Seriál NS po 3 závodech z pohledu „dělníka startovního pole“ - 1.část
(11.72005)
Předmluva aneb jak to všechno začalo. "Tak mamino, co
kdybych začal modelařit a přitom ti postavil nějakou lodičku i proto
tebe?!" Pro tuto volbu jsem se rozhodl po shlédnutí posledních dvou
závodů sezóny 2004. Po zjištění, že v tomto oboru je spousta
suprových a šikovných lidiček a to mi jistě dáte zapravdu, že v tomhle
se nemýlím, jsem do tohoto kolotoče zaletěl znova cca po 18 letech co
jsem si postavil poslední lodičku..
Rozhodl jsem se, že se zaregistruji spolu z manželkou do Klubu
lodních modelářů při domu dětí a mládeže v Mostě, který vede už
desítky let pan Zítek. Slovo dalo slovo a staly jsme se členy KLom
Kormorán Most.
Křest proběhl 30.4 -1.5 2005 na prvním závodě
Česko-Slovensko-Polském poháru který se konal v polské Rudě Slaske.
V té době jsem jezdil z Thoabanem, což je stavebnice od p.Gregora a
loď se kterou ať děláte co děláte, na závodění není. Jak jsem se
dozvěděl, loď s plochým dnem i při sebevětším zatížení je při lehkém
vánku a menších vlnách velice těžce ovladatelná. Pro Lucii jsme
postavil také stavebnici a to Pilota od fi. Vladyka. Závody proběhly
dle očekávání a vůbec jsem nepočítal s tím že zajedu nějaké body a to
samé i Lucie, ale tohle prostě není o závodění , ale o zábavě.
Jednoduše řečeno „učený z nebe nespadl“ a tak získávání zkušeností a
cenných dat o tom jak si najíždět do vrcholové branky a jak tu
neposednou loď zastavit v doku aby se nedotkla je na prvním místě.
Dějství první Osek 7-8.5 2005. Pro nás to byl „domácí“ závod
a tak protentokrát odpadly ubytovací povinnosti. Domů to máme 20
kilometrů a cca 15 minut jízdy. Ráno povinný nástup a první seznámení
s rozhodčími a systémem jak se bude jezdit. A potom dlouhé čekání na
jízdy. Počasí bylo opravdu „výborné“. Vítr si pofukoval a trať na
rybníku občas připomínala malé moře, což jsme se přesvědčili druhý
den, kdy se potopily dvě lodě a dokonce přišel na řadu i potápěč. K
ježdění samotnému jen tolik, že počasí nám přálo dokonce přestal
foukat vítr, takže hladina byla jako zrcadlo. Akorát ty kapky co
padaly, to zrcadlo trošku kalily.
Jak už Keba uvedl ve své reportáži k tomuto závodu, potkaly jsme se
tam jako členové klubu NaMoLo a zatím jen Keba, Ivan Grňa, já a Fiki,
ale to byl jen začátek. Jako souhrn obou dnů jen tolik, že to byl
zatím první závody který se jel bez problémů.
Pan Zítek a jeho „teletabís“ ochrana před špatným počasím
Dějství druhé Netolice 21-22.5 2005. Přijíždíme už v pátek
proběhnou ubytovací povinnosti a rychlá prohlídka areálu. Standardní
ranní nástup a opět celodenní čekání na svojí jízdu. Tu si krátím
focením a diskutováním na téma lodní modelářství. Opět se setkávám s Kebou
a tentokrát i s Nexem který se nechal zlákat alespoň na čumendu. Od
tohoto závodu jsem si pořídil jinou lodičku. Tentokrát je to britský
torpédoborec P 1101 Dark Adventurer, kterou stále vylepšuji a
doufaje, že loď mě bude poslouchat. Po několika konzultacích s panem
Zítkem jsem loď ve vaně po hodině a půl dovážil aby seděla jak pr… na
nočníku.
Když jsem slyšel svoje jméno tak jsem se pln elánu vrhnul do prvního
kola, kde jsem najel 91 bodů a pak to přišlo, po průjezdu třetí
brankou se začal z Darka ozývat nějaký divný zvuk což mě dokonale
vyvedlo z rovnováhy, ale i tak jsem dojel za 89 bodů. Jakmile jsem ho
vyndal z vody tak jsem se vrhnul zkoumat co vydávalo takové zvuky a
smutným zjištěním bylo že se ulomilo motorové lože a aby toho nebylo
pro ten den dost tak se Lucka rozjela a loď se začala chovat jak
splašená, cukala sebou jak blázen. Ozývaly se hlasy, že je to
regulátor, ale padaly i názory na to že je to rušení, ale i tak Lucka
dojela závod s těmito problémy celkem slušně a jak se později ukázalo
bylo to rádiem, kde byl poškozený potenciometr.
