Model Hobby Spiel - Lipsko 2006

11.10.2006

   Na výlet do Lipska nás nalákal Ivan Hořejší. Ani se nemusel moc snažit a s Antem jsme se na jednodenní zájezd přihlásili také a nakonec neodolal ani Nex. Cena za cestu tam i zpět, plus vstupenka byla velmi příznivá (550,- Kč). Pravda, trochu nás děsil čas odjezdu - v půl šestý ráno, ale říkali jsme si, že to je jednou za rok a v autobuse to dospíme.

   Celkem byly z Prahy vypraveny čtyři autobusy a všechny byly plně obsazené. Odjížděli jsme asi s půlhodinovým zpožděním. Cesta k hranicím ubíhala poměrně rychle, ale jen do okamžiku, kdy jsme sjeli z dálnice. V Německu pak bylo několik uzavírek silnic a na dálnicích kolony. Výsledkem byl asi o hodinu opožděný příjezd k areálu výstaviště.

   V tomto okamžiku mi nezbývá nic jiného, než si povzdechnout. Tak krásný a výborně řešený výstavní areál může Praha jen závidět. Když vkročíte do výstavních hal v Lipsku, tak vám plně dojde, že Letňany není nic jiného, než narychlo postavená náhražka z hangárů. Samozřejmostí jsou perfektní a dostačující parkoviště, výborné sociální zázemí, restaurace, místa, kde si můžete odpočinout, prostorné a dobře odvětrané výstavní haly. No nic, hold si musíme na něco alespoň trochu podobného v Praze ještě hodně dlouho počkat.

   Chvilku jsme se snažili zorientovat, ale protože německy jsme uměli stěží jen pozdravit a jediný nápis, kterému jsme jasně rozuměli byl "WC", vzali jsme to kolem dokola po směru hodinových ručiček.

Hala č.5 - letadla a lodě

   První co mi bylo sympatické, že zdaleka letadla nepřevládaly. Víc jak polovina haly byla vyhrazena lodím. Kruhový bazén o průměru 15m dával dostatečně velkou plochu na předvádění lodí všeho druhu. U bazénu byl nepřetržitě moderátor, který nezavřel celou dobu pusu a divákům sděloval parametry lodí atd., i když se na vodě nic nedělo . Většinu plochy zabíraly jednotlivé modelářské kluby a opravdu bylo na co koukat. Naproti tomu prodejců bylo překvapivě poskromnu. Že se v Německu mají dobře i raketový modeláři jasně dokazovaly stánky z raketovými modely a vším potřebným k tomu.

 Když jsme se tak trochu nabažili, přešli jsme do další haly.

Hala č.3 - auta a vláčky

   Auta byly krásný. Několik předváděcích ploch vás mohlo zaměstnat prakticky na celý den, ale nemohli jsme se tak nějak ubránit dojmu, že naši modeláři mají ve vytváření předváděcích ploch tak nějak navrch. Ty německé silně zaváněly kýčem.

   O mašinkách nemá snad ani cenu psát, protože by to vydalo na román. Spousta kolejišť, prodejců a hlavně neuvěřitelné množství modelů a všeho co k tomu patří. Šli nám z toho oči kolem.

 Vypotáceli jsme se ven a už jsme začali pošilhávat po nějaké té mňamce, pití a kafi.

Hala č.2 - hračky

   Tady jsme opravdu jen prošli nejkratší cestou do sousední haly, protože hračky nejsou náš obor a množství různých společenských her všeho druhu nás tak trochu děsilo.

Hala č.4 - předváděcí plochy

   Celá hala byla vyčleněna na tři velké předváděcí plochy. V jednom rohu, obehnaném bezpečnostní sítí, měli svůj prostor letečtí modeláři, vedle nich byla postavena velká závodní dráha a hned naproti ještě dvě, jedna se spoustou překážek pro všelijaké buggy a pod. se kterými modeláři předváděli neuvěřitelné kousky.

   V posledním rohu byla restaurace, kde nebylo moc lidí a tak jsme si dali opečenou vinnou klobásku, kuřátko, pití, kafe a Ante s Nexem i cigárko. Vzduch byl mírně cítit spáleným "benzínem" z modelů, ale ani nám to nevadilo.

   Po konzumaci klobásek jsme se rozhodli, že se vrátíme do haly s loděmi a pořádně to tam prolezeme. Nex byl odhodlán si koupit stavebnici remorkéru a já jsem si taky chtěl koupit nějaké ty doplňky a pod.

   Vrátili jsme se tedy do haly č. 5 a začali ji procházet křížem krážem. Na jedné straně jsme byli nadšeni ze spousty modelů. Kdyby člověk uměl kváknout německy, tak by si i pokecal. Na druhou stranou jsme začínali být tak trochu zklamáni, protože nebylo za co utratit eura. Zní to možná neuvěřitelně, ale bylo to tak. Když už jsme náhodou našli něco co bylo na prodej zmrazila naše nadšení cena. Výprodeje různých volovin nepočítám. Servo za 2E nebudilo důvěru stejně jako hromady různých levných akumulátorů. Nex byl smutný čím dál víc a Anteho už nemrzelo, že si eura nevzal. Nakonec jsme se zastavili u bazému a asi hodinu se kochali předváděním různých modelů.

   Na závěr jsme si ještě zašli do obrovské prosklené dvorany, sednout si na kafčo, potom ještě nakoukli do předváděcí haly a pomalu jsme se celí utrmácení, vraceli k autobusu. Tam jsme trochu závistivě sledovali, jak železniční modeláři si nosí napěchované igelitky nakoupeným zbožím. Sem tam si ještě někdo koupil nějaký ten model letadla. Snad jen lodičkáři ostrouhali. Ale rozhodně jsme nelitovali. Navštívit tento veletrh opravdu stojí za to I když na něm nic nekoupíte. Takovou koncentraci modelů všeho druhu jen tak nikde jinde neuvidíte. Alespoň u nás ne.

   Omlouvám se všem, kteří čekali podrobnější popis vystavovaných exponátů, novinek a pod. Něco takového nebylo v mých silách - to by byla práce pro celý tým a jedno speciální knižní vydání.

Obrázky z výstavy

	Aby bylo možné v bazénu předvádět i plachetnice, byly v jednom místě umístěny silné ventilátory, které vyráběly vítr...
	... a tak plachetnice křižovaly proti větru a nebo s větrem v zádech do vzaly fofrem přes celý bazén.
	Tento pán nás fascinoval. Předváděl stavbu plechových modelů. Opláštění dělal z předem nastříhaných kousků plechu. Ten pak přiložil, vyvrtal otvor, vyrobil nýtek a plech ke kostře přinýtoval. Určitě jeho práci na fotografiích poznáte.
	Papírové modely lodí si co do detailů nezadají z těmi plastikovými či ostatními. Jen byly většinou umístěny za sklem a to se moc špatně fotí.
	Ale ano! Vidíte dobře. Je to náš Artur. Tento model prostě nesmí nikde chybět.
	Úžasné parní mašinky poháněné parou! Znal jsem je už Hradce králové, ale přesto jsem na nich mohl oči nechat.
	Mezi letadly mě zaujala tahle moc hezká kachna.
	Zajímavě udělané chladící prstence motorů.
	I zde se prodejci nerozpakovali předvádět modely vrtulníků přímo mezi návštěvníky.

 Keba