Arny

ARNY

port of New York

(14.11.2006)

 

   Počátek stavby se datuje na začátek srpna. V té době shořel motor u mého RC auta, kdy došlo k rušení a stalo se neovladatelným. Vlítlo do vysoké trávy a do všech kol se namotala tráva. Bylo otázkou chvíle, než došlo ke vznícení elektromotoru. Naštěstí to byl jen motor a drahý regulátor zůstal neporušen – v historii modelu bude ještě hrát významnou roli. Jelikož jsem nový motor neměl a na objednaný jsem si měl počkat dva týdny, což se na nakonec stejně protáhlo na daleko delší dobu, jal jsem se začít stavě loď. Začal jsem prohledávat internet a hledat něco, co by mě zaujalo. Objevil jsem parní remorkér Pepi Darvaše, BLACK DOG – díky za inspiraci. Tehdy mě uchvátila krása remorkérů.

Arny

   Jako malé dítě jsem se s tetou chodil dívat na závody lodních modelů (tehdy se museli soutěžící trefovat do branek a modelů ovládaných rádiem mnoho k vidění nebylo). Pořádaly se také u nás na Černovickém rybníku a vždy se mě líbily vojenské lodě. Ale vkus se s věkem mění. Dnes jsou to remorkéry .

 

   Představa byla. Teď najít ještě nějaké plány. Nakonec jsem objevil hodně mizerný malý plánek na netu (původě jako ilustrace) s několika fotkami remorkérů z New Yorku, mezi nimiž se krčil i ten můj trpasličí. Vždy jsem obdivoval modeláře co zhotovili papírák za pár dnů. Má původní představa byla taková, že to zkusím také. Ovšem ejhle…
 

Arny Nastal den D. Měl jsem stažen mizerný plánek v malém rozlišení, nějakou tu černobílou fotečku, pár barevných kreseb obdobných remorkérů z téže oblasti. Naštěstí obstojně zvládám řadu grafických programů. Ve Fotoshopu jsem zvednul rozlišení, a kresbu zvětšil. Několika drobnými úpravami jsem kresbu vyčistil a upravil její ostrost tak, abych následně mohl všechny potřebné části překreslit v Corelu. Po uložení jsem hotový obraz otevřel v Corelu, kde jsem všechny žebra překreslil. Při překreslování jsem již počítal se stavbou dnem vzhůru. K přenesení žeber na stavební materiál jsem použil samolepící papír. Jako výchozí materiál na zhotovení žeber jsem použil knihařskou 1200 gramovou lepenku. Vyříznout žebra ostrým skalpelem bylo otázkou krátké chvíle. Jako montážní desku jsem použil opět knihařskou lepenku na, kterou jsem si rozkreslil umístění kýlu a žeber.
 
  TIP: je daleko snažší v uvedených programech pracovat ve vrstvách. Spodní vrstvu s předlohou uzamknout a v další vrstvě pracovat.
 
Arny K lepení jsem použil disperzní lepidlo. Spoj jsem lehce potřel a nechal zavadnout. Po té přilepil. Když bylo vše slepeno, tak jsem použil montážní pěnu k vyplnění prostoru mezi žebry v několika vrstvách. Nakonec jsem vše nechal řádně zavadnout do druhého dne. Přeteklou pěnu jsem odstranil nahrubo nožem a dorovnal smirkem. Povrch jsem vyrovnal sádrou, aby zmizely různé dutiny a nerovnosti.
 
Arny Večer při procházení netu jsem objevil MONAKO, přečetl si některé články a prošel fórum. Co z toho vzešlo, ustoupil jsem z papírové představy a druhý den běžel koupit 1200ku. Povrch jsem polepil čtyřmi vrstvami lepící pásky. Nechal proschnout opět do druhého dne. Tentýž večer jsem objevil, že existuje něco jako TT. To bylo mohlo být to pravé ořechové. Abych pravdu řekl, pro mě vždy byla zábavnější stavba než užívání věci samotné, možná se to změní. Bylo potřeba vyřešit funkční pacholata a vázací prvky. Nějakou představu jsem si udělal a tu načrtl na papír, abych nezapomenul a pověsil mezi ostatní nápady na nástěnku.

Druhý den jsem trup lehce přebrousil a začal laminovat. Na první vrstvu jsem použil tolik odsuzovanou 350 g tkaninu. Pak jsem nalepil kýl. Ten jsem přelaminoval 40 g tkaninou. Drobné nerovnosti a přechod v přední části mezi trupem a kýlem jsem vyrovnal epoxidem smíchaným se sádrou.
 
