Jak jsem stavěl model Gneisenau

   Následující řádky jsou určeny především začínajícím modelářům i když inspiraci si můžou vzít i ti pokročilejší. K dále uvedenému postupu mne kdysi , jako modeláře samouka , donutila nouze. I když nepatřím ke špičkovým modelářům, spíše se řadím k fandům , doufám, že toto moje know -how někomu přijde vhod.

 

 

   Stavbu lodi jsem začal klasicky. Vyřezané žebra jsem nalepil na pracovní desku podle narýsované osy, osadil jsem kýl a z lipového dřeva jsem dodělal příď i záď. Avšak pokusy potáhnout loď dřevěnými lištami se mi nedařilo a skutečnost daleko zaostávala za mojí představou o trupu. Jako dobré řešení se mi jevil laminátový potah

   Vyplnil jsem tedy mezery mezi žebry polystyrénovými bloky, které jsem lepil klihem. Po zaschnutí klihu jsem trup opracoval pomocí smirkových papírů a vytvořil jsem si tak pozitivní formu. Jelikož se mi zdála pryskyřice Epoxy 1200 příliš viskózní , potřeboval jsem něčím oddělit organickým ředidlem naředěnou pryskyřici od polystyrénu. Tak se zrodil nápad nejprve kašírovat několik vrstev obšívky z novinového papíru spojovaného klihem. Nastříhal jsem si pruhy z papíru z denníků (lakovaný z časopisů se nehodí) ve tvaru lichoběžníku se základnou cca 40mm , výškou na délku novin a horní stranou cca 20mm. Připravil j sem si řídký klih tak, že jsem přiměřené množství klihu zalil na noc vodou a ráno jsem vodu, kterou si klih nenasál, slil. Po zahřátí ve vodní lázni vznikne roztok správné hustoty. Klih jsem na pásky namočené ve vodě nanášel plochým štětcem. První vrstvu jsem kladl pod úhlem cca 45 stupňů. Pásky se přikládají k sobě těsně natupo, bez přesahu tak, že širší strana se přikládá k užší. Když to nevychází a pásek se deformuje, tak lze přiložit dvě stejné šířky vedle sebe a obvykle se problém vyřeší. Dále pak zase střídavě. Postupoval jsem od přídě k zádi. Další vrstvu jsem ukládal napříč, tj. pootočenou o 90°. Dá se ukládat vrstva pootočená jenom o 45° nebo třeba podélně, ale vzhledem ke tvaru trupu se mi osvědčilo ukládání křížem, lépe se využije délka pruhů. Nedoporučuji ukládat více jak tři vrstvy papíru protože může přijít k deformacím. Po zaschnutí předchozích vrstev tj. asi po 24 hodinách , můžeme přikročit podle vlastní úvahy k položení dalších vrstev z papíru, nebo laminovat sklotextilem a pryskyřicí. Já jsem tuto technologii použil poprvé při stavbě bitevní lodě s délkou trupu cca 1600 mm. Protože jsem původně počítal s obšívkou z dřevěných lišt a měl jsem žebra zmenšená o tloušťku 2,5 mm, dělal jsem papírových vrstev asi devět. Při ukládání pásků je potřeba pořádně vytlačit vzduchové bubliny . Tady je navlhčená lidská ruka ten nejlepší nástroj. Klih sice nijak vábně nevoní, ale nenutí ke zbytečnému spěchu a každá vrstva může být položena s maximální přesností. Když se nepovede usadit pásek napoprvé správně, je možné jej znovu zvednout a přiložit jinak , aby seděl. Po uložení poslední papírové vrstvy necháme celek dokonale vyschnout ve větrané místnosti. Nemá smysl schnutí žádným způsobem urychlovat. Taky odolejte pokušení trup oddělit od montážní desky, protože hrozí zkroucení. 

   Po dokonalém zaschnutí, asi za týden, jsem přistoupil k laminování. Bez obav o polystyrén jsem acetonem naředil připravenou pryskyřici a natřel jí celý trup. Na takto připravený povrch jsem opět ukládal předem nachystané pruhy sklotextilu s osvědčeným rozměrem. Při ukládání textilie jsem využíval zkušeností nabytých při kašírování. Po položení a důkladném uhlazení pruhů ze sklotextilu se sklonem 45°, jsem znovu natřel celý trup pryskyřicí aby se jí sklotextil důkladně prosytil. Na takto připravený povrch jsem položil další vrstvu pootočenou o 90°. Při pokládání laminátu musíme postupovat svižněji, avšak ne zbrkle. Poslední vrstvu důkladně nasytíme pryskyřicí a necháme 24 hodin v klidu. Já jsem na svůj model použil jen dvě vrstvy sklotextilu a čas ukázal, že to stačí.
   Po zatvrdnutí jsem povrch přestříkal nitro-tmelem aby se povrch sjednotil a aby zřetelně vystoupily nerovnosti na povrchu. Kvůli zjednodušení manipulace jsem oddělil trup od montážní desky a nahrubo jsem přiřízl horní okraj u paluby. Nerovnosti jsem vyspravil tmelem. Po přebroušení jsem znovu přestříkal trup stříkacím tmelem a brousil pod vodou. Tento postup jsem opakoval až do ůplné spokojenosti s kvalitou povrchu. Potom následoval dvounásobný nástřik základní barvou. Původně jsem používal syntetické barvy, dnes se dají využít barvy akrylátové, které jsou výhodnější z několika důvodů. 

