Seriál NS po 3 závodech z pohledu „dělníka startovního pole“ - 1.část

(11.72005)

   Předmluva aneb jak to všechno začalo. "Tak mamino, co kdybych začal modelařit a přitom ti postavil nějakou lodičku i proto tebe?!" Pro tuto volbu jsem se rozhodl po shlédnutí posledních dvou závodů sezóny 2004. Po zjištění, že v tomto oboru je spousta suprových a šikovných lidiček a to mi jistě dáte zapravdu, že v tomhle se nemýlím, jsem do tohoto kolotoče zaletěl znova cca po 18 letech co jsem si postavil poslední lodičku..

   Rozhodl jsem se, že se zaregistruji spolu z manželkou do Klubu lodních modelářů při domu dětí a mládeže v Mostě, který vede už desítky let pan Zítek. Slovo dalo slovo a staly jsme se členy KLom Kormorán Most.
   Křest proběhl 30.4 -1.5 2005 na prvním závodě Česko-Slovensko-Polském poháru který se konal v polské Rudě Slaske. V té době jsem jezdil z Thoabanem, což je stavebnice od p.Gregora a loď se kterou ať děláte co děláte, na závodění není. Jak jsem se dozvěděl, loď s plochým dnem i při sebevětším zatížení je při lehkém vánku a menších vlnách velice těžce ovladatelná. Pro Lucii jsme postavil také stavebnici a to Pilota od fi. Vladyka. Závody proběhly dle očekávání a vůbec jsem nepočítal s tím že zajedu nějaké body a to samé i Lucie, ale tohle prostě není o závodění , ale o zábavě. Jednoduše řečeno „učený z nebe nespadl“ a tak získávání zkušeností a cenných dat o tom jak si najíždět do vrcholové branky a jak tu neposednou loď zastavit v doku aby se nedotkla je na prvním místě.
 

 


    Dějství první Osek 7-8.5 2005. Pro nás to byl „domácí“ závod a tak protentokrát odpadly ubytovací povinnosti. Domů to máme 20 kilometrů a cca 15 minut jízdy. Ráno povinný nástup a první seznámení s rozhodčími a systémem jak se bude jezdit. A potom dlouhé čekání na jízdy. Počasí bylo opravdu „výborné“. Vítr si pofukoval a trať na rybníku občas připomínala malé moře, což jsme se přesvědčili druhý den, kdy se potopily dvě lodě a dokonce přišel na řadu i potápěč. K ježdění samotnému jen tolik, že počasí nám přálo dokonce přestal foukat vítr, takže hladina byla jako zrcadlo. Akorát ty kapky co padaly, to zrcadlo trošku kalily.
   Jak už Keba uvedl ve své reportáži k tomuto závodu, potkaly jsme se tam jako členové klubu NaMoLo a zatím jen Keba, Ivan Grňa, já a Fiki, ale to byl jen začátek. Jako souhrn obou dnů jen tolik, že to byl zatím první závody který se jel bez problémů.
 


Pan Zítek a jeho „teletabís“ ochrana před špatným počasím


   Dějství druhé Netolice 21-22.5 2005. Přijíždíme už v pátek proběhnou ubytovací povinnosti a rychlá prohlídka areálu. Standardní ranní nástup a opět celodenní čekání na svojí jízdu. Tu si krátím focením a diskutováním na téma lodní modelářství. Opět se setkávám s Kebou a tentokrát i s Nexem který se nechal zlákat alespoň na čumendu. Od tohoto závodu jsem si pořídil jinou lodičku. Tentokrát je to britský torpédoborec P 1101 Dark Adventurer, kterou stále vylepšuji a doufaje, že loď mě bude poslouchat. Po několika konzultacích s panem Zítkem jsem loď ve vaně po hodině a půl dovážil aby seděla jak pr… na nočníku.
   Když jsem slyšel svoje jméno tak jsem se pln elánu vrhnul do prvního kola, kde jsem najel 91 bodů a pak to přišlo, po průjezdu třetí brankou se začal z Darka ozývat nějaký divný zvuk což mě dokonale vyvedlo z rovnováhy, ale i tak jsem dojel za 89 bodů. Jakmile jsem ho vyndal z vody tak jsem se vrhnul zkoumat co vydávalo takové zvuky a smutným zjištěním bylo že se ulomilo motorové lože a aby toho nebylo pro ten den dost tak se Lucka rozjela a loď se začala chovat jak splašená, cukala sebou jak blázen. Ozývaly se hlasy, že je to regulátor, ale padaly i názory na to že je to rušení, ale i tak Lucka dojela závod s těmito problémy celkem slušně a jak se později ukázalo bylo to rádiem, kde byl poškozený potenciometr.

   Do druhého dne jsme nastupovali s pocitem, že se mi podařilo nouzově opravit motorové lože, ale jak se ukázalo opravdu jen nouzově, po průjezdu tou samou brankou se ozval ten samý zvuk. A tak jsem pomalu odjel celé kolo a nebýt vlnky v poslední sekundě tak byla stovka.

 


Dark před úpravou


A tady po finální úpravě

 

   Dějství třetí Plzeň 18 – 19.6.2005. Hned po vjezdu do kempu jsem potkal Kebu a Anteho. .Ubytování, obchůzka okolo Boleváku a následná registrace proběhla bez problémů.
Ale zpět k tématu věci. V pátek večer jsem ještě vzal Darka a šel pro jistotu ještě všechno přezkoušet, protože Dark dostal nový motor a navíc jsem zrušil kardan a dal jsem kompakta. Vše pracovalo spolehlivě a tak jsem šel s pocitem že zítra bude můj velký den v klidu odpočívat. Lucie nechtěla jít večer jezdit a trénovat, tak jsem ještě nevěděl co jí čeká až přijde odpoledne na plato. Splnil jsem její přání a udělal jí pilota rychlejšího. Dostala třílistý šroub X a to co se dělo, když dala Pilota na vodu a vzala za knypl, to vyrazilo dech i zkušeným matadorům. Pilot zvedl příd a doslova vystřelil jak raketa vstříc první brance po zrcadle. Všichni koukali a já už jsem si nadával co jsem to udělal za blbost, že jsem to v pátek nevyzkoušel! Každý pečlivě sledoval jak Lucka těžko zdolává jednu branku za druhou a to včetně vrcholové kde na první byla krátká a tu druhou projela stylem F1 velmi bravurně, ale to byla taky poslední kapka v ten okamžik si řekla, že tato show dnes končí a vzdala to. A najednou jsem slyšel svoje jméno a šlo se na věc. Mezitím se okolo Lucky vytvořilo klubko pomocníku a tak jsem šel, protože dvě minuty jsou jen dvě minuty. Darka jsem dal na vodu, ohlásil obligátní "start" a vyrazil. Jak to bývá když se pospíchá, tak se Dark na vrcholové brance zastavil a nic s ním nešlo dělat. A důvod? Ve spěchu abych to stihl jsem nenasadil anténu a bylo po ježdění. A jak jsem již napsal, jelikož je tam spousta hodných lidiček, tak se našel dobrovolník v podobě slečny Tomáškové mladší, která se vrhla do vody aby mi Darka "připlavala" zpět k platu. Zato ji ještě jednou děkuji! Jelikož jsem anténu dostal, tak jsem ho dal zpět na vodu, vyzkoušel a nic se nedělo. Motor bzukal , ale Dark byl mrtvej. Od rozhodčích jsem se dozvěděl, že mám čas na další kolo, tak jsem běžel zpátky a zkoumal co se dělo. Výsledek mého zkoumání byl krutý – stržený závit na hřídeli, byla to velká smůla, ale opět se ukázalo, že v této branži je spousta lidiček, kteří nezávisle na tom, zda se známe nebo ne, neváhají pomoci. Hřídel jsem opravil, ale už jsem to nestihl. Tak jsem jízdu v druhém kole zkrečoval. S přesvědčením, že zítra všem ukážu jak se jezdí stovka, jsem vše poklidil a těšil se další den. Ráno bylo krásné a teplé. Jezdilo se přímo ve zběsilém tempu a já šel na plac. Darka do vody. Hurá ukázat jim, že nejsem jen "dělník" startovního pole, ale že mám navíc. No a za necelé 4 minuty bylo vymalováno. Zajel jsem svoji první stovku. Tento výsledek byl jakousi satisfakcí za smolný víkend v Plzni. Obě lodě jsou v pořádku a připravené na Jabloneckou modrou stuhu. Tímto bych chtěl poděkovat všem kteří pomáhaly jak mně tak Lucii a hlavně členům klubu NaMoLo DĚKUJI MOC

Jambo

Jambo