Arny Mezitím co epoxid tuhnul jsem začal s rozkreslováním nástaveb. Vše jsem opět vytisknul na samolepu. Jako výchozí stavební materiál jsem použil balzu a tvrzený polystyrén (výstražné tabulky). Jako lepidlo jsem použil toluen v kterém byly rozpuštěny kousky hmoty. Nosnou konstrukci jsem zhotovil z balzy. Z výstražných tabulek jsem nařezal vnější tvar a tím jsem oblepil nosnou konstrukci. Plast jsem přebrousil a přeleštil smirkem, drobné rýhy jsem zatmelil tmelem Tamiya. Pláty plechů jsem naznačil rytím. Drobné detaily různých vstupních otvorů jsem zhotovil ze starých kovolistů. Ty jsem přilepil na nástavbu sekundovým lepidlem. Žebřík, stoupačky a různé kliky jsem zhotovil z drátu, který jsem rozklepal do požadovaného tvaru – inspiroval mě zde nejmenovaný autor :. Vše k sobě spájel. Neocenitelným pomocníkem se stala pájecí tekutina a hrotová pájka. Do té doby, než jsem jí začal používat bylo pájení vždy utrpením (tekutinu). Komín jsem zhotovil z trubičky, na kterou jsem navinoval pásky z kovolistů. Dovnitř komína jsem vlepil mřížku, kterou jsem zhotovil ze sítě do oken. Vázací prvky jsem zhotovil z hliníkových trubiček, které jsem k sobě lepil epoxidem, viz. foto. Ty šli pak nasunout na úchyty vlepené uvnitř trupu viz. foto. Vše jsem pak stříknul barvou Humbrol. Kruhová okénka jsem zhotovil z nýtů, které jsem dobrousil do požadovaného tvaru a šrouby jsem zhotovil ze špendlíkových hlaviček.
Arny
Arny
Úchyty na které přijde nasadit vázací prvek s nástavbou. Spolehlivě drží a zabrání sesmeknutí nástavby.

Arny Arny Arny

  TIP: Okénka můžete zhotovit ze zakoupených nýtků, prodávají se o různých průměrech. Před vlepením je možné nýtek vyplnit čirým epoxidem, tak aby imitoval sklo. Na imitaci šroubů lze použít špendlíkové hlavičky, které zploštíme a obrousíme do tvaru šroubu.
 
Arny

Kormidelní budku jsem zhotovil z borovicových nosníku 2×2 mm. Jako podklad jsem použil zhotovenou předlohu z počítače a na té jsem slepoval postupně jednotlivé strany stěn. K lepení jsem použil sekundový gel hustý. „Naštěstí mě tehdy prodavač položil otázku, jaké hustoty že chci to lepidlo, řídké či jiné. Vzal jsem řídké a husté.“ Jednotlivé stěny jsem potom přebrousil na smirku položeném na skleněné desce. Po obroušení jsem je slepil k sobě a následně namořil. Vše jsem pak přelakoval palubovým lakem v několika vrstvách. Na poziční světla jsem použil pásky kovolistů a plastu, taktéž na zařízení strohého interiéru uvnitř kormidelny. Kormidelní kolo jsem zakoupil. Skla jsem zhotovil z CD přebalů.
 

Teď jsem se zase vrátil k trupu. Přebrousil jsem ho z vnějšku, odstranil montážní pěnu a vylámal všechny žebra. Vnitřek jsem přebrousil a vlepil dovnitř vzpěry z nosníků 2×4 mm. Trup jsem ze vnitř napustil epoxidem 1200 naředěným s acetonem v několika slabých vrstvách. Po zaschnutí jsem vlepil do trupu hřídel s přírubou a rám paluby viz. foto.
 

Žena mě v práci zhotovila pouzdro pro hřídel kormidla, kterou jsem vlepil spolu s trubičkou pro přívod a odvod vody sloužící ke chlazení motoru. Z vnějšku jsem vlepil zábradlí ze smrkových nosníku a vybrousil do potřebného tvaru. Trup jsem přetmelil a dorovnal polyesterovým tmelem. Nalepil oděrnou lištu a tu přelaminoval punčochou a začistil. Z vnitřku jsem vlepil pás z kartonu, kterým jsem zesílil bort. Opět napustil epoxidem ředěným acetonem. Nalepil druhou část zábradlí a obrousil. Zábradlí jsem z vrchu uzavřel dýhou.Celek jsem dobrousil, namořil a v několika vrstvách lakoval. Před tím ještě než jsem stříknul trup plničem (fantastická věc), jsem vybrousil odtokové díry a vlepil průvlaky. Trup jsem stříknul plničem, vybrousil pod vodou a započal nanášet jednotlivé barevné vrstvy. Mezitím jsem zhotovoval různé doplňky, pacholata, kotevní jeřáb, stěžeň s jeřábem, kladky, kotevní naviják, zadní část paluby atd.

