Jednoduchý hydroglizér

(2.9.2005)

   Na počátku nebylo tentokráte slovo, ale myšlenka nějak využít vybavení pocházející z modelu letadla - RC setu Piper J-3 Cub, který mi po dvou sezónách provozu dosloužil. Zůstal mi po něm k dispozici tříkanálový vysílač PC-2DR a čtyřkanálový přijímač pracující v pásmu 40 MHz na 56 kanálu, dále jednosměrný regulátor, dvě miniserva, pohonný akumulátor (pětičlánek AAA NiCd 300 mAh) se síťovou nabíječkou a elektromotor s vrtulí.

 

 

   Zařízení sice poněkud sporné kvality, nicméně dosud funkční a hodící se tedy pro použití v nějakém dalším vhodném modelu. Jakém, toť otázka.

 

    Jelikož popsané vybavení pochází z letadélka, nabízela se přirozeně jako první možnost instalace do dalšího leteckého modelu. To jsem však brzy zavrhl, jelikož po zkušenostech s RC setem jsem dospěl k závěru, že k pořádnému létání to stejně bude chtít vybavení vyšší třídy a pokusy o zprovoznění letadélka osazeného danými komponenty by nebyly perspektivní. Spíše jsem to viděl na využití v lodičkách.

 

 

   Vysílač s přijímačem by mohl najít uplatnění v nějakém menším modelu, stejně tak serva, ale zbytek se mi zdál pro použití v maketově plujících lodích, které se těší mému zájmu, jako nevhodný (jednosměrný regulátor, malá kapacita akumulátoru). Napadlo mně tedy zkusit postavit něco rychlejšího, i když to zrovna není můj styl. Usoudil jsem, že mít kromě serióznějších plavidel také nějaký svižnější model jen tak na vyblbnutí a odreagování nemusí být marné. Když jsem tak nad tím pouvažoval, dospěl jsem k závěru, že by z hlediska jednoduchosti stavby a maximálního využití komponent z letadla měl být nejvhodnější hydroglizér.

 

   Když jsem se takto rozhodl, začal jsem postupně přemýšlet jak na to a připravovat se na stavbu. Inspiraci jsem hledal ve starých návodech z časopisu ABC a ve fotkách  na internetu. Poněvadž se mělo jednat pouze o oddechovou záležitost, nechtělo se mi do stavby hydroglizéru investovat větší množství úsilí a financí, a tak jsem zvolil co nejjednodušší koncepci a použil samé materiály a komponenty, co jsem měl doma k dispozici.

   Stavbu jsem zahájil poněkud netradičně výběrem vhodné kartónové krabice, která měla sloužit jako přepravní a úložní box. Její rozměry mi pak určily velikost modelu. Základem je plovák o délce 30cm a šířce 15 cm zhotovený z polystyrenové desky okašírované několika vrstvami hnědé papírové lepicí pásky.

 

   Pylon pro motor s vrtulí je slepen z odřezků balzy a ze stejného materiálu jsou kormidla. Celý model je natřen Balakrylem. Ke zbarvení jsem chtěl použít nějaký výrazný odstín, co by se na vodě dobře vyjímal, a tak jsem model nabarvil červenou, kterou jsem našel doma.

    S instalací vybavení jsem si nedělal těžkou hlavu. Elektromotor s nasazenou vrtulí je přilepen na pylonu oboustrannou lepící páskou. Stejně tak jsou na horní ploše plováku přilepeny i další součásti. Kormidla jsou k pylonu připevněna průhlednou lepicí páskou která funguje jako pant. Kormidelní páka je z kousku plechu, táhlo vedoucí k servu z kancelářské sponky. Regulátor je na ochranu před vlhkostí omotán lepící páskou, přijímač je uložen v uzavíratelném igelitovém pytlíčku aby byl taktéž chráněn před vlhkostí a aby ho bylo na rozdíl od regulátoru možné snadno odpojit a použít v dalším modelu.

 

 

   Kompletně vystrojený model váží asi 0,2 kg. Ihned po dohotovení jsem provedl zkoušky ve vaně, které dopadly nadějně. Na pořádné prověření plavebních vlastností jsem si však musel počkat, než jsem se s modelem vypravil k vodě. První plavba dopadla nad očekávání dobře, model je poměrně svižný, hladce klouže po hladině a nemá tendenci bořit předek do vln. Manévruje hbitě přičemž pravá zatáčka je o poznání rychlejší, zřejmě díky reakčnímu momentu vrtule. Doleva už to je trochu horší. Jediný nedostatek byl zjištěn ve špatné směrové stabilitě, proto byly na dno plováku dodatečně dolepeny dvě kýlové lišty. Hlavní a zásadní nevýhodou modelu je však krátká výdrž daná malou kapacitou akumulátoru. Model zvládá pěkně jezdit maximálně pár minut a poté se už jen plouží po hladině, což je signálem k návratu ke břehu. Jelikož postrádám potřebné vybavení pro nabíjení v terénu, bude třeba časem zajistit nějaký lepší zdroj, aby se s hydroglizérem dalo u vody náležitě vyřádit.

 

Petr Plát