Letadlo z depronu pro úplné začátečníky

 (19.8.2004)

   Asi tak před rokem jsem narazil na stránky Radka Skočdopole. Jeho letadla mě uchvátila a já se začal zajímat o problematiku Slowflyerů trochu intenzivněji. V té době jsem neměl prakticky žádné zkušenosti s modelařením a proto mi stavba balzové kostry a potahování folií připadala za pomoci mých dvou levých rukou složitější než konstrukce kvazilineárních fúzněkvadraturních hyperprostorových gravitorů. O to víc mě zaujal v té době již běžně používaný materiál Depron a všechny jeho mutace. Podle toho co jsem si o Depronu přečetl jsem nabyl dojmu že jde o poměrně schůdnou cestu k vlastnímu, létajícímu, nízkorozpočtovému modelu letadla. Představa byla taková, že z desek Depronu vyřežu díly, slepím z nich takovou bedničku ke které se přidají křídla typu "prohnutá deska" a už to poletí. Model který zhruba takto vznikl byl DĚS od R. Skočdopole. Zakoupil jsem si plánek a za pár večerů bylo hotovo. První let proběhl v takřka ideálním počasí. Sychravo, mlhavo, jemný déšť, vítr větší než malý... Povzbuzován mým tátou a  bratrovými provokacemi jsem podnikl asi tři starty následované totální destrukcí trupu. Ještě ten večer jsem udělal trup nový, ale počasí umožnilo další let až za dlouhou dobu. Po třech dalších letech, z nichž poslední byl celkem vydařený (Se zlomeným křídlem, slepeným jen izolepou se mi podařilo i několik přemetů.), jsem definitivně došel k názoru že je třeba dodělat mojí rozdělanou variaci na letadlo Aeronca C-2.

   Aeroncu C-2 jsem poprvé viděl v inzerátu firmy Polena Models. Okamžitě se mi zalíbila a já jsem hned odsunul moje sny o Herkulesu C-130 a Skyvanu. Kromě fotografií modelu od Polena Models se mi podařilo sehnat ještě tyto obrázky:

Vycházel jsem hlavně z tohoto "téměř bočního" pohledu

ze kterého jsem v perfektním programu Wings3D (v tomto programu dokáže opravdu efektivně kreslit i nýmand mého typu) vytvořil tento 3D model,

který jsem pomocí funkcí pro mapování textur rozbalil do použitelné formy.

   Celé jsem to přerýsoval na desky z bílého materiálu tloušťky 5mm s označením Climapor za pomoci mého nového duralového metrového pravítka. Ocasní plochy jsem vyřízl od oka. Řezal jsem běžným lámacím nožem z OBI. Lepil jsem Purexem Rapid a UHU-PORem. Spoje které jsou vidět z venku a kde by vypěněný Purex vadil, jsem nejdříve slepil UHU-PORem a potom jsem to ze strany která není vidět zalil Purexem, protože samotnému UHU-PORu příliš nevěřím. Výsledek dopadl lépe než všechna moje očekávání (až na to že by mohl být trup tak o 1/3 užší).

Podvozek tvoří mechová kola Kovo Najman, která mi zbyla z DĚSa. Jsou uchycená na gumičkou odpruženou osu z ocelového drátu 1,5mm. Kola jsou zajištěná na ose Quicklocky. Závěsy ocasních ploch jsem použil plastové od MP-Jet stejně jako páky. Závěsy se ukázaly být poměrně tuhé a proto jsem je nařízl.

Bowdeny jsou běžné s drátem 0,8mm. Blimpy na pákach serv jsou kovové vnitřky ze svorkovnic používaných v elektronice přichycené k páce serva Quicklockem na průměr 1mm. Nekvalitní uchycení serv si vyžádá přestavbu, protože směrovka vykazuje značnou hysterezi.