 

Arny
Arny
Arny
Arny
Nahoře pouzdro pro hřídel kormidla s kormidelní pákou. Dole mikroservo s táhlem zajistí potřebný pohyb kormidla. Pro velmi malé místo uvnitř trupu jsem byl nucen vést táhlo spodem.Díky tomu nebylo nutné vodící táhlo nějakým způsobem ohýbat. Kormidelní páku jsem vypiloval z hliníkového pásku a táhlo zajistil přes připájenou podložku z obou stran s potřebnou vůlí. Táhlo se velmi lehce
pohybuje a nedochází k propružení či ohýbání.

 

Arny Vrátím se ještě k navijáku, ten jsem zhotovil z plastu, který jsem opět lemoval kovolisty, Ozubená kolečka jsem zhotovil z vysoustružených koleček, do kterých jsem vypiloval zuby. Paprskovité kolo jsem zhotovil z vysoustružené obrobenky, do které jsem vypiloval jednotlivé paprsky.
 

TIP! Zadní odnímatelná část paluby je zhotovená z plastu (tabulek), který jsem nejprve opracoval do požadovaného tvaru a jeho povrch jsem naleptal toluenem. Následně po lehkém zavadnutí jsem na něj opatrně položil a zamáčknul síťovinu do oken a nechal zaschnout. Přebytek síťoviny jsem odstřihl. Dělící pruhy jsem zhotovil opět z kovolistů a vstupní otvor ke kormidlu jsem udělal z plastu. Šrouby jsem zhotovil z hlaviček špendlíku, které jsem vybrousil do požadovaného tvaru. Vše jsem pak stříknu polomatnou revelkou! Důležíte. Při lesklé barvě to háže nevhodné reflexy.

Vstupní otvor ke kormidlu přelepuji textilní páskou a odnimatelnou část zajišťuji oboustraně lepící páskou, díky tomu do trupu nezáteká.

Mezitím jsem dokončil barevnou úpravu trupu. Do setkaní na Braníku zbývalo ještě několik dnů. Začínám s palubou. Na základě diskuse na netu jsem zakoupil laminátové desky a mimo jiné i jednu o síle 0,2 mm. Z té jsem si vyříznul základní tvar se všemi vstupními otvory. V počítači si nakreslil rozmístění jednotlivých palubových prken a výsledek si vytiskl a zhotovil papírovou předlohu. Tu pokládám na pracovní desku a překryji sklem. Na sklo přichází vyříznutá paluba. Kterou na několika místech přichytím, aby se nepohnula (laminát je čirý a je skrze něj předloha krásně vidět). Mezitím jsem si vytiskl na samolepící papír předlohu všech prken. Ten lepím na dýhu. Skalpelem nejprve nakrátím dýhu na jednotlivé bloky, čímž určím délku jednotlivých prken - 6 velikostí. Pak už řežu jednotlivá prkna. Po dokončení míchám epoxid 1200 a přidávám tuž. Potírám tím palubu a kladu prkno vedle prkna. Skrz tu tmavou tekutinu špatně vidím spodní kresbu. Přesto je paluba položena dříve než zavadne epoxid. Na vrch pokládám balící fólii, na tu sklo z 200 litrového akvárka, dřevěnou desku a zatěžkávám. Když už to dělám, cítím nespokojenost s výsledkem. Ještě ten večer vyjíždím na samolepy novou předlohu a lepím ji na dýhu. Začal jsem řezat nová prkna. Je hodně pozdě, 4 hodiny ráno a jdu spát, zítra to nechci v práci vidět. Už se těším z práce domů a rychle spěchám k mému výtvoru, zkouším ho přebrousit a není to ono. Palubu odhazuji do koše rychle řežu z laminátu nový podklad. Dořezávám zbytek ze včerejška. Míchám epoxid, tentokrát bez tuže. Kladu prkno vedle prkna. Práce jde rychle od ruky. Tentokrát už jsem spokojen, ještě před dokončením. Přiklápím sklem a zatěžkávám.

Arny
Arny
Arny

TIP: aby se dýha netřepila a neolamovala, tak ji z obou stran podlepte samolepou, řez je pak čistý.

