Borohrádek očima amatéra

8.8.2005

  Zdravím všechny příznivce lodí! Na konci prázdnin se konala čtvrtá soutěž Seriálu Mistrovství ČR NS. O jejím průběhu stručně informoval Ivan Grňa ZDE. Já bych vám chtěl tyto dny přiblížit očima šoféra, který aby se nenudil si dobrovolně vyzkoušel svého Pilota. No a taky ve mě hlodala trochu zvědavost, jak dopadne ve světle reflektorů výtvor, kterým jsem sebe a vás bavil téměř rok a půl.

Dojmy

   Přijeli jsme v pátek, v kempu vládl klid a pohoda, všichni se vítali s upřímnou radostí, jako by se sto let neviděli, prostě žádné strnulé politické úsměvy... Ocenil jsem organizaci ubytování a zejména připravenost trati. Mohl jsem ji tak poprvé v životě vyzkoušet. Bylo to prima.

Obecné poznatky

   Sice shrnutí bývá až na konci, ale já jej vrazím zrovna sem a pak už se budu věnovat jenom stručným komentářům k obrázkům. Z celé akce vyplynuly pro mě některá doporučení, kterých bych se rád do budoucna držel.

  • Moje kategorie je F4B.
    Byť je k dispozici nepřeberné množství dalších kategorií, mě se týká právě tahle, což jsou lodě z klasických stavebnic (překližka, plaňky, lupenková pilka, a tak.). Hodnotí se zde jak stavba (max. 100), tak jízda (průměr z dvou nejlepších jízd ze třech, taky max. 100). V této kategorii (se mi zdá), není takový přetlak, protože klasická stavebnice se dá koupit už pouze zahraniční a stojí kupu peněz. Pokud však máte něco staršího, moc nezvrtáte stavbu a naženete body v jízdě, můžete stát na bedně. Ale taky se může stát, že vám pár desetinek chybí, což je pak k vzteku.
  • Počítat i se startovným.
    Na těchto akcích se platí startovné 150,- (příští rok snad 200,-), nečlenové modelářských klubů dvojnásobek. Z těchto peněz se platí ceny pro vítěze, ale taky spousta dalších výdajů spojených s organizací soutěže. Každopádně jich nelitujte, protože jsou určeny na prospěšnější věci než podstatná část našich daní...
  • Vozit si spacák, případně i karimatku.
    Pokrývky v campu bývají zpravidla ukrutně krátké a postele jsou taky od trpaslíků.
  • Vozit jídlo a ešus.
    Ne všude bývá v celodenní dostupnosti kantýna. Na škodu taky není kanystr s vodou. Možná přiberu taky svůj osvědčený šiškovařič (viz. tady)
  • Vozit si s sebou prodlužovačku a rozdvojku.
    V chatkách bývá pouze jedna zásuvka, pak se o ni perem.
  • Vyrobit si štítek s číslem kanálu na anténu vysílače.
    Ostatním usnadníme orientaci a nám se stabilizuje tlak, protože nemusíme furt odpovídat na dotazy ohledně kanálu, zpravidla ve chvíli, když se snažíme napasovat loď do doku. Nemluvě o tom, že to bývá v propozicích jako podmínka účasti.
  • Branka 12 je pojmenovaná podle počtu bodů, o které na ni zpravidla přijdete.
    A ne podle nějakého magického pořadí, takže se tomu už nebudu snažit přijít na kloub.
  • Na důchod si pořídím plachetnici.
    Neberte to jako popíchnutí plachetkářů, ten klid a pohoda mezi nimi, to se jen tak nevidí, snad jen mezi rybáři, pokud jim zrovna berou. Ale prý to funguje pouze mezi našinci (češi+slováci).

Komentované obrázky

   Trochu mě mrzí, že jsem se více nedostal ke kategorii F2, která startovala před F4, takže se mi už začínaly třást nervozitou ruce, že ani stabilizátor nezabíral. A navíc, jak na potvoru, došly baterky ve foťáku...

