, BUDKA, LAZY BEE, TICHOLET), abyste se vyhnuli problémům s důležitými úhly. Nekupujte nic unáhleně a vše pořádně prodiskutujte se zkušenějšími (tím nemyslím samozřejmě sebe).

 

Aeronca

 

Související články:

Letadlo z depronu pro úplné začátečníky

 

Video

Promítnout video.

Aeronca

 Aeronca a její let (velikost: 1,22MB)

Lukáš Burda