 

Pouštím se do zhotovení kormidla. Nakonec ho dělám na třikrát. Jedno jsem zkazil, druhé jsem den před odjezdem na TT ztratil a ještě v noci z pátku na sobotu ho dělal znovu.

Výsledek mého trojitého snažení.
 
 

Další den brzo ráno vstávám a jdu se podívat na palubu. Vypadá dobře. Po práci ji přebrousím. Odstraním přečnívající prkna podle laminátového podkladu a začnu s mořením. Používám vylouhovanou dubovou kůru v lihu. Ve třech krocích. Ještě téhož večera stříkám první vrstvu lodního laku, ráno druhou, pak další. Co se nestalo, sousedka vyklepala koberce a vše zůstalo na mé nádherné palubě, jsem vzteky bez sebe, lak jde dolů a vše od znova. Je středa večer. To nestihnu! Lakuji první vrstvu. Ve čtvrtek po 6 hodinách další tři a v pátek ráno ještě jednu. Mezitím dodělávám detaily a stříkám. Večer vlepuji 1200kou ještě mokrou palubu a přední úvazný prvek. Na TT má 1200ka za sebou 18 hodin schnutí - přesto vydržela a slouží dodnes. Instaluji elektroniku. Zakoupený regulátor MD30DCR nefunguje. Nejsem schopen ho rozchodit. Hraji si s ním několik hodin, né a né chodit. Začíná se rozednívat. A loď nejede. Tak teď to fakt nestihnu. Jediná šance použít osvědčeného graupnera V40. Jde z auta ven a přímo do lodi. Připojím baterie a jede, hurá. Napouštím vanu a vyvažuji loď. Pro únavu zapomínám na kabinu a tak dovažuji bez ní. Jaké pak nastalo překvapení na místě soutěže!

 

Už je ráno a žena snídá, ptá se kdy pojedeme. Ještě ne, nemám hotovo. Dodělávám, poslední detaily, vlepuji 30minutovým epoxidem límec kabiny, rychle nabíjím aku. Remorkér není ještě zcela dokončen. Balíme se a odjíždíme. Měl jsem přijet ráno, jelikož jsem byl dohodnut z Láďou, že před závodem pocvičíme, nepocvičili jsme. Přijíždím v 13.50 hodin – to jsme ještě třikrát zakufrovali. Ve 13.55 jsem na místě. Při závodu zjišťuji že loď je ponořená víc než by měla a ještě do ní teče. Barva během závodu dosychá, lepidla a epoxidy jak by smet. Potud trvala stavba něco přes 4 týdny. Ještě musím poděkovat své ženušce za pomoc při výrobě bumlíků – udělala je večer před odjezdem.

 

TIP: před první jízdou zkontrolujte těsnost všech vstupů do trupu včetně límce .

 

Doma vyhazuji zátěž, Zmenšuji akupak z 6 na 4 články a upravuji tak abych mohl mít 2 a 2 články po stranách. Dodělávám osvětlení a stěžeň. Loď je už hotová, chybí jen drobnosti, kladka, propojit osvětlení. A pár maličkostí. Napouštím vanu a zjišťuji kudy do trupu teče. Trup jsem ponořil až po límec. Límec protéká (jsem rád, že jsem při TT neklesl ke dnu, jsou to proudy vody), zalepím ho 5 minutovým epoxidem a nový pokus. Vše je v pořádku. Na veletrhu ho opět testuji. Teď sice jezdí maketovou rychlostí, ale chybí mu výkon. Pro TT budu nucen vyhodit převodovku a hnát vrtuli napřímo. Pro normální ježdění ji ponechám. Po veletrhu jsem si nainstaloval vyvíječ kouře – úžasný pohled a nový regulátor MD10DCR - naskočil napoprvé. A tady je výsledek mého šesti týdenního snažení – remorkér Arny.

Arny

Parametry:
Pohon: Vodou chlazený elektromotor Speed 400 4,8 V
Regulátor: MD10DCR
Převodovka: planetová převodovka 3,33:1 MP-JET
Napájení: Akupak Carson vlastní výroby, pětičlánek - 6 V
Lodní vrtule: průměr 38 mm – stoupání nevím
Ostatní: osvětlení, vyvíječ kouře,

Délka lodě:
Měřítko: 1:30
Šířka: 148 mm
Délka: 570 mm
Výška: 252 mm
Váha:

PS: Poslední změna spočívala v připájení 5 článku kvůli vyvážení trupu a zhotovení jména lodi. 5 článek řeší malý výkon.

 

OBÁZKOVÁ GALERIE MODELU

 

Vít Vymětal (Severan)