Sobotní ráno, někdo spí, někdo jde na vodu...
Takto vypadal stůl pro lodě určené k bodování (či dobodování). Původně jsem si myslel, že bodování stavby se provádí při každém závodě. Není tomu tak. O bodování se musí požádat a příslušné hodnocení se s vámi pak táhne celou sezónu (možná i déle). Pokud ovšem loďku vylepšíte, je možné požádat o dobodování (tam vám body přidají, nebo taky seberou).
K vidění byly novostavby i historické kousky. Tohle je 12 let starý model. Na provedení i stavu paluby to jde poznat, ale přesto, klobouk dolů.
Jedna z parolodí. Cítíte tu nostalgickou vůni páry?
Letošní (ale z doslechu bych řekl, že nejenom letošní) soutěžní loď Zdenka Urbana.
Alespoň jeden pohled na nástavbu.
Tak na tohle jsem se dokázal koukat hodně dlouho. Vypadá to na poctivé řemeslo. Když si vzpomenu, co všechno skrývá tmel a lak na mé lodi... tady jde ovšem vidět opravdu všechno a nic se neutají.
Jde se na vodu. (Zdenek Urban a Jirka Kubíček)
Pěkně postavená Melodie. Škoda, že na vodě trpěla problémy s pohonem a jednou musela být i vylovena.
Ve volných kategoriích (tam, kde se nehodnotila stavba) se prohánělo na vodě kde co. Zaslechl jsem něco i o štokrleti s motorem...
Takto to vypadalo v soutěžní dny: dvě plata a dráhy pro motorové modely, vedle ještě jedno závodiště pro plachetnice. Ty mají odlišnou trať a měly by mít i jiné bójky. Ovšem ty se někde cestou zapotrošily, tak je zastoupily dvě klasické spojené dohromady. Vznikla tak dokonalá past, do které se pár lodí zaklínilo a muselo být ručně vytaženo.
Ten svinčík na hladině byl naštěstí navát větrem až v neděli odpoledne, takže se závodilo převážně v čisté vodě.
Rozhodčí v akci.
Příjemně mě překvapili rozhodčí. Neváhali pomoci vytáhnout loď z vody, podat vysílač a pod. Někteří ovšem taky poťouchle schovávali těm méně ohebným forychtunky určené k vytažení lodi, že Ivane...
Cvrkot na stanovišti F2, to jsou věrné modely (makety) lodí, které si postavíte sami podle plánku, dělí se ještě na skupiny A,B,C a to podle délky.
Kupodivu jezdilo hodně holek, byť si nejsem jistý, že všechny ty lodě i postavily (jak je psáno v regulích). Spíš to vypadalo, že jezdí s odloženými hračkami velkých hochů...
Ouha, minus 2 body.
Přistání v doku naštěstí v pořádku.
Dok je širší o 20 cm než je loď. Já trouba změřil šířku trupu a tu nahlásil. Pak jsem zjistil, že se do ní počítají i ty gumy, co jsou pověšeny na zábradlí a tak jsem to měl užší. Toho někteří filištýni využívají, nahlásí šířku včetně těch gum a ty potom při kladení lodi na vodu šoupnou za zábradlí.
Mazáci mají židličky, zající sedí na zemi :-)
Pro případ, že loďkám došel dech, nastoupila záchranná četa v loďce. Práce pro ně bylo tak akorát. Zde Pilot 24 soutěžící v kategorii F4A (hodnocena pouze jízda).
Tak na tohle jsem koukal tak, že jsem i blbě zaostřil... Regulátor Oldfashion. Cívka odporového drátu, pod ním servo s palcovým pružným sběračem (asi z relé). Zpátečka je řešena mikrospínačem na druhém konci páky serve. Při perfektním provedení bezchybná funkce a solidní opravitelnost. Určitou nevýhodou je, že s každýmu motorem je třeba regulátor sladit (vlastně vyrobit nový). Autor stanoví potřebnou délku pokusně a to tak, že natáhne odporový drát v obyváku, připojí motor a jede krokodýlkem po jeho délce. Tento regulator měl ještě ve své lodi Jirka Kubíček, ale ten celkem dost hřál, takže po ukončení jízdy už loď dosti solidně smrděla spáleninou.
Všiml jsem si, že hodně lidem do lodí teče (třeba při couvání), některým tolik, že měli s sebou i koňské stříkačky a průběžně vodu vytahovali z podpalubí. Tak abych netrhal partu a hlavně neprovokoval, taky jsem sušil.
Jednou si vyfotím všechny transportní bedny. Je zajímavé, jak moc úsilí věnují modeláři svým lodím a jak málo bednám. Ovšem občas i zde je možno zahlédnout pěkný kus nábytku. Abych nezapomněl, pokud mohu posoudit, parníkáři jsou vyjímkou. Ti měli bedny vskutku excelentní.
Tuhle loďku jsem sice neviděl soutěžit, ale při večerních rekreačních jízdách byla pěkně osvětlená a na palubě hrála jazzová kapela. Bylo to originální, stylové a milé...
Letadlová loď XXL. Měřítko tuším 1:100. Množství detailů odpovídá ostatním lodím, ovšem jejich provedení poněkud zaostává oproti konkurenci ve stejném měřítku, což bylo vidět i ve výsledkové listině. Ovšem podívaná na jízdu takového kolosu byla i tak impozantní.
Průjezd s takovým kolosem brankou byl slušný adrenalín. Přistávací dok se nastavuje podle šířky lodi, ale mezi brankama je furt stejně místa (100 cm).
Věřili byste, že tenhle pohledný Oldenburg z období Rakouska-Uherska je navíc komplikován parním pohonem? Rozhodně nahlédněte do galerie, kde je více fotografií.
Byl jsem zvědav, jak se budou sundávat nástavby, když je všude tolik lan, žebříků a dalších blbinek. Tipoval jsem to na čtvrthodinku solidní práce. A ejhle, dělicí rovina je kousek nad čarou ponoru.
Mimo soutěž se v neděli odpoledne proháněl po rybníce tento obří Bismarck. Opět impozantní vzhled i jízda a ukázka střelby (černým střelným prachem). Hmotnost téměř 60 kg.
Atlantis, vítěz třídy F-NSS-B (čnělkové a lugrové oplachtění, pouze předozadní plachty (tj. bez ráhnových plachet)).
Podle odborníků je přímo stavěná na slabší vítr. Kouknul jsem na stránky Robbe a je tam k mání za 420 euro + 17 dalších položek, které by asi nebylo špatné dokoupit. Takže to je zcela mimo můj dostřel, ale podívaná to byla krásná.

Rozhodně mrkněte do galerie, jsou tam další krasavice...

Zbytek v obrázkové galerii...

Linky

Výsledková listina z Borohrádku.
Česká pravidla a hlavně popis kategorií.

 

PaRi