Na této fotce není ani tak zajímavé jaký jsem atraktivní chlapec, ale hlavně je tam vidět celá konstrukce křídel. Do Depronových desek ohnutých přes oblou hranu stolu (za pomoci fénu) jsem vlepil žebra. Jejich profil je Clark-Y. V každém křídle je první žebro u trupu z balzy 4mm, následuje jedno z Depronu, další na kterém jsou očka ze špendlíku pro uchycení výpletu je z balzy 3mm. Poslední žebro je opět z Depronu. Křídla jsou uchycena do balzového držáku dvěma plastovými šrouby M5. Výplet je z nějaké "šňůrky" z rybářských potřeb (myslím že mi ten chlápek říkal že je to na kapry). Provázek je vždy na jednom konci přivázaný napevno a na druhém opatřený rybářskou karabinkou. S trochou důvtipu by mi došlo už při vázání, že bude lepší pevný konec přivázat ke křídlu a s pomocí karabinek to přichytit k trupu, ale jsem prostě omezenec a tak jsem to udělal obráceně. V horní části výpletu jsou gumičky, které zajišťují pohodlnou rozebíratelnost křídla.

Zajímavým vylepšením u tohoto modelu je olaminování přední částu trupu.

Laminoval jsem přímo na polystyrén pryskyřicí L-285 tkaninu 110g/m². Na hranách jsou dokonce dvě vrstvy. Hmotnostní přírůstek je asi 20g. Vzhledem k tomu že při mých přistáních je předek letadla velmi namáhaný, myslím si že výrazné zvýšení životnosti modelu se vzhledem i k těm 20g určitě vyplatí. Příště ale budu laminovat pouze jednou vrstvou 80g/m² a lehčí. Pevnost bude stále dostatečná a hmotnost by se mohla dost snížit. Chce to také střídmější zacházení s pryskyřicí.

   Tento model měl ověřit mojí teorii, že lítá všechno co má křídla. Vyosení motoru je tak jak to zrovna vyšlo (je pravda že je motor příliš potlačený, ale stejně to letí). Křídla jsou všelijak pokroucená, ale vypadá to že to příliš nevadí (když je překroutím pomocí výpletu obráceně, nic moc se nezmění). Model šel poprvé do vzduchu za velkého větru na ploše letiště v Milovicích. Bylo to takové nesmyslné gesto v zoufalosti nad tím, že fouká. Následovalo asi 5 sekundové plácání ve větru a potom pád, při kterém se utrhlo jedno křídlo z kořenového žebra. Provedl jsem polní opravu a než vše zaschlo přestal kupodivu foukat vítr. Další start proběhl vcelku bez problémů a já si asi půl hodinky pěkně poletoval. Povedlo se mi pár pěkných nízkých průletů a dokonce jeden start ze země z asfaltu. Pohon se projevil jako optimální. Letadlu se sice moc nechtělo nahoru, ale bylo to zřejmě velkým potlačením motoru. V další fázi budou následovat různé kosmetické změny, jako učesání výpletu a možná přijde i na nějaké nabarvení. Na C-2 jsem se zdokonalil v různých stavebních postupech a doufám že se naučím i pořádně létat. Zatím jsem byl létat celkem šestkrát (čtyřikrát s DĚSem a dvakrát s C-2) a pochopil jsem že pokud si postavíte letadlo podobné konstrukce (hornoplošník s těžištěm hodně dole a vepředu) je poměrně obtížné udělat totální havárii. Doporučuji tuto cestu všem začátečníkům jako jsem já.

Soubory ke stažení:

Soubor s 3D modelem (324kB)

Na závěr ještě nějaká technická data:

A po vzoru Petra Pláta ještě hrubý rozpočet. Na rozdíl od něj vysílačku a přijímač nepočítám, ty bych měl tak jako tak.

Pokud udělám střízlivější odhad a odečtu náklady na akumulátory, serva, pohonnou jednotku a regulátor, které budu využívat i v jiných modelech dostávám se na krásných 330 Kč.

Související články

Letadlo z depronu pro úplné začátečníky aneb můj milý deníčku...

Lukáš Burda