pokládání první vrstvy pásků z novin pod úhlem 45 ° na polystyrénové kopyto pokládání první vrstvy pásků z novin pod úhlem 45 ° na polystyrénové kopyto
pokládání útržků novinového papíru při složitějším tvaru trupu (záď) položení první vrstvy skelného laminátu
oddělený trup od montážní desky. Jsou patrné žebra, polystyrénová výplň a vynechané části polystyrénu pro instalaci motorů a zdrojů. Trup je nastříkán první vrstvou stříkacího tmele Detailní pohled na vynechané části polystyrénu pro instalaci motorů a zdrojů a trubky pro instalaci hřídelí.


V další etapě jsem přistoupil k přípravě trupu na montáž hřídelí, motorů, zdrojů, přijímače a serv. Odstranil jsem pouze nevyhnutné části polystyrénové výplně tak, aby se tyto zařízení daly instalovat a zachovala se funkčnost táhel ke kormidlům a pod. Odstraňování je snadné, stačí štětec namočený v acetonu, nebo jiném chlorovaném ředidle a překážející díly se rozpustí a současně "nalakují" vnitřek trupu. Nenechte se ale snadností unést, čím více polystyrénu v trupu zůstane, tím je loď nepotopitelnější. Po instalaci vnitřního zařízení a nutného "zadrátování" jsem vše ještě jednou vyzkoušel, především ty zařízení ke kterým bude po nalepení paluby špatný, nebo žádný přístup. 
   Palubu dělávám z překližky. Lepím ji epoxidem , aby dobře provázala s obšívkou trupu. Potom zůstává zvolit způsob vytvoření maketového povrchu paluby. Podle způsobu potom přistoupíme buď k okamžitému zabroušení přechodové hrany mezi trupem a palubou, nebo operaci zařadíme až po dokončení palubovky. Tím je stavba trupu zpravidla završena a je možno přistoupit k finální úpravě povrchu podle zvyklostí každého modeláře.
   Podle mého názoru má uvedený způsob stavby tyto přednosti:


- Při opracovávání výplní z polystyrénu je možno včas odhalit nesrovnalosti v žebrech a začátečníci mají tvar trupu za velmi krátkou dobu před očima , co je stimuluje k další práci 
- Zásadní část obšívky se dělá z laciného odpadního materiálu a při kašírování probíhá nácvik laminování, co zvyšuje kvalitu práce a zvětšuje naději na úspěch
- Tím , že se podstatná část polystyrénové výplně zachová, získáme trup z laminátu se všemi jeho výhodami a navíc nepotopitelný.

 

KM Gneisenau KM Gneisenau KM Gneisenau
KM Gneisenau KM Gneisenau KM Gneisenau
KM Gneisenau KM Gneisenau  



   Protože život jde dál a tento postup je staršího data, uvedu pár aktualizačních poznámek :
- místo klihu je možno použít lepidlo Herkules, nebo podobné. Má oproti klihu tu dobrou vlastnost, že je po zaschnutí vodou nerozpustné. Technika se změní pouze v tom , že pruhy papíru namočíme zvlášť v nějaké nádobě, přebytečné vody se zbavíme tak , že pruh protáhneme mezi prsty (s citem). Lepidlem v tomto případě natíráme místo kam papír míníme přiložit. Maximální počet položených vrstev je potřeba hlídat, více než tři by nemuseli ztuhnout.
- v současnosti zkouším trup, který je jenom kašírován a jako lepidla je použit právě Herkules, závěrečný potah laminátem jsem vynechal. Předpokládám,že po zatmelení a nabarvení bude odolnost trupu zaručena. Laminát má smysl u trupů, které by měly být takto zpevněny, ale když se nosná kostra ponechá, není důvod mít obavy z hlediska pevnosti. 
- V záloze mám ještě variantu s poslední vrstvou z papíru nalepenou epoxidem. Kdyby to někdo měl odzkoušeno, rád se dozvím o zkušenostech.
- V případě, že kašírujeme příliš vyduté, nebo duté plochy (např. záď s více šroubama a bočními kýly) dá se z výhodou místo pásků použít kousků papíru natrhaných do nepravidelných tvarů. Tyto kousky klademe opět bez přesahu, podle možnosti, vedle sebe a snažíme se udržet vrstvení. Další vrstvu pokládáme tak, aby se nám předěly nekryly. 
- Protože čert nikdy nespí, je potřeba před nalepením polystyrénových bloků žebra a ostatní díly kostry natřít lakem. Stalo se mi , že proniklo do trupu trochu vody a nenatřená překližka se mi rozjela. 
- Před spuštěním stavby lodě si důkladně promyslete jak bude uchyceno vnitřní vybavení tj. přijímač, serva a hlavně potom zdroje, hřídele a motory. Nejlépe je to si vše nakreslit a žebra připravit k jejich uchycení již předem. Elektroniku je dobré pokládat na vyjímatelné kusy překližky jako celek.


Ladislav Svršek - ladislav.svrsek@sou.staremesto.indos.cz