Do druhého dne jsme nastupovali s pocitem, že se mi podařilo nouzově opravit motorové lože, ale jak se ukázalo opravdu jen nouzově, po průjezdu tou samou brankou se ozval ten samý zvuk. A tak jsem pomalu odjel celé kolo a nebýt vlnky v poslední sekundě tak byla stovka.
Dark před úpravou
A tady po finální úpravě
Dějství třetí Plzeň 18 – 19.6.2005. Hned po vjezdu do kempu jsem
potkal Kebu a Anteho. .Ubytování, obchůzka okolo Boleváku a následná
registrace proběhla bez problémů.
Ale zpět k tématu věci. V pátek večer jsem ještě vzal Darka a šel pro
jistotu ještě všechno přezkoušet, protože Dark dostal nový motor a
navíc jsem zrušil kardan a dal jsem kompakta. Vše pracovalo
spolehlivě a tak jsem šel s pocitem že zítra bude můj velký den
v klidu odpočívat. Lucie nechtěla jít večer jezdit a trénovat, tak
jsem ještě nevěděl co jí čeká až přijde odpoledne na plato. Splnil
jsem její přání a udělal jí pilota rychlejšího. Dostala třílistý
šroub X a to co se dělo, když dala Pilota na vodu a vzala za knypl,
to vyrazilo dech i zkušeným matadorům
.
Pilot zvedl příd a doslova
vystřelil jak raketa vstříc první brance po zrcadle. Všichni koukali
a já už jsem si nadával co jsem to udělal za blbost, že jsem to
v pátek nevyzkoušel! Každý pečlivě sledoval jak Lucka těžko zdolává
jednu branku za druhou a to včetně vrcholové kde na první byla krátká
a tu druhou projela stylem F1 velmi bravurně, ale to byla taky
poslední kapka v ten okamžik si řekla, že tato show dnes končí a
vzdala to. A najednou jsem slyšel svoje jméno a šlo se na věc. Mezitím
se okolo Lucky vytvořilo klubko pomocníku a tak jsem šel, protože dvě
minuty jsou jen dvě minuty. Darka jsem dal na vodu, ohlásil obligátní
"start" a vyrazil. Jak to bývá když se pospíchá, tak se Dark na
vrcholové brance zastavil a nic s ním nešlo dělat. A důvod? Ve spěchu
abych to stihl jsem nenasadil anténu a bylo po ježdění.
A jak jsem
již napsal, jelikož je tam spousta hodných lidiček, tak se našel
dobrovolník v podobě slečny Tomáškové mladší, která se vrhla do vody
aby mi Darka "připlavala" zpět k platu. Zato ji ještě jednou děkuji!
Jelikož jsem anténu dostal, tak jsem ho dal zpět na vodu, vyzkoušel a
nic se nedělo. Motor bzukal , ale Dark byl mrtvej. Od rozhodčích jsem
se dozvěděl, že mám čas na další kolo, tak jsem běžel zpátky a
zkoumal co se dělo. Výsledek mého zkoumání byl krutý – stržený závit
na hřídeli, byla to velká smůla, ale opět se ukázalo, že v této branži
je spousta lidiček, kteří nezávisle na tom, zda se známe nebo ne,
neváhají pomoci. Hřídel jsem opravil, ale už jsem to nestihl. Tak
jsem jízdu v druhém kole zkrečoval. S přesvědčením, že zítra všem
ukážu jak se jezdí stovka, jsem vše poklidil a těšil se další den.
Ráno bylo krásné a teplé. Jezdilo se přímo ve zběsilém tempu a já šel
na plac. Darka do vody. Hurá ukázat jim, že nejsem jen "dělník"
startovního pole, ale že mám navíc. No a za necelé 4 minuty bylo
vymalováno. Zajel jsem svoji první stovku.
Tento výsledek byl jakousi
satisfakcí za smolný víkend v Plzni. Obě lodě jsou v pořádku a
připravené na Jabloneckou modrou stuhu. Tímto bych chtěl poděkovat
všem kteří pomáhaly jak mně tak Lucii a hlavně členům klubu NaMoLo
DĚKUJI MOC
Jambo
 |
 |
 |